Kostel v Pelhřimovech dá církev ekologům z Duhy
Pelhřimovy Šest století starý kostel sv. Jiří v zaniklé obci Pelhřimovy daruje
církev ekologickému hnutí Duha, která o něj již několik let pečuje a pořádá v
něm i kulturní akce. Duha hodlá uvést kostel do stavu, aby v něm mohlo přes léto
bydlet kolem čtyřiceti lidí a využívat ho jako centrum alternativní kultury s
workshopy, koncerty, prezentací umělců. " Těsně před zánikem okresního úřadu se
podařilo památkářům z rušeného referátu sehnat peníze na provizorní opravu
střechy, podepření věže a zastřešení sakristie. My jsme odstraňovali náletové
dřeviny, které kořeny narušovaly zdivo kostela. Bude nutné, co nejdřív kostel
zajistit proti zlodějům, protože gotický portál, dveře a některé náhrobky z
Pelhřimov zmizely teprve nedávno," uvedl mluvčí hnutí Duha Ivo Dokoupil.
Historická hodnota kostela je mimořádná, ovšem z hlediska technického a
uměleckého jde o dílo průměrné úrovně, které nezapře, že bylo postavené místními
sedláky. Kostel přečkal husitské války, tažení Matyáše Korvína i třicetiletou
válku. Podle historiků mu už v roce 1764 hrozilo zřícení a místní lidé ho
zachránili v poslední chvíli. Na počátku I. světové války prošel rekonstrukcí a
na konci té druhé byl jen málo poškozen. Jeho dnešní katastrofální stav
předznamenal odsun původních německých obyvatel a zánik Pelhřimov. Počátkem 50.
let bylo Polsko považováno za rizikového souseda a ministerstvo obrany rozhodlo
vytvořit okolo hranice pásmo přehledného terénu bez zástavby. V Pelhřimovech
zmizelo 66 domů, které vojáci srovnali se zemí. " Na české straně zbyl jen
kostel a statky dostaly nápad z něj udělat sklad hnojiv. Například
polychromovaný oltář s vzácnými dřevořezbami spálili před kostelem. Hledači
pokladů dílo zkázy dokončili," popisuje zánik Pelhřimov historik Vladimír Nejez.
Pelhřimovy Šest století starý kostel sv. Jiří v zaniklé obci Pelhřimovy daruje církev ekologickému hnutí Duha, která o něj již několik let pečuje a pořádá v něm i kulturní akce. Duha hodlá uvést kostel do stavu, aby v něm mohlo přes léto bydlet kolem čtyřiceti lidí a využívat ho jako centrum alternativní kultury s workshopy, koncerty, prezentací umělců. " Těsně před zánikem okresního úřadu se podařilo památkářům z rušeného referátu sehnat peníze na provizorní opravu střechy, podepření věže a zastřešení sakristie. My jsme odstraňovali náletové dřeviny, které kořeny narušovaly zdivo kostela. Bude nutné, co nejdřív kostel zajistit proti zlodějům, protože gotický portál, dveře a některé náhrobky z Pelhřimov zmizely teprve nedávno," uvedl mluvčí hnutí Duha Ivo Dokoupil. Historická hodnota kostela je mimořádná, ovšem z hlediska technického a uměleckého jde o dílo průměrné úrovně, které nezapře, že bylo postavené místními sedláky. Kostel přečkal husitské války, tažení Matyáše Korvína i třicetiletou válku. Podle historiků mu už v roce 1764 hrozilo zřícení a místní lidé ho zachránili v poslední chvíli. Na počátku I. světové války prošel rekonstrukcí a na konci té druhé byl jen málo poškozen. Jeho dnešní katastrofální stav předznamenal odsun původních německých obyvatel a zánik Pelhřimov. Počátkem 50. let bylo Polsko považováno za rizikového souseda a ministerstvo obrany rozhodlo vytvořit okolo hranice pásmo přehledného terénu bez zástavby. V Pelhřimovech zmizelo 66 domů, které vojáci srovnali se zemí. " Na české straně zbyl jen kostel a statky dostaly nápad z něj udělat sklad hnojiv. Například polychromovaný oltář s vzácnými dřevořezbami spálili před kostelem. Hledači pokladů dílo zkázy dokončili," popisuje zánik Pelhřimov historik Vladimír Nejez.
Zdroj:Moravskoslezský deník
Sdílet článek na sociálních sítích