Znečištěné ovzduší poškozuje vývoj plic

Je zřejmé, že znečištěné ovzduší má nepříznivé účinky na vývoj plic. Výzkumy však dosud sledovaly děti většinou jen kratší dobu. Autoři nové studie tvrdí, že nejtěžší následky poruchy plicních funkcí se mohou dostavit až v pozdějším věku.
Žijete ve městě? Je průmyslová zóna vaším druhým domovem a kolony popojíždějících aut všedním obrázkem? Pak možná vás bude zajímat následující zpráva. Vědci potvrdili, že dýchání znečištěného vzduchu má škodlivý vliv na rozvoj plicních funkcí u dospívajících dětí. Výsledky svého dlouhodobého výzkumu uveřejnili v zářijovém vydání New England Journal of Medicine. Jejich projektu se zúčastnilo téměř 1800 dětí.
Co vědci zjistili? "Je zřejmé, že znečištěné ovzduší má nepříznivé účinky na vývoj plic," uvádí ve své práci doktor James Gauderman z univerzity v Jižní Kalifornii. Spolu se svými kolegy dále ale píše, že všechny předchozí výzkumy sledovaly děti většinou jen kratší dobu. Maximálně dva až čtyři roky. Nemohla být proto podle vědců potvrzena domněnka, zda plicní postižení přetrvává i v dospělosti.

Jak se měří funkce plic
Nová studie však probíhala po dobu osmi let. Na základě jejích výsledků autoři zdůrazňují: "Nejtěžší následky poruchy plicních funkcí se mohou dostavit až v pozdějším věku. Snížená výkonnost dýchacího systému je totiž příčinou mnoha dalších závažných onemocnění."
Funkce plic je možné poměrně snadno změřit. K tomu slouží metoda zvaná spirometrie. Ta je zcela běžně dostupná i u nás a využívá se u řady plicních onemocnění. Princip je velmi jednoduchý. Pacient vydechuje do trubičky, ve které je umístěna malá vrtulka. Ta se proudem vzduchu roztočí. Počítač přitom zaznamená rychlost otáčení. Tak lze vypočítat množství vzduchu v plicích i rychlost, jakou je pacient schopen vzduch vydechnout.

Prázdniny na horách
Výsledky posledního výzkumu asi málokoho překvapí. Nutno k tomu však dodat - bohužel. Způsob současného života a rozvoj civilizace s sebou nese znečišťování životního prostředí jako nedílnou součást. Jeho škodlivým účinkům je tak vystavena valná většina z nás. Lze se tedy vůbec nějak chránit? Nejlepší samozřejmě je co možná nejvíce se vyhýbat pobytu v zakouřených centrech měst a průmyslových oblastech. Pro dospělého člověka je to ale ve většině případů velmi obtížné.
Výzkum však upozorňuje zejména na škodlivý vliv prostředí na vyvíjející se dětský organismus. Tam jsou možnosti již větší. Prázdninové pobyty na venkově nebo v horách, školy v přírodě, trávení volného času mimo města.
Zázračného léku se asi nedočkáme. Nejdůležitější myšlenku proto asi za všechny shrnuje doktor Pope z Brigham Young University v Utahu: "Snižování množství škodlivin je nejúčinnějším způsobem, jak zamezit vzniku onemocnění."