Průmysl dnes řeší, co s cenami energií

Více než než půl miliónu lidí muselo za posledních patnáct let opustit svou práci v českém průmyslu. Část z 560 tisíc propuštěných získala své uplatnění v rozvíjejících se službách, řada ale nové místo natrvalo už nikdy nenašla.
Tuzemský průmysl přesto prospívá a podle výsledků hospodaření se zbavil svých letitých problémů: vzájemné platební neschopnosti, přezaměstnanosti či zastaralosti výroby. Dnes firmy víc pálí drahé suroviny, energie a hledání kvalifikované pracovní síly.

Importovaný styl řízení
Statistika může úspěch odvětví potvrdit jasnými daty. Dá se z nich také vyčíst, že za úspěchem stojí do značné míry zahraniční investice. Za posledních pět let se počet firem pod zahraniční kontrolou v Česku zdvojnásobil, práci dávají již třetině lidí v sektoru.
"Je to specifický fenomén české ekonomiky," potvrzuje předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. Osvědčené způsoby vedení firem ve vypjatém konkurenčním prostředí se ale ujaly, zejména po nástupu recese v západní Evropě.
Zahraniční vlastníci u nás kontrolují více než polovinu průmyslových tržeb a jejich podíl na vývozu dosahuje už téměř tří čtvrtin. Ovšem také polovina všeho, co český průmysl vyrobí, směřuje za hranice země.
Orientace na zahraniční trhy způsobila i tlak na změnu důležitosti průmyslových odvětví. Vyvážejí se především automobily, kovy, stroje a elektrické a optické přístroje. Tedy zboží, které obsahuje vyšší podíl lidské práce a moderních technologií než jen zpracování surovin. "Struktura hospodářství se znatelně zlepšuje směrem k úrovni vyspělých zemí," potvrzuje tento trend analytik ministerstva průmyslu Josef Plandor.
Naopak stále méně se daří dříve tradičním českým výrobkům z kůže, textilu, částečně i sklářství. Tato odvětví v období nutnosti proniknout na zahraniční trhy nedokáží konkurovat asijské nabídce.

Obava z cen energií
I úspěšné firmy ale musí hlídat své náklady. Základem jsou ceny surovin a energií. Velké výrobní podniky se snaží energetickou náročnost provozu snižovat nejen kvůli nákladům, ale i kvůli závazkům vůči životnímu prostředí.
"Daří se nám to," říká mluvčí největšího českého exportéra, mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Evžen Krauskopf. Firma postupně stlačuje energetickou a surovinou náročnost výroby pod pětasedmdesát procent z dosažené přidané hodnoty výroby.
Nejvíce energeticky závislý výrobce v zemi, holding Vítkovice, loni emitoval zhruba devadesát tisíc tun skleníkových plynů. To je ale o 97,5 procenta méně než v roce 1990, připomíná mluvčí společnosti Eva Kijonková. Za úsporami však stojí i jasné obchodní rozhodnutí: Je nutné reagovat na zvyšování cen energií. "Máme připraveny další modernizační projekty na snížení energetické náročnosti," potvrzuje Kijonková s tím, že lednové uvolnění cen energií pro podnikovou sféru s tím také souvisí.
"Celkově nám ceny energií tvoří zhruba osm procent nákladů - výdaje na zvýšení energií ale nemůžeme jednoduše promítnout do cen produkce. Ta se řídí cenou trhu," říká mluvčí společnosti Setuza Marie Logrová.
"Při každém zdražení energií dojde k výraznému zvýšení nákladů a to podnikatel musí řešit," poukazuje na nutnost stálé snahy snižovat výrobní náklady prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.