Program a priority lucemburského předsednictví v oblasti životního prostředí

Lucemburské předsednictví v oblasti životního prostředí má dvě základní priority - nutnost zachovat environmentální rozměr a zároveň usilovat o větší začlenění oblasti životního prostředí do sektorových politik, a také zdůraznit lidský aspekt, zejména větším zapojením veřejnosti do rozhodovacího procesu.

Životní prostředí je často vnímáno jako brzda hospodářského rozvoje. Nicméně tento pohled na věc je příliš zjednodušený a omezující, protože nebere v potaz možnosti, které poskytuje integrovaná, cílená environmentální politika přizpůsobená socio-ekonomické realitě. Za těchto podmínek je taková politika nejen schopná nabídnout tvorbu nových pracovních míst, ale je také garantem jisté a dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Uskutečňování environmentální politiky je nemyslitelné bez environmentálního vzdělávání nebo bez osvěty a informování široké veřejnosti. Rozhodování musí být výsledkem transparentního, srozumitelného a přístupného postupu.


Lisabonská strategie

Lisabonská strategie je nejambicióznější systém soci-ekonomických reforem posledních několika let. Cílem této strategie je udělat z hospodářství EU do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiku světa, která se bude vyznačovat silným růstem, tvorbou množství nových a kvalitních pracovních míst a to vše s ohledem na ochranu životního prostředí.
Lucemburské předsednictví se bude snažit o zachování a dále o posílení environmentální dimenze, která byla do Lisabonského procesu začleněna Evropskou radou z Göteborgu v roce 2001.

Vzhledem k všeobecnému zaměření této strategie existuje poměrně velké riziko, že otázky konkurenceschopnosti budou považovány za důležitější nežli ostatní aspekty. Znovunastolení rovnováhy mezi třemi pilíři – hospodářským, sociálním a environmentálním - je možno dosáhnout kombinací různých nástrojů, z nichž jsou např.
- Podporování eko-výhodných inovací jako pozitivní přínos konkurenceschopnosti evropského hospodářství
- Započítávání výdajů způsobených nečinností, zejména v oblasti změny klimatu
- « Ekologizace » veřejných zakázek s integrací environmentálních kritérií (« green public procurement »)
- Odstranění environmentálně škodlivých dotací, nebo těch neslučitelných s principy udržitelného rozvoje
- Nutnost orientovat trhy zajištěním « pravdivosti » cen díky internalizaci externalit a přikročit k částečné reorientaci daňové zátěže z faktoru práce na znečišťování životního prostředí a využívání přírodních zdrojů.


Göteborgská strategie (SEDD)

Dlouhodobá strategie nazvaná Strategie udržitelného rozvoje EU (SUR) tak jak byla přijata v Göteborgu v roce 2001 má za cíl zajistit vzájemnou souhru politik udržitelného rozvoje z hlediska hospodářského, sociálního a environmentálního. SUR nabízí všeobecnou definici udržitelnosti a všechny zásadní politiky musí být hodnoceny z hlediska jejich dopadu na udržitelný rozvoj; SUR je pravidelně sledována a přehodnocována Evropskou komisí.

Evropská rada z 20. prosince 2004 vyzvala komisi aby na jarní Evropskou radu roku 2005 připravila hodnocení úspěchů docílených v uplatňování této strategie, analýzu hlavních výsledků veřejných konzultací na internetu jakož i politické možnosti pro přehodnocení této strategie.

S cílem doplnit, eventuelně posílit tuto strategii se lucemburské předsednictví pokusí prosadit přijetí evropské charty udržitelného rozvoje, která by definovala hlavní směry a zásady v této problematice, které by byly směrodatné pro celou unii.

Lisabonská a Göteborgská strategie musí být jasně rozlišovány, nejen kvůli rozdílnému časovému plánu ale také a zejména protože Göteborgský proces uplatňuje všeobecný a plošný přístup, zatímco Lisabonský proces se zabývá přímo a cíleně aspekty růstu a optimalizace konkurenceschopnosti hospodářství.


Změna klimatu

Jelikož vstoupení v platnost Kjótského protokolu dne 16. února 2005 znovu nastartovalo vývoj této problematiky, jedná se nyní zejména o nastavení budoucího systému, který bude fungovat po roce 2012, a zpočátku hlavně formulací dlouhodobých a střednědobých strategií pro snížení emisí, doplněných konkrétními cílovými hodnotami.
Rada pro životní prostředí 10. března 2005 se bude muset vyslovit na toto téma a formulovat jasné stanovisko k této otázce směrem k hlavám států a vládním představitelům v rámci příprav na jarní Evropskou radu (22-23. března 2005).

Je nutné, aby vyspělé země obhájily své vedoucí postavení v příští závazné době (post-2012) a dokázaly svou solidaritu s rozvojovými zeměmi.

Evropská unie si určila ambiciózní cíl udržet globální oteplování na 2 °C oproti před-průmyslové úrovni, což by vyžadovalo stabilizaci množství skleníkových plynů na úrovni dost nižší než je 550 ppm odpovídajícího CO2. Vědecké výzkumy dokazují, že tento přístup je absolutně nevyhnutelný, pokud se mají omezit negativní následky spojené se změnami klimatu. Tohoto cíle bude možné dosáhnout pouze v případě, že celosvětové emise se již v příštích dvaceti letech stabilizují a posléze budou radikálně sníženy.

Lucemburské předsednictví bude mít za úkol vést jménem EU konstruktivní a trvalý dialog se všemi stranami dohody ohledně konkrétních opatření, ke kterým je v nejbližší době nutné přikročit. Jakékoli zpoždění v uplatnění těchto opatření zvyšuje riziko vážných ne-li nevratných následků spojených se změnou klimatu.


REACH

Evropská unie má v úmyslu modernizovat evropskou legislativu týkající se chemických výrobků a zavést tzn. systém REACH, integrovaný a jedinečný systém registrace, evaluace, a autorizace chemických látek. Jejím cílem je zlepšit ochranu lidského zdraví a životního prostředí, současně se zachováním konkurenceschopnosti a posilováním inovačního ducha evropského chemického průmyslu. Systém REACH počítá zejména s povinností shromažďovat informace spojené s vlastnostmi vyráběných, dovezených nebo využívaných látek, zhodnotit rizika spojená s jejich využíváním a přijmout nutná opatření pro kontrolu zjištěných rizik. Z toho vyplývá přenesené důkazní břemeno na průmysl, který musí prokázat nezávadnost chemických výrobků.

Je samozřejmostí, že otázky REACHe budou řešeny komplexně tak, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví, ovšem i s ohledem na konkurenceschopnost evropského průmyslu, a že jeho nedílnou součástí bude veřejné slyšení v Evropském parlamentu 19. ledna 2005. Výsledky studie uskutečněné v rámci memoranda o porozumění mezi EK a průmyslem budou základem pro činnost pracovního workshopu organizovaného lucemburským předsednictvím na téma fungování malých a středních firem v systému REACH. Tento kapacitně omezený workshop umožní formulaci důležitých závěrů pro pokračování prací na tomto systému ve spolupráci členských států, Evropské komise, Evropského parlamentu, průmyslu a nevládních organizací zabývajících se životním prostředím.

Vyjednávání za lucemburského předsednictví budou vedena v důsledném respektu principu opatrnosti a principu substituce. Dalším z cílů lucemburského předsednictví bude zajistit všeobecný přístup veřejnosti k základním informacím o těchto otázkách. Nicméně hlavním zájmem lucemburského předsednictví je docílit zásadního pokroku v novátorském přístupu systému REACH, jehož úkolem je nalézt rovnováhu mezi konkurenceschopností průmyslu a ochranou životního prostředí a zdraví.


Mezinárodní otázky

Mezi všemi důležitými událostmi probíhajícími na mezinárodní úrovni je nutné upozornit na následující schůzky :

a.) 13. Zasedání Komise Spojených národů pro udržitelný rozvoj
Komise pro udržitelný rozvoj byla založena jako výkonná komise uvnitř ECOSOCu v návaznosti na 1. Summit Země v Riu v roce 1992. V současné době (pro 12. a 13. zasedání) jsou na programu tato témata : voda, sanace a lidská sídla. 12. zasedání v roce 2004 identifikovalo překážky v realizaci cílů určených v Riu a v Johannesburgu. V roce 2005 se 13. zasedání bude zabývat převážně určením nutných opatření a politik pro odstranění těchto překážek a pro pokrok v oblasti udržitelného rozvoje.

b.) Řídící rada Programu Spojených národů pro životní prostředí(UNEP)
23. zasedání Řídící rady UNEP bude projednávat zejména následující otázky: světovou správu ochrany životního prostředí, roli UNEPu v Rozvojových cílech tisíciletí a strategický přístup v otázce chemických výrobků (SAICM).

c.) 5. Forum Spojených Národů o lesích
Ustaveno ECOSOCem v roce 2000, toto forum má za cíl podpořit hospodaření, ochranu a udržitelnost všech typů lesů. Jedná se zejména o prosazování dohod týkajících se lesů a usnadnění společného porozumění v rámci Udržitelného lesního hospodářství.

d.) 2. konference smluvních stran Aarhuské úmluvy
Aarhuská úmluva z 25. června 1998 se skládá ze tří pilířů: přístup k informacím, veřejná účast na rozhodování a přístup k soudní spravedlnosti v otázkách životního prostředí. Mezi tématy 2. konference smluvních stran je i návrh strategie pro veřejné konzultace k rozhodnutím týkajících se geneticky modifikovaných organismů.
e.) 1. konference smluvních stran úmluvy o persistentních organických polutantech (Stockholmská úmluva)
Kromě logistických a rozpočtových otázek se 1. konference smluvních stran bude zabývat sestavením pracovního programu.

Vedle otázek změny klimatu se lucemburské předsednictví bude věnovat přednostně agendě Komise udržitelného rozvoje a Fóra spojených národů o lesích. Agenda UNEPu a Aarhuské úmluvy byla dohodou převedena na Nizozemsko a otázky persistentních organických polutantů na Velkou Británii.
Předsednictví se tímto snaží o navázání blízké spolupráce s Nizozemím a Velkou Británií, jakožto bývalým a budoucím předsednictvím EU, což EK i sekretariátu Rady umožní nahlížet na tato velká mezinárodní setkání v teamovém duchu.


Evropská unie

Konečně na evropské úrovni, je plánována Rada pro životní prostředí na 10. března a 24. června 2005.

Lucemburské předsednictví bude usilovat o politickou shodu v legislativních otázkách týkajících se zejména :

- Prostorové informační infrastruktury ve Společenství (INSPIRE), návrh směrnice která by měla zajistit jednoduchý přístup k sjednoceným a operabilním prostorovým informacím, pro podporu národních a evropských politik a veřejný přístup k těmto informacím.

- Ochrany podzemních vod, návrh směrnice ustanovující specifická opatření pro prevenci a kontrolu znečištění podzemních vod a to uplatněním rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) která je základem evropské legislativy pro ochranu evropského vodního prostředí. Jendá se zejména o určení kritérií pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a ustanovení nutnosti prevence či omezení nepřímé kontaminace podzemních vod.

- Evropského registru emisí a přenosu znečištění, návrh nařízení určeného k usnadnění veřejného přístupu k informacím týkajících se životního prostředí díky zřízení integrovaného registru. Text je doplněn návrhem rozhodnutí Rady týkající se závěru, jménem Evropského společenství, protokolu EEC-UNO o registru emisí a přenosu znečištění, tak jak byl podepsán v Kyjevě 21. května 2003.

V rámci jednání o finanční perspektivě se bude Lucembursko zabývat hlavně návrhem nového finančního nástroje LIFE . Integrovaný přístup vyžaduje zejména přínos ve fázích vypracování, uskutečnění, dohledu, vyhodnocení a komunikace evropské environmentální politiky a skládá se ze dvou hlavních aspektů: uskutečnění a správa jakož i informace a komunikace. V tomto kontextu by LIFE měl doplnit stávající finanční nástroje EU jako jsou strukturální fondy nebo fond pro rozvoj venkova.

Mezi priority budoucího společného rámce v tomto oboru patří financování Natury 2000, jakož i opatření týkající se společného závazku zastavit ztrátu biodiverzity do roku 2010.

Co se týká plnění Aarhuské úmluvy a zejména jejího třetího pilíře na unijní úrovni, návrh směrnice o přístupu k soudní spravedlnosti v otázkách životního prostředí bude důsledně prozkoumána a předložena s ohledem na jistou politickou citlivost této otázky.

Lucemburské předsednictví se bude zvláště zajímat také o otázku « FLEGT » (Forest Law Enforcement, Governance and Trade), která, ačkoli náleží přednostně Radě pro zemědělství, obsahuje také aspekt environmentální.

Jedná se o unijní akční plán pro boj proti ilegální těžbě a obchodu se dřevem. V současnosti diskutovaný návrh má za cíl formulace nařízení ohledně ustanovení dobrovolného systému povolení FLEGT pro dovoz dřeva. Podle tohoto systému by dovoz výrobků ze dřeva na území Společenství podléhal systematickému ověřování a kontroly s cílem ujištění se o legálnosti využívání lesů a respektování vývozních procedur. Režim je založen na dohodě o dobrovolném partnerství mezi Evropskou unií a třetími regiony a zeměmi.

Mimo jiné je také nutné upozornit na několik agend ve druhém čtení, z nichž jsou důležité zejména tyto:

- Směrnice o koupacích vodách, která pozměňuje směrnici z roku 1976 a určuje nové dispozice pro kontrolu a klasifikaci kvality koupacích vod a pro zveřejňování informací s tímto spojených

- Směrnice o obsahu síry v palivech pro námořní provoz který se snaží o snížení následků emisí SO2 nebo SOx z lodí na životní prostředí a lidské zdraví

Další dokumenty ve druhém čtení, které budou zřejmě projednávány za lucemburského předsednictví jsou :
- Návrh nařízení v otázce pohybu odpadů
- Návrh směrnice ohledně nakládání s těžebním odpadem
- Návrh nařízení o některých fluorovaných skleníkových plynech (HFC, PFC a další), které jsou zahrnuty v Kjótském protokolu

Lucemburské předsednictví má v úmyslu více demokratizovat stávající proces tvorby rozhodnutí, např. tím, že podpoří, v rámci plnění Aarhuské úmluvy tvorbu přísných legislativních pravidel, zajištujících opravdovou účast veřejnosti.