Plzeň představila netradiční projekty a uspěla

V roce 2003 se Plzeň ve finále v nizozemském Apeldoornu umístila na třetím místě ve velikostní kategorii 75 001 - 200 000 obyvatel, v roce 2004 si polepšila o jednu příčku. Nechceme tvrdit, že naše město je v oblasti udržitelného rozvoje již na úrovni měst v tradičních demokraciích, není však ani začátečníkem. Podle názoru mnohých je od 90. let sebevědomým a progresívním městem, které se postupně mění z "černé" metropole těžkého průmyslu na místo nabízející dobré podmínky pro život svých obyvatel i návštěvníků. Zejména tato trvalá snaha byla zdrojem jeho úspěchu v posledních dvou ročnících mezinárodní soutěže. Z mnoha prezentovaných projektů porotu nejvíce oslovily následující projekty.

Péče o krajinu

Stejně jako všechny obce v ČR má Plzeň zpracovaný a do svého územního plánu začleněný územní systém ekologické stability. Jeho jednotlivé prvky postupně uskutečňuje. V letech 1997 - 2004 bylo vysazeno 1790 stromů a 23 600 keřů a celkem upraveno 23 ha ploch. Náklady na tuto činnost dosáhly více než 4 milióny korun. Většina investic do zlepšení krajiny souvisela s pozemkovými úpravami.

Největší byla realizace části nadregionálního biokoridoru v rámci pozemkové úpravy ve východní části Plzně v blízkosti Městské části Červený Hrádek. Projekt zahrnoval nejen výsadbu nové části biokoridoru, ale též rekonstrukci již funkční plochy krajinné zeleně situované v mělkém údolí drobné vodoteče (odstranění nepůvodních dřevin a demolice zchátralých zařízení sloužících mysliveckým účelům). Realizace biokoridoru přišla na 1 milión korun, přičemž na financování výsadeb se podařilo městské správě získat dotaci z evropského programu SAPARD.

Územní systém ekologické stability zaujal porotu mezinárodní soutěže zejména kvůli snaze o návrat přírodě blízkých krajinných prvků do okolí města.

Parky na přání

Městská správa v Plzni pečuje o 110 ha parků, přibližně 15 tisíc alejových stromů a další menší plochy zeleně. Postupně zajišťuje obnovu těchto ploch tak, aby odpovídaly současným požadavkům na krátkodobou rekreaci obyvatel.

Po dvou zkušenostech z 90. let s negativním postojem občanů k rekonstrukci parků se podstatně změnil přístup města k plánování obnovy a rozvoje městské zeleně. Aktuálním důkazem je intenzívní zapojení veřejnosti do připravované regenerace největšího městského parku na Borech.

Příkladem úspěšné spolupráce městské organizace Správy veřejného statku města Plzně (správce městských parků), Centra pro komunitní práci zastupujícího občanský (neziskový) sektor a občanů města jsou dva tzv. parky na přání. První je v blízkosti velkého sídliště Košutka v severní části města, druhý vzniká postupně v Plzni - Doubravce. Obě lokality vybrali z většího počtu navržených míst ve veřejné anketě obyvatelé Plzně. Veřejnost se podílela i na přípravě návrhu parků. Na tzv. plánovacích víkendech se společně setkávali zahradní architekti a správci zeleně i občané (většinou z místa realizace), aby postupně vytvořili návrh podoby nových parků. Bez účasti veřejnosti se neobešla ani jeho realizace. Financování parků bylo zajištěno z rozpočtu správcovské organizace a z peněz určených na regeneraci panelových sídlišť. Na aktivity spojené s participací občanů se podařilo získat dotaci od nadace VIA. Tento dosud netradiční způsob tvorby nových zelených ploch byl v soutěži hodnocen jako in ovativní. Za kritérium zvelebování krajiny (parky na přání a územní systém ekologické stability) získala Plzeň v roce 2003 zvláštní ceny.

Povodňový model

Po povodni v srpnu 2002 se rozhodla městská správa řešit komplexně protipovodňovou ochranu na území města. Účinnost a efektivnost jednotlivých navržených protipovodňových opatření bude ověřována pomocí moderní metody matematického modelování proudění vody za povodní. Metoda, založená na matematickém řešení vztahů mezi konfigurací terénu v záplavovém území a výškou hladiny v toku (příp. rychlosti proudění), je v ČR i v zahraničí obecně uznávaným prostředkem k řešení dané problematiky.

Povodňový model pořídila Plzeň prostřednictvím státního podniku Povodí Vltavy, který shromáždil potřebná data a uskutečnil výběrová řízení na zpracovatele. Město poskytlo pro tyto práce existující doklady a údaje. Na základě vzájemné dohody o spolupráci a financování vznikl matematický model, jehož cena nepřesáhla 4 milióny korun. Zpracovaný model byl předán v listopadu 2004. Výstupy z povodňového modelu upřesňují záplavová území (včetně jejich aktivních zón) a také stanovují rozsah území ohrožených zvláštní povodní z vodního díla Hracholusky. K dalším výstupům patří i návrh protipovodňových opatření ve vybraných lokalitách včetně finančních prostředků na realizaci.

Podpora občanských aktivit

Plzeň má dobře rozvinutý systém podpory neziskového sektoru ve sportu, kultuře, sociální péči, prevenci kriminality včetně životního prostředí. V souladu s Koncepcí péče o životní prostředí schválenou v roce 2001 podporuje občanské aktivity prostřednictvím dvou fondů. Fond životního prostředí spravuje město a jeho finančním zdrojem jsou pokuty a odvody vyplývající z právních předpisů pro životní prostředí. Z tohoto fondu dotuje projekty v oblasti péče o zeleň, ekologické výchovy, informování veřejnosti, výzkumných úkolů a další, a to formou grantového systému. Nadační fond Zelený poklad zřídilo město pro podporu menších projektů zaměřených na zlepšení stavu zeleně a na ekologickou výchovu. Fond získává každoročně 1 milión korun z rozpočtu města a navíc rozvíjí vlastní fundraisingovou aktivitu (získávání dalších financí na dotace). V roce 2004 se tento nadační fond zaměřil na propojení obou hlavních oblastí svého zájmu v programu Zelené školní zahrady.

Princip zapojení partnerů

V letech 2001 - 2003 vznikl v Plzni nový strategický dokument, který určuje zaměření rozvojových aktivit města do roku 2018. Od počátku je základním principem tvorby programu zapojení partnerů. Ke spolupráci byli přizváni odborníci z Plzeňského kraje, úřadu práce, Západočeské univerzity, podnikatelé, neziskové organizace a veřejnost. Kromě toho se uskutečnily rozsáhlé výzkumy názorů veřejnosti a podnikatelů na stav a rozvoj města. Při projednání jednotlivých částí programu byla použita metoda otevřených workshopů a konferencí s aktivním zapojením všech zúčastněných. Ve spolupráci městských plánovačů a partnerů tak vznikla komplexní analýza stavu města a jeho rozvojového potenciálu včetně přehledné SWOT analýzy.

Hodnocení vyústilo v definování osmi hlavních problémů rozvoje města:

1. Neexistující systém koordinace investiční výstavby.

2. Nedostatečná optimalizace hospodaření města s movitým i nemovitým majetkem.

3. Úbytek obyvatelstva a suburbanizace.

4. Nadměrné zatížení města automobilovou dopravou.

5. Nedostatečná podpora výzkumu, inovací a nových technologií.

6. Nízká úroveň prezentace města.

8. Nepřipravené rozvojové plochy pro zajištění zaměstnanosti.

9. Důsledky krizových situací.

Na základě široké diskuse s různými skupinami občanů ve městě byla definována vize jeho rozvoje, která je postavená na třech rozvojových pilířích:

1. Inovační průmysl, vzdělání a výzkum.

2. Prezentace města, cestovní ruch a kultura.

3. Kvalitní městské prostředí.

Hlavní problémy města a rozvojové pilíře vize vymezují osm hlavních prioritních oblastí, které jsou rozpracovávány do cílů, opatření a projektů. Výsledkem práce širokého týmu zpracovatelů a partnerů je návrh více než 300 konkrétních projektů. Součástí výsledného dokumentu je i pravidelná aktualizace formou zpracování seznamu prioritních projektů na tříleté programovací období a ročních realizačních plánů. Po dobrých zkušenostech získaných z přípravy programu se nadále počítá se zapojením partnerů při jeho implementaci.

Ekologická výchova

V diskusích ke Koncepci péče o životní prostředí i Programu rozvoje města Plzně bylo jako hlavní problém v environmentální oblasti označováno nedostatečné vědomí souvislostí lidské společnosti a životního prostředí. Značné úsilí se proto soustřeďuje na ekologickou výchovu dětí, kterou obstarává jak neziskový sektor s podporou města, tak městská správa. Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně zaměřuje ekologickou výchovu zejména na předškolní a školní mládež. Ke Dni Země je již čtvrtým rokem vyhlašována výtvarná soutěž pro první a druhé stupně základních škol. Téma je každý rok jiné, ale vztahuje se k jednotlivým složkám životního prostředí. Den dětí je orientován na mateřské školy. Při vycházce se děti na jednotlivých stanovištích učí roztřídit odpad, určit stopy zvířat, najít věci, které do přírody nepatří apod.

Novou akcí, která se konala poprvé v roce 2004, byla podpora Evropského dne bez aut. Pro tento den se podařilo zajistit městskou hromadnou dopravu zcela zdarma. Uskutečnila se také tematická výtvarná soutěž pro základní školy a výstavka nejlepších kreseb v tramvajích, ankety a diskuse přímo na ulicích.

AUTOR: Milan Svoboda

AUTOR: Dagmar Kaiferová

Útvar koncepce a rozvoje města Plzně

Soutěž The International Awards for Liveable Communities

V soutěži, která se koná již od roku 1998 (v minulých letech pod názvem Nations in Bloom), se hodnotí přístup měst a obcí k jednotlivým kritériím udržitelného rozvoje, kterými jsou zvelebování krajiny, péče o dědictví, ekologicky citlivá opatření, zapojování veřejnosti a plánování budoucnosti. Soutěž začíná každým rokem již koncem jara, kdy přihlášení účastníci zasílají zprávu, jakým způsobem ve své obci naplňují uvedená kritéria a uvádějí konkrétní příklady. Mezinárodní odborná porota vybere poté ze stovek zaslaných zpráv účastníky finále.

Rozsah podpory občanských aktivit v oblasti životního prostředí

Rok Počet projektů Celkový finanční obnos

Fond životního prostředí

2001 10 1 860 000 Kč

2002 24 1 740 000 Kč

2003 13

Nadační fond Zelený poklad

2001 8 471 000 Kč

2002 19 990 200 Kč

2003 14 1 271 517 Kč