Vezmi dotace a rvačka skončí
Ani tento týden vláda nerozhodla, zda a jak pokračovat v dotování bionafty,
přestože příslušný návrh měla již poněkolikáté na programu. V nadcházejících
dnech tak nejrůznější zájmové skupiny mohou stále lobbovat, aby prosadily
dotační variantu, která jim bude nejvíce vyhovovat.
Není ani příliš divu, že se kabinet s bionaftou tak souží. Málokterá kauza totiž
vyvolává tak odlišná hodnocení. Jedni tvrdí, že podpora bionafty je především
tunel, v němž na zbytečných dotacích zmizelo z kapes daňových plátců přes 16
miliard korun. Jiní zase označují státní podpory za příkladný příklon k
ekologickému hospodaření.
Všichni zúčastnění se přitom shodují, jak otázku biopaliv řešit v budoucnu.
Zatímco dosud se bionafta vyráběla jako směs třetiny řepkového metylesteru s
naftou klasickou, napříště by se menší procento metylesteru přidávalo plošně do
veškeré nafty. To by nařídil zákon, dotace by už nutné nebyly.
Potíž je v tom, že vláda neumí v nejbližších dvou letech plošné míšení zavést.
Alespoň to tvrdí. Ministerstvo zemědělství se tak chopilo iniciativy a navrhlo
do roku 2007 "přechodně" pokračovat v trochu vylepšeném dosavadním způsobu
dotací. Souhlas si dokonce vyjednalo i v Bruselu, který tento výjimečný způsob
dotací na omezenou dobu povolil.
Stálo by to ovšem státní pokladnu zase několik miliard korun. A každá
podnikatelská lobby z toho chce něco získat. Výrobci metylesteru přímé dotace,
jaké brali i před vstupem do Evropské unie. Největší profit by z toho měly firmy
Setuza a Agropodnik Jihlava.
Když dáte podporu jim, přispějte i nám - probudili se však nedávno i
petrolejáři, kteří směsnou naftu míchají. Zemědělci pak rovnou chtějí, ať jim
stát místo dotování bionafty poskytne ve firmě Setuza majetkový podíl.
Svůj kousek pravdy přitom má každá z podnikatelských skupin. Když se někde
rozdávají peníze, proč se nepřihlásit. Nabízí se ovšem ještě další řešení.
Peníze za dotace může vláda ušetřit a co nejrychleji připravit systém plošného
přidávání biosložek do paliv.
Ani tento týden vláda nerozhodla, zda a jak pokračovat v dotování bionafty, přestože příslušný návrh měla již poněkolikáté na programu. V nadcházejících dnech tak nejrůznější zájmové skupiny mohou stále lobbovat, aby prosadily dotační variantu, která jim bude nejvíce vyhovovat.
Není ani příliš divu, že se kabinet s bionaftou tak souží. Málokterá kauza totiž vyvolává tak odlišná hodnocení. Jedni tvrdí, že podpora bionafty je především tunel, v němž na zbytečných dotacích zmizelo z kapes daňových plátců přes 16 miliard korun. Jiní zase označují státní podpory za příkladný příklon k ekologickému hospodaření.
Všichni zúčastnění se přitom shodují, jak otázku biopaliv řešit v budoucnu. Zatímco dosud se bionafta vyráběla jako směs třetiny řepkového metylesteru s naftou klasickou, napříště by se menší procento metylesteru přidávalo plošně do veškeré nafty. To by nařídil zákon, dotace by už nutné nebyly.
Potíž je v tom, že vláda neumí v nejbližších dvou letech plošné míšení zavést. Alespoň to tvrdí. Ministerstvo zemědělství se tak chopilo iniciativy a navrhlo do roku 2007 "přechodně" pokračovat v trochu vylepšeném dosavadním způsobu dotací. Souhlas si dokonce vyjednalo i v Bruselu, který tento výjimečný způsob dotací na omezenou dobu povolil.
Stálo by to ovšem státní pokladnu zase několik miliard korun. A každá podnikatelská lobby z toho chce něco získat. Výrobci metylesteru přímé dotace, jaké brali i před vstupem do Evropské unie. Největší profit by z toho měly firmy Setuza a Agropodnik Jihlava.
Když dáte podporu jim, přispějte i nám - probudili se však nedávno i petrolejáři, kteří směsnou naftu míchají. Zemědělci pak rovnou chtějí, ať jim stát místo dotování bionafty poskytne ve firmě Setuza majetkový podíl.
Svůj kousek pravdy přitom má každá z podnikatelských skupin. Když se někde rozdávají peníze, proč se nepřihlásit. Nabízí se ovšem ještě další řešení. Peníze za dotace může vláda ušetřit a co nejrychleji připravit systém plošného přidávání biosložek do paliv.
Není ani příliš divu, že se kabinet s bionaftou tak souží. Málokterá kauza totiž vyvolává tak odlišná hodnocení. Jedni tvrdí, že podpora bionafty je především tunel, v němž na zbytečných dotacích zmizelo z kapes daňových plátců přes 16 miliard korun. Jiní zase označují státní podpory za příkladný příklon k ekologickému hospodaření.
Všichni zúčastnění se přitom shodují, jak otázku biopaliv řešit v budoucnu. Zatímco dosud se bionafta vyráběla jako směs třetiny řepkového metylesteru s naftou klasickou, napříště by se menší procento metylesteru přidávalo plošně do veškeré nafty. To by nařídil zákon, dotace by už nutné nebyly.
Potíž je v tom, že vláda neumí v nejbližších dvou letech plošné míšení zavést. Alespoň to tvrdí. Ministerstvo zemědělství se tak chopilo iniciativy a navrhlo do roku 2007 "přechodně" pokračovat v trochu vylepšeném dosavadním způsobu dotací. Souhlas si dokonce vyjednalo i v Bruselu, který tento výjimečný způsob dotací na omezenou dobu povolil.
Stálo by to ovšem státní pokladnu zase několik miliard korun. A každá podnikatelská lobby z toho chce něco získat. Výrobci metylesteru přímé dotace, jaké brali i před vstupem do Evropské unie. Největší profit by z toho měly firmy Setuza a Agropodnik Jihlava.
Když dáte podporu jim, přispějte i nám - probudili se však nedávno i petrolejáři, kteří směsnou naftu míchají. Zemědělci pak rovnou chtějí, ať jim stát místo dotování bionafty poskytne ve firmě Setuza majetkový podíl.
Svůj kousek pravdy přitom má každá z podnikatelských skupin. Když se někde rozdávají peníze, proč se nepřihlásit. Nabízí se ovšem ještě další řešení. Peníze za dotace může vláda ušetřit a co nejrychleji připravit systém plošného přidávání biosložek do paliv.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích