Temelín letos vyrobí víc elektřiny než Dukovany
Jaderná elektrárna Temelín by letos poprvé měla vyrobit víc elektrické energie
než elektrárna v Dukovanech. Zatímco z Dukovan se má do energetické sítě dostat
13,6 TWh, z Temelína necelých 13,8 TWh elektřiny.
Podle Zdeňka Linharta, ředitele Úseku jaderná energetika firmy ČEZ, se o to
zaslouží především zkrácení doby plánovaných odstávek temelínské elektrárny.
"V porovnání s Dukovany to jsou neúměrně dlouhé termíny," uvedl Linhart. Vloni
první temelínský blok kvůli tomu nevyráběl 93 a druhý 60 dnů. Na dalších 16,
případně 21 dnů, navíc přerušily výrobu neplánované výpadky. Jedním z hlavních
cílů proto je i zvýšení provozní spolehlivosti obou bloků.
Jaderná část energetické společnosti ČEZ, které tyto elektrárny patří, má letos
vyrobit přes 27,3 TWh, tedy 44 procent elektřiny v rámci skupiny. Proti loňsku,
kdy z jádra bylo 26,6 TWh, podíl této energie stoupne o 1,5 procenta.
Podle Jiřího Borovce, ředitele divize výroba, bude ale podíl elektřiny z jádra
spíš stagnovat, protože o zásadních změnách firma nyní neuvažuje. "Pro nás je
prioritní obnova klasických uhelných zdrojů, vázaná na územně ekologické limity
těžby uhlí," uvedl Borovec.
Jde hlavně o elektrárny Tušimice II a Prunéřov II. Koncern současně zvažuje
stavbu nové uhelné elektrárny v Počeradech. Podnikatelský záměr za desítky
miliard korun se ale začne zpracovávat až ve třetím čtvrtletí. Proto ani není
jasné, o jak velký zdroj půjde, zda o dva bloky, každý s výkonem 500 MW, nebo
tři s výkony 330 MW. I zde bude záležet na zásobách uhlí. Do obnovy tepelných
elektráren, které zůstanou prioritou nejméně do roku 2030, ČEZ investuje
postupně přes sto miliard korun.
Podle Borovce ještě několik let potrvá, než se ČEZ začne vážně zabývat stavbou
dalšího jaderného zdroje. "Je to významné téma, protože světová energetika se
bez jaderných zdrojů neobejde," uvedl. Firma hodlá Dukovany provozovat nejméně
do roku 2025 a Temelín do roku 2045.
Jaderná elektrárna Temelín by letos poprvé měla vyrobit víc elektrické energie než elektrárna v Dukovanech. Zatímco z Dukovan se má do energetické sítě dostat 13,6 TWh, z Temelína necelých 13,8 TWh elektřiny.
Podle Zdeňka Linharta, ředitele Úseku jaderná energetika firmy ČEZ, se o to zaslouží především zkrácení doby plánovaných odstávek temelínské elektrárny.
"V porovnání s Dukovany to jsou neúměrně dlouhé termíny," uvedl Linhart. Vloni první temelínský blok kvůli tomu nevyráběl 93 a druhý 60 dnů. Na dalších 16, případně 21 dnů, navíc přerušily výrobu neplánované výpadky. Jedním z hlavních cílů proto je i zvýšení provozní spolehlivosti obou bloků.
Jaderná část energetické společnosti ČEZ, které tyto elektrárny patří, má letos vyrobit přes 27,3 TWh, tedy 44 procent elektřiny v rámci skupiny. Proti loňsku, kdy z jádra bylo 26,6 TWh, podíl této energie stoupne o 1,5 procenta.
Podle Jiřího Borovce, ředitele divize výroba, bude ale podíl elektřiny z jádra spíš stagnovat, protože o zásadních změnách firma nyní neuvažuje. "Pro nás je prioritní obnova klasických uhelných zdrojů, vázaná na územně ekologické limity těžby uhlí," uvedl Borovec.
Jde hlavně o elektrárny Tušimice II a Prunéřov II. Koncern současně zvažuje stavbu nové uhelné elektrárny v Počeradech. Podnikatelský záměr za desítky miliard korun se ale začne zpracovávat až ve třetím čtvrtletí. Proto ani není jasné, o jak velký zdroj půjde, zda o dva bloky, každý s výkonem 500 MW, nebo tři s výkony 330 MW. I zde bude záležet na zásobách uhlí. Do obnovy tepelných elektráren, které zůstanou prioritou nejméně do roku 2030, ČEZ investuje postupně přes sto miliard korun.
Podle Borovce ještě několik let potrvá, než se ČEZ začne vážně zabývat stavbou dalšího jaderného zdroje. "Je to významné téma, protože světová energetika se bez jaderných zdrojů neobejde," uvedl. Firma hodlá Dukovany provozovat nejméně do roku 2025 a Temelín do roku 2045.
Podle Zdeňka Linharta, ředitele Úseku jaderná energetika firmy ČEZ, se o to zaslouží především zkrácení doby plánovaných odstávek temelínské elektrárny.
"V porovnání s Dukovany to jsou neúměrně dlouhé termíny," uvedl Linhart. Vloni první temelínský blok kvůli tomu nevyráběl 93 a druhý 60 dnů. Na dalších 16, případně 21 dnů, navíc přerušily výrobu neplánované výpadky. Jedním z hlavních cílů proto je i zvýšení provozní spolehlivosti obou bloků.
Jaderná část energetické společnosti ČEZ, které tyto elektrárny patří, má letos vyrobit přes 27,3 TWh, tedy 44 procent elektřiny v rámci skupiny. Proti loňsku, kdy z jádra bylo 26,6 TWh, podíl této energie stoupne o 1,5 procenta.
Podle Jiřího Borovce, ředitele divize výroba, bude ale podíl elektřiny z jádra spíš stagnovat, protože o zásadních změnách firma nyní neuvažuje. "Pro nás je prioritní obnova klasických uhelných zdrojů, vázaná na územně ekologické limity těžby uhlí," uvedl Borovec.
Jde hlavně o elektrárny Tušimice II a Prunéřov II. Koncern současně zvažuje stavbu nové uhelné elektrárny v Počeradech. Podnikatelský záměr za desítky miliard korun se ale začne zpracovávat až ve třetím čtvrtletí. Proto ani není jasné, o jak velký zdroj půjde, zda o dva bloky, každý s výkonem 500 MW, nebo tři s výkony 330 MW. I zde bude záležet na zásobách uhlí. Do obnovy tepelných elektráren, které zůstanou prioritou nejméně do roku 2030, ČEZ investuje postupně přes sto miliard korun.
Podle Borovce ještě několik let potrvá, než se ČEZ začne vážně zabývat stavbou dalšího jaderného zdroje. "Je to významné téma, protože světová energetika se bez jaderných zdrojů neobejde," uvedl. Firma hodlá Dukovany provozovat nejméně do roku 2025 a Temelín do roku 2045.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích