Evropské státy znovu objevují jadernou energii

Po protijaderné horečce, kterou odstartovala v roce 1986 katastrofa v Černobylu, evropské země mění svůj názor na jadernou energii a začínají stavět nové elektrárny. Vše odstartovalo Finsko, které letos v březnu začalo v lokalitě Oikiluoto vzdálené 60 km od Helsinek budovat svou druhou jadernou elektrárnu. Za Finskem následovaly Francie a Rumunsko, které oznámily, že začínají stavět nové reaktory. Proč tento obrat, když ještě před pěti lety vlády Německa, Belgie či Švédska deklarovaly, že chtějí během 25 let ukončit provoz všech svých existujících jaderných reaktorů a žádné nové nechtějí budovat? K hlavním důvodům návratu k jádru patří na jedné straně stoupající ceny ropy a zemního plynu a rychle pokračující globální oteplování způsobené skleníkovými plyny, na straně druhé pokračující spotřeba elektrické energie, a to nejen v rozvojových, ale i v hospodářsky vyspělých zemích. Ještě nedávno experti vkládali velké naděje do alternativních zdrojů energie, jako jsou například větrné elektrárny, ale ty se zatím nenaplnily. Evropské vlády při řešení energetické strategie došly k závěru, že nové, výkonnější jaderné elektrárny zvětší jejich nezávislost na drahé ropě z politicky neklidných oblastí a současně jim umožní dostát požadavkům Kjótského protokolu na snižování emise skleníkových plynů. Země Evropské unie se zavázaly, že sníží emise skleníkových plynů o osm procent, což může pro některé země znamenat, že budou muset zavřít část tradičních elektráren na uhlí či plyn. "Máme- li dostát limitům produkce kysličníku uhličitého, budeme zřejmě muset sáhnout po jaderné energii,"řekl nedávno britský premiér Tony Blair. Týdeník Newsweek komentoval tento jeho výrok slovy, že "evropští politici zřejmě vycítili, že již nikoliv atom, ale globální oteplování je dnes v očích voličů ekologickým ďáblem."V Evropě je kolem 200 jaderných elektráren. Nejvíc je jich ve Francii, kde se podílejí 77 procenty na celkové produkci elektřiny. V Německu je 18 jaderných elektráren, jejichž provoz se v roce 2001 rozhodla koaliční vláda sociálních demokratů a zelených během 25 let zastavit. Zda k tomu dojde, je však otázka otevřená, neboť šéf opoziční CSU Edmund Stoiber v červnu vystoupil s požadavkem, aby staré reaktory byly modernizovány a aby se začaly stavět nové. Největšími odpůrci jaderné energie v Evropě jsou nadále Rakušané, neboť 70 procent z nich je proti jaderné energii, což dokládají i jejich protesty proti Temelínu.