Pátek, 29. března 2024

Z Božího Daru vyhnali vítr

Z Božího Daru vyhnali vítr
Napříč Krušnými horami se šíří odpor proti stavbě větrníků a lidé v Božím Daru se mu postavili do čela. Tuto sobotu v referendu rozhodli, že na území jejich obce žádná větrná elektrárna nesmí vzniknout. V kraji, kde doly, chemičky či kamiony nečelí vůbec žádným překážkám, tento rozhodný a široký odpor proti čisté výrobě energie překvapil.

Výlet lesem stožárů

Myšlenkou postavit větrnou elektrárnu se starosta Božího Daru Jan Horník zabýval už od začátku 90. let. "Když sjíždím od nás do údolí, mám před očima území zjizvená těžbou uhlí. A giganty tepelných elektráren, které uhlí nekvalitně spalují," říká Jan Horník. "Dokážu také dohlédnout, co znamená globální oteplování dané spalováním fosilních paliv." Proto před dvanácti lety uvítal nabídku vítkovických železáren, že na Božím Daru vyzkouší svůj větrník. Prototyp se ale nepovedl, obec nefunkční elektrárnu odkoupila za cenu šrotu (sto tisíc korun) a dnes jí Telecom platí padesát tisíc ročně za to, že může mít na věži vysílač.
Neúspěch ale starostu Horníka neodradil. V polovině 90. let zdejší zastupitelstvo zaneslo do územního plánu obce tři větrné elektrárny. Až do roku 2002 ale zůstaly jen na papíru, výkupní cena větrné energie byla totiž stejná jako cena tepelné či atomové - jedna koruna za kWh - a v takových relacích je její výroba ztrátová (viz rámeček). Když na začátku roku 2002 Energetický regulační úřad zvýšil cenu větrné energie na tři koruny, Boží Dar svůj projekt oprášil. "Při téhle ceně se už větrná elektrárna vyplatí. Vynese nám za dobu své životnosti - 20 až 25 let - kolem padesáti milionů korun," říká starosta Jan Horník. Proto chtěl nejen postavit elektrárnu u své obce, ale také šířit tuhle myšlenku napříč Krušnými horami. "Pro zdejší chudý kraj je to způsob, jak si vydělat," říká.
Zvýšení ceny větrné energie však přimělo k činu nejen starostu Božího Daru, ale také desítky podnikatelů. Na ústeckém krajském úřadě se sešly jejich požadavky - postavit v Krušných horách celkem 650 větrných elektráren. Takové číslo zvedlo vlnu obav a nevole mezi lidmi a zaskočilo krajský úřad. "Větrné elektrárny ano, ale udělat z hor fabriku - to ne," říká Miroslav Kořen z krajského odboru životního prostředí. "Nechci se dočkat toho, abych jel na běžkách od Klínovce až po Petrovice lesem elektráren." Kraj si proto nechal udělat studii, kolik elektráren vlastně Krušné hory unesou. Zadání bylo přísné - větrník musí být víc než 500 metrů od nejbližšího domu a jen tam, kde není les, žádné chráněné rostliny ani živočichové. Výsledek tomu odpovídá: nejvýš 34 elektráren. "To je podle mě málo, dovedu si jich tu představit kolem dvou set," říká starosta Horník. "To by nahradilo jednu turbínu tepelné elektrárny."

Prach a hluk? Super!

Zmíněná studie vyjadřuje politiku kraje, rozhodující slovo ale mají obce: když větrníky ve svém katastru nepovolí, nebudou tam stát, i kdyby podle studie mohly. Tuto sobotu vyřkli takový verdikt účastníci referenda v Božím Daru - poměrem 65:35 % (ze 141 oprávněných voličů se referenda zúčastnilo 87). "Jsme proti stejně jako v Německu. Někteří tamní starostové říkají, že elektrárna se neslučuje s rekreací - lidem se nelíbí," říká jeden z iniciátorů referenda, šéf horské služby Rudolf Chlad.
Místo aby se horami podle představy starosty Horníka šířila vlna nadšení, skutečnost je opačná. Zastupitelstva šesti obcí z celkem čtyřiadvaceti už stavbu elektráren na svém území zamítla, naposledy loni v říjnu v Oseku. "Náš kraj je zničený nejdřív vyhnáním německých obyvatel, pak těžkým průmyslem. Nechceme se podílet na dalších nevratných krocích," říká osecký místostarosta Jiří Vondra (nezávislí). "Chceme, aby se do hor vrátili lidé, a ne to území posázet stometrovými stožáry." Jiřímu Vondrovi se větrné elektrárny nelíbí také proto, že mu v tuhle chvíli nepřipadají užitečné. "Tahle zem vyváží třetinu své energie. Když si tu necháme postavit stožáry, které hyzdí krajinu, výsledek bude jen jeden - energie vyvezeme ještě o něco víc," říká. "Jsem pro alternativní zdroje, ale pro ty, které krajině škodí míň - třeba sluneční kolektory nebo pěstování biomasy. Ale jejich podpora tady zatím není dostatečná."
Krušnohorská přísnost k větrným elektrárnám působí v principu příkladně. Obce respektují názor občanů, kraj respektuje názor obcí, nikdo se netřese před silnými investory. Jenže v zemi, která se chystá například zničit dálnicí svůj unikátní kout v Českém středohoří, působí tohle větrné puritánství trochu jako z jiného světa. Právě v Oseku je to dobře vidět. Zatímco odpor proti větrným elektrárnám je tu jednohlasný, doly, chemička ani kamiony zdejším politikům - volby tu tradičně vyhrávají komunisti - nevadí. Nezávislý místostarosta Vondra by sice i s těmito věcmi rád něco dělal, ale je osamocen. "Stavět se tady proti tepelným elektrárnám je těžké," říká. "Obec je jejich akcionářem a naše loňská dividenda dělala tři a půl milionu korun. A hlavně, lidé ze zastupitelstva tam pracují." Ze stejného důvodu jsou podle něj politici loajální také k litvínovskému Chemopetrolu: "Když jsem ještě jako opoziční zastupitel navrhoval, abychom s chemičkou jednali o kompenzacích za škody na našem životním prostředí, většina byla proti."

Hana Čápová
Zdroj:Respekt
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů