Zelená architektura spolyká míň energie

Málokdo si asi při pohledu na novou kancelářskou budovu dokáže představit, kolik spolyká energie. Například ve Spojených státech spotřebují tyto kolosy z betonu, oceli a skla plných 65 procent veškeré produkce elektrického proudu. Není proto divu, že stavitelé stále více diskutují o tom, co vylepšit, aby se ušetřilo.
AUTOR: Pavel Černý

Architekti se o to pokoušejí už poměrně dlouho a o směru, kterým se vydali, mluví jako o "zelené architektuře". Mění zavedené způsoby projektování, výstavby a v neposlední řadě i provozu velkých administrativních center.

Nové uvažování
Termín "zelená architektura" se začal ve větším rozsahu používat někdy v devadesátých letech; princip, z něhož architekti vycházejí, je ale mnohem starší. Po ropné krizi, která otřásla světem po válečném konfliktu na Blízkém východě v roce 1973, začali architekti počítat, kolik energie spotřebuje budova ze skla a oceli, již je v létě potřeba s pomocí klimatizace ochlazovat a v zimě naopak vydatně vyhřívat. Mezi ty, kdo začali nově uvažovat o projektování, patřili dnes věhlasní Američan Robert Fox, Němec Thomas Herzog či Brit Norman Foster.
Začali razit teorii, že kombinací nových technologií a designu lze snížit spotřebu energií, a tím i bezprostřední dopad na životní prostředí, snížit náklady na provoz a vytvořit esteticky příjemnější a současně zdravější interiér. Nevýhodou takových staveb jsou vyšší náklady na výstavbu, zadavatelům by se ale jejich investice měla rychle vrátit.

Body za šetrnost
Orientačním měřítkem jsou mimo jiné i nejrůznější certifikáty udělované stavbám podle toho, jaký stupeň přísných norem splňují.
Jeden z nejznámějších certifikátů je přidělován ve Spojených státech pod zkratkou LEED. V jeho rámci se boduje, jak se v budově šetří s energií, vodou a jakých materiálů se využívá v interiéru.
Domy mohou získat body navíc, pokud mají například vlastní generátory, které zužitkovávají zbytkovou energii, nebo systém monitorující množství oxidu uhličitého ve vzduchu. Budova, která v hodnocení LEED získá alespoň 39 bodů, se pak honosí zlatým a dům s minimálně 52 body platinovým certifikátem. Prvně jmenovaná stavba je k životnímu prostředí šetrnější v průměru o polovinu a druhá, s platinovým certifikátem, dokonce o 70 procent víc než běžná budova.

Věž svobody
Jednou z nejekologičtějších staveb blízké budoucnosti by měla být takzvaná Věž svobody v New Yorku, která vyrůstá na místě někdejších mrakodrapů Světového obchodního centra zničených při teroristickém útoku 11. září 2001. Bude totiž vybavena panely na sluneční a větrnou energii, které vyprodukují až jeden megawatt, což pokryje pětinu veškeré její spotřeby.
V Londýně byla v roce 2004 dokončena stavba prosklené administrativní budovy Swiss Re, kterou projektoval architekt Norman Foster (ten mimochodem navrhl i podobu nejvyššího mostu světa, který byl minulý měsíc otevřen ve Francii). Foster v budově hojně využil nových materiálů, včetně speciálního skla, které propouští tolik světla, že během dne není prakticky za žádných okolností nutné vypomáhat si umělým osvětlením.
Celý dům navíc monitoruje počítač, který vyhodnocuje informace o intenzitě slunečního svitu a síle větru. Na základě získaných údajů pak manipuluje s žaluziemi, ovládá vytápění a klimatizaci a v neposlední řadě vysouvá panely, které zužitkovávají sluneční a větrnou energii a přeměňují je na elektrickou.

Sklo šetří žárovky
Starším příkladem "zelené architektury" je kancelářská budova společnosti Condé Nast v New Yorku z dílny architektonického studia Fox&Fowle, která byla dostavěna před pěti lety. Také její tvůrci se rozhodli pro speciální skla, díky nimž není potřeba tolik svítit. Sklo současně odráží ultrafialové záření a teplo, v zimě naopak minimalizuje tepelné ztráty.
Budova má vlastní generátory na plyn, které jsou schopny vyprodukovat zhruba 400 kilowattů, což hravě pokryje spotřebu energie v nočních hodinách. Generátory zároveň zásobují dům teplou vodou, která cirkuluje ve vodovodech a ve vytápění. Klimatizace je umístěná na střeše a využívá rovněž energie vyprodukované generátory.
Na zdích budovy jsou sluneční články, které dokážou dodat dohromady dalších 15 kilowattů. O ekonomický provoz interiérů se starají senzory, jež reagují na pohyb a rozsvěcují nebo naopak zhasínají, a to hlavně na nepříliš frekventovaných místech, například na schodištích. Výsledkem je, že ačkoli dům patří k větším stavbám, ušetří se v něm oproti klasickým kancelářským budovám až 40 procent energie.

Pro olympijský Peking
Podobné stavby vznikají rovněž na Novém Zélandu, v Austrálii a v Kanadě. Princip "zelené architektury" chtějí použít i Číňané při stavbě sportovišť, ubytovacích zařízení a infrastruktury pro olympijské hry, které bude Peking pořádat v roce 2008. Věří, že se jim nový přístup vyplatí.
Z nedávného průzkumu ve Spojených státech vyplynulo, že se v ekologičtějších stavbách ušetří v průměru až 30 procent všech energií. Aby dnes budova získala aspoň zlatý certifikát LEED, je podle odhadů nutné počítat v průměru s dvouprocentním navýšením nákladů na výstavbu. Při současném růstu cen energií by se však měla investice vrátit už do dvou let.

Méně stresu a nemocí
Zdá se však, že nový způsob stavění má příznivý vliv i na produktivitu práce. Lidé nejsou tolik zatěžováni umělým osvětlením, budovy navíc obklopuje zeleň, která člověka uklidňuje. Naznačuje to studie Rachel a Stephena Kaplanových z Michiganské univerzity, kteří zjistili, že si lidé s výhledem na zeleň méně stěžují na stres a nebývají tak často nemocní, jako ostatní.
Ekologičtější stavby jsou prý i mnohem příjemnějším místem k nákupům. Jistá kalifornská konzultační firma nedávno uspořádala anketu a došla k závěru, že se mnohem víc zboží prodá v obchodech s prosklenou střechou, přesněji řečeno jejich tržby byly až o 40 procent vyšší než u konkurence.
Navzdory tomu všemu je "zelená architektura" zatím mezi všemi stavbami stále spíše raritou.