Obce u Dukovan a Temelína požadují více peněz

Obce v okolí Dukovan a Temelína jsou nespokojené s tím, kolik peněz dostávají od elektrárenské společnosti ČEZ jako kompenzaci za to, že leží v bezpečnostní zóně jaderných elektráren.
"V letech 1992 až 1994 dostaly obce ve dvacetikilometrovém pásmu okolo Dukovan tři sta miliónů korun, v roce 2001 milión a teď bojujeme o deset miliónů," řekl starosta Náměště nad Oslavou Vladimír Měrka, který zároveň zastupuje 130 obcí v okolí Dukovan.
Radnice by podle něho uvítaly, kdyby měly každý rok garantovaný konkrétní příjem. "Pokud by obce měly jistý příjem, mohly by si například i vzít úvěr a bez potíží ho splácet," dodal Měrka.
Skupina senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (za hnutí Nezávislí) připravila návrh novely atomového zákona, z něhož vyplývá, že by obce u Dukovan a Temelína dostávaly podle různých propočtů ročně desítky až stovky miliónů korun z takzvaného jaderného účtu. Na něj nejvíc přispívá ČEZ, každoročně to je víc než miliarda korun.
Z účtu stát například zaplatí stavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalšího vysoce radioaktivního odpadu. Úložiště vyjde na bezmála padesát miliard korun.

Každý má jódové tablety
Seitlová tvrdí, že si občané v okolí elektráren peníze zaslouží, protože klesly ceny jejich domů a musí se neustále připravovat na případnou havárii. Aby starosta Náměště dokázal, v jaké atmosféře žije na sto tisíc lidí v okolí Dukovan, rozdával v pátek v Senátu na semináři o jaderné energetice krabičky s jódovými tabletami či kalendář elektrárny Dukovany s bezpečnostní příručkou pro obyvatele. Tablety a kalendář má každá domácnost u Dukovan.
"Za peníze od ČEZ jsme vděční, nezpochybňujeme existenci jaderné elektrárny, ale nechceme už být v roli prosebníků," vysvětlil Měrka. Dodal, že v posledních letech nerozděluje peníze obcím elektrárna, nýbrž Nadace Duhová energie, kterou založila společnost ČEZ.
"Vymýšlíme duhové fasády, duhová hřiště, abychom získali nějaké peníze," poznamenal Měrka, podle něhož by mnohé radnice potřebovaly spíše peníze na kanalizaci či opravu chodníků.
Jeho kolega Karel Hájek, starosta Týna nad Vltavou, který leží pár kilometrů od Temelína, poznamenal, že nadace vlastně nutí obce do konkrétních projektů.
"Dětská hřiště nebo pomoc handicapovaným jsou chvályhodné akce, ale pro některé obce to nemusí být problém k řešení," podotkl Hájek. Pokud by parlament schválil návrh skupiny senátorů, Týn nad Vltavou by si výrazně přilepšil. Z Nadace Duhová energie dostává ročně asi tři milióny korun, novela atomového zákona by mu zajistila zhruba trojnásobek.

ČEZ nechce dávat více
Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina se na senátní návrh nedívá příliš vstřícně. "Nejsem proti náhradám, ale nevidím důvod, proč to řešit právě teď," řekl.
Ministerstvo loni pozastavilo na pět let vyhledávání nejvhodnějšího místa pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu a Pecina chce, aby se kompenzace řešily jako jeden celek - pro obce v okolí jaderných elektráren i v blízkosti úložiště. S konečným řešením není podle něj kam spěchat.
"Obce u elektráren už dnes dostávají slušné peníze," dodal Pecina. Společnost ČEZ tvrdí, že s nějakým výrazným zvýšením dotací nemohou radnice u Dukovan a Temelína počítat - pokud parlament neschválí návrh skupiny senátorů.
"Důvody masívního sponzorinku jsou většinou ty tam," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že stovky miliónů korun pro obce z okolí Dukovan byly především kompenzací za újmu, kterou tamní lidé utrpěli při stavbě elektrárny v 70. a 80. letech. Ze studií podle Kříže vyplývá, že provoz elektrárny nemá žádný negativní ekologický dopad na své okolí.

Co chce prosadit skupina senátorů
Dvacet haléřů za metr
Obce, které leží v zóně havarijního plánování v okolí jaderných elektráren, by měly nárok na příspěvek z takzvaného jaderného účtu. Roční příspěvek by dosahoval výše dvaceti haléřů za metr čtvereční území obce. V přepočtu to jsou desítky až stovky miliónů korun ročně.
Deset haléřů za metr
Na příspěvek by měly nárok i obce, v jejichž okolí by stát zkoumal podmínky pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Tento příspěvek by byl deset haléřů za metr čtvereční území obce, tedy desítky miliónů ročně.
Právo nepovolit úložiště
Obce, které nesouhlasí s tím, aby právě u nich skončil pod zemí na stovky tisíc let vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren, by měly získat právo veta a hlubinné úložiště případně nepovolit.
Zdroj: Návrh novely atomového zákona