Krátce - různé

Brněnští strážníci začali v Brně evidovat rostoucí počet černých skládek, které tvoří především vánoční stromky, které lidé vyhazují o oken přímo před dům. Jen v pondělí strážníci zaevidovali více než stovku skládek z oschlých stromků. Nejvíce jich leželo pod okny v ulicích Mikulčická, Strážnická , v Rousínovské či Bučovické ulici.
„Na takto vzniklých meziskladech však nekončí jen stromky. Například po desáté dopoledne přistihla jedna z hlídek na Jihlavské ulici 36letého muže v okamžiku, kdy na takové místo vysypal tašku s domovním odpadem. Ten musel pochopitelně posbírat a poté od strážníků převzal pokutové bloky,” doplnil Vít Cvrček z městské policie.
Dodal, že strážníci budou v mapování nových skládek pokračovat a případné viníky trestat podle závažnosti provinění. Navíc budou muset svůj příspěvek na skládku sami odstranit.

V pořadí pětadvacátou Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Česka se stane Český les. O zvláštních podmínkách ochrany pásma podél hranic od Broumova na Tachovsku po Domažlický průsmyk včera rozhodla vláda. Pro praktickou existenci této oblasti je ještě nutná novela zákona o ochraně přírody, která umožní vznik její správy. "CHKO Český les by měla existovat od 1. srpna," řekla mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Vytvoření CHKO Český les bylo součástí nové koaliční smlouvy ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody. Původně zamýšlela vláda Vladimíra Špidly připravit ještě další dvě chráněné oblasti, Novohradské hory a Střední Poodří. V nové koaliční smlouvě se však tento závazek už neobjevil.. "Potěšilo mě, že ministři hlasovali pro vznik nové chráněné krajinné oblasti jednomyslně. Důležitý byl vstřícný postoj Plzeňského kraje i obcí - vytvoření chráněné krajinné oblasti podporují," komentoval rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek. CHKO podle něj kraji přinese zvýšení turistického ruchu i zaměstnanosti. "Zkušenosti jasně ukazují, že lze efektivně skloubit ochranu unikátní přírody s potřebným rozvojem území," uvedl.

Britská vláda vydala pokyn krematoriím, aby do roku 2012 snížila škodlivé emise na polovinu. Týká se to zejména rtuti z plomb zesnulých. Rtuť podle lékařů a dalších odborníků poškozuje mozek, nervový systém a má negativní vliv na lidský plod.
Krematoria podle dokumentu britské vlády odpovídají za 16 procent znečištění ovzduší tímto kovem. Pokud by nebylo přijato žádné opatření, byla by do roku 2020 největším zdrojem tohoto typu emisí v Británii.
Tajemník Federace britských krematorií Duncan McCallum ovšem soudí, že vláda propadá zbytečné panice, na kterou nakonec doplatí pozůstalí, protože zavádění nových filtrů budou muset v konečných důsledcích zaplatit oni. Podle Národní federace ředitelů pohřbů se průměrná cena kremace zvýší o 75 až sto liber z nynějších 250 až 350 liber (10 až 18 tisíc korun).

Koncem loňského roku skončil program evropského Fondu soudržnosti na odstraňování škod způsobených povodněmi v roce 2002. Česká republika z něj za dva roky jeho platnosti získala třicet miliónů eur, které byly použity na celkem 34 projektů zaměřených na zlepšení životního prostředí, opravu silnic nebo na odstranění škod na železnicích. Tato podpora oblastem postiženým záplavami ovšem nebyla jediná, kterou unie poskytla. Například z fondu solidarity ČR dostala 129 miliónů eur. Kromě této nenávratné podpory si také země byla nucena vzít úvěr od Evropské investiční banky ve výši 12,5 miliardy Kč.

Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat se zabýval situací v jednotlivých asijských zemích, které hlásily výskyt ptačí chřipky. Japonsko a Jižní Korea jsou již bez nových případů této nemoci, proto výbor navrhuje ukončení zákaz dovozu drůbeže (formálně, protože se odtud nedováží) a chovného ptactva. Zákaz pro Thajsko, Kambodžu, Indonésii, Laos, Čínu, Vietnam, Pákistán a Malajsii by měl být prodloužen až do 30. září 2005. Tento návrh bude během příštích týdnů předložen k projednání a schválení Evropské komisi.

Evropská komise posílá Velké Británii poslední varování, ve kterém ji žádá, aby učinila příslušné kroky k tomu, aby systém odpadních vod ve VB odpovídal plně podmínkám stanoveným směrnicí o městských odpadních vodách z roku 1991. Podle ní všechny městské aglomerace nad 15.000 obyvatel musí odpadní vody biologicky vyčistit, než je odvedou např. do řek nebo jiných zdrojů povrchových vod. Velká Británie nesplnila tyto požadavky ještě ve 14 aglomeracích, přestože termín pro uvedení požadovaných čističek do provozu byl 31.12.2000.

Viac ako 180 kilogramov čučoriedok, v ktorých namerali privysoký obsah rádioaktívnych látok, našli v poslednom štvrťroku 2004 ruské kontrolné zložky na 11 moskovských trhoch. Dnes o tom informovali agentúrne zdroje.
Z brehov rieky Moskvy sa navyše odstránilo sedem metrických centov rádioaktívne zamorenej pôdy a stavebného odpadu ešte skôr, ako v hlavnom meste Ruskej federácie napadol prvý sneh.
Je pozoruhodné, že v niektorých moskovských finančných inštitútoch zhabali a následne odviezli na likvidáciu dokonca bankovky, znečistené rádioaktívnymi látkami.

Pivovar Budějovický Budvar v těchto dnech dokončil výstavbu nového vodního hospodářství.
Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu 5000 metrů krychlových, řekla ČTK mluvčí společnosti Nikola Dřevínková. Prostřednictvím nádrží se z podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu takzvaného vodního skoku. Jedná se o přisávání vzduchu do potrubí v zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich oddělení usazením. Dokonalé odloučení zbytků okysličeného železa pak zajišťují pískové filtry. "K chemické úpravě vody nedochází, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá a jakékoli další zásahy do ní by mohly její kvalitu poškodit," uvedla Dřevínková. Podle sládka Budvaru Josefa Tolara nové zásobníky svou velikostí lépe pokryjí výrobní nároky pivovaru. Zároveň díky nové technologii šetří další náklady, spojené například s obnovou pískových filtrů.
Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva. Vývoz činil 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar prodal 633.000 hektolitrů. Výnosy činily 2,484 miliardy korun.