Pátek, 29. března 2024

Krátce - různé

Krátce - různé

Blair a Bush projednávají dohodu o klimatu
Britští představitelé potvrdili, že premiér Tony Blair několikrát telefonicky hovořil s americkým prezidentem Georgem Bushem o případném podpisu Washingtonu pod novou mezinárodní dohodou o klimatických změnách. Spojené státy na světové konferenci o změně klimatu v Buenos Aires opětovně odmítly podpořit Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů. Britský deník Times uvádí, že Blair chce, aby Spojené státy podepsaly zvláštní dohodu, v níž by uznaly rozsah a povahu hrozby, jakou představuje globální oteplování. Británie se příští rok ujme předsednictví skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska. Blair přitom slíbil, že klimatické změny budou jednou z klíčových otázek, které bude skupina G8 řešit. Kjótský protokol vstoupí v platnost v únoru.

Horní komora vrátila Poslanecké sněmovně zákon o hluku, v němž byl schován zákon zakazující krajům privatizaci nemocnic.
Pochybovači nyní vidí význam Senátu v praxi jako pojistku proti socialisticko-komunistickým choutkám. Ty budou nyní muset koalice ČSSD a KSČM potlačit. Pokud na nesystémovém zákonu budou trvat a svou většinou ve sněmovně Senát přehlasují, čekala by je překážka v podobě prezidenta Václava Klause.

Doprava v centrech velkých měst dozná řady změn. K 1. lednu 2005 skončí přechodná lhůta pro splnění požadavků směrnice o limitech na koncentraci mikročástic, které vznikají především v dieselových motorech. Od počátku příštího roku bude hraniční míra obsahu prachu na metr kubický snížena na 50 mikrogramů, přičemž limit bude moci být překročen maximálně po dobu 35 dní v kalendářním roce. Nynější hladiny koncentrace jsou prakticky ve všech velkých městech vyšší, píše deník Der Spiegel. Magistráty Berlína, Frankfurtu, Paříže a řady dalších měst proto uvažují o zákazu vjezdu do celých čtvrtí, přechodu na ekologickou městskou hromadnou dopravu nebo o zavedení zvláštního mýtného.

Nedaleko obce Chýně u Prahy zřejmě vyroste logistický areál. Jeho stavba by měla začít v průběhu příštího roku. Projekt počítá s výstavbou čtrnácti objektů, ve kterých má pracovat více než sto dvacet lidí. Logistické centrum, jehož definitivní dokončení je naplánováno až na rok 2017, se bude rozkládat na ploše jedenadvaceti hektarů. Vyplývá to ze zprávy o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

Z malajské nákladní lodi Selendang, která ve středu narazila u západního pobřeží ostrova Unalaska, který je součástí souostroví Aleuty, na skálu a rozlomila se na dvě části. Z plavidla, které přepravovalo mimo jiné asi 2000 tun mazutu, vytekl prakticky celý náklad do moře a Aljašce tak hrozí nová ekologická katastrofa.

Cvikov - S ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem jednal starosta Cvikova Ivo Čeřovský. Při schůzce šlo o peníze, přesněji o výši dotace, kterou městu Cvikov poskytl Státní fond životního prostředí (SFŽP) na rozšíření kapacity městské čistírny odpadních vod. Ministr změnil rozhodnutí a podepsal, že podpora ze SFŽP bude činit 80 procent z celkových nákladů (42 milionů). Z toho 60 % je nevratná dotace a 20 % představuje půjčka s výhodným úrokem.

Ústí nad Labem - Města v Česku mají podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka stále větší zájem o vytápění biomasou i díky dotacím.
Podle Ambrozka ale výše investice záleží na tom, zda jde pouze o výměnu kotelny jako centrálního zdroje tepla, nebo zda se musí postavit i rozvody po obci. Ministerstvo doporučuje novou technologii použít při rekonstrukcích a modernizacích kotelen centrálního vytápění.
Resort zemědělství dává v této souvislosti důraz na pěstování energetických plodin ve svých dotacích i na příští rok. Kotelny spalují i slámu či dřevní štěpky. Podle závazku EU by Česká republika měla do roku 2010 zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů z 3,6 na 8 procent.

Na celém světě rychle hynou žáby, želvy i mloci - často ze záhadných důvodů. Početní stav 43 % ze známých 5743 obojživelných druhů zvířat klesá. K tomuto závěru došlo pět stovek vědců z více než 60 zemí.
U téměř poloviny z 435 nejohroženějších druhů není známa příčina jejich úhynu a přitom postupně mizí i z chráněných území. Obojživelníci vymírají rychleji než ptáci a savci, informovala skupina vědců kolem Simona Stuarta ze Světového svazu ochránců přírody (IUCN). Mezi obojživelníky je podle vědců sedm procent druhů ohroženo kriticky. U savců jsou to čtyři procenta a mezi ptáky necelá dvě procenta známých druhů. Ze všech nejvážněji ohrožených druhů zvířat tvoří téměř polovinu - 207 druhů - právě obojživelníci. Vymírají především v Latinské Americe a v Austrálii. Jen za uplynulé čtvrtstoletí pravděpodobně zcela vyhynulo 113 druhů obojživelných zvířat. U těchto záhadně mizejících živočichů přitom dosud chybí účinný způsob ochrany. Rovněž chov v zajetí je často problematický. V současnosti se tento záhadný fenomén šíří v latinskoamerických zemích jako Peru, Chile a Dominikánská republika, v Africe je nejsilnější v Tanzanii a v Evropě ve Španělsku. Z nejvíce ohrožených druhů zvířat mizí polovina v důsledku extrémního plenění přírody a to zejména ve východní a jihovýchodní Asii. Stejně ohroženy jsou také četné živočišné druhy v Karibské oblasti či v západní Africe.

Křivoklátsko - Svým nařízením vláda schválila vyhlášení deseti ptačích oblastí, které budou součástí soustavy Natura 2000. Patří mezi ně i Křivoklátsko. "Soustava Natura dva tisíce je vytvářena podle odborných kritérií po celé Evropě a některé země, jako je Nizozemí či Dánsko, do ní zařadily více než pětinu svého území. Jedná se přitom o velmi industrializované státy, které těžko můžeme podezírat, že rezignují kvůli ochraně přírody na hospodářský růst. Jejich zkušenosti dokazují, že je možné skloubit obojí. Chránit unikátní přírodu a přitom zabezpečit i potřebný rozvoj území. Věřím, že se to podaří i u nás," okomentoval aktuální rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Ochranný režim v ptačích oblastech bude méně přísný než v současných chráněných územích. Na všech těchto územích bude stát podporovat takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmínek. navíc tam, kde by vlastník byl přece jenom nějakým způsobem omezen, má nárok na vyplácení kompenzací.

U Mladé Boleslavi možná vyroste spalovna, v níž se bude za extrémně vysokých teplot likvidovat komunální odpad. Zařízení s takzvaným plazmovým zplynováním by bylo první v kraji. Výstavbu spalovny chystá společnost Solena, jejíž zástupci ujišťují, že při této formě likvidace odpadu nevznikají žádné emise nebezpečných látek, žádné zápachy, nadměrný hluk ani jiné ohrožení životního prostředí. "Počítá se se dvěma podobnými zařízeními. Druhé by mělo být v Kladně," upřesnil náměstek boleslavského primátora Petr Kadaník.

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů