V zemi se staví nejvíce dálnic v historii

Ještě nikdy se v Česku a bývalé federaci nestavělo současně tolik dálnic jako teď.
"Najednou se staví šest dálničních tahů, což nemá v historii obdoby. V současné sobě je rozestavěno výrazně přes sto kilometrů dálnic," říká Jan Hoření, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.
Ještě letos v říjnu se otevře bezmála osmnáctikilometrový úsek mezi Vyškovem a Vrchoslavicemi na střední Moravě. Příští rok se dokončí například obchvat Plzně, takže celá dálnice D5 v délce 150 kilometrů z Prahy do Rozvadova bude kompletní.
Dokončeno bude i dálniční spojení mezi Prahou a Hradcem Králové, s výjimkou krátkého úseku před krajským městem. První auta by také měla projet po dálnici z Ústí nad Labem na hranici s Německem.
Jen těchto šest rozestavěných úseků vyjde na více než šedesát miliard korun. Větší část uhradí stát, zbytek evropské fondy a půjčka z Evropské investiční banky.

Dvakrát více dálnic
Cílem vlády je postavit zhruba tisíc kilometrů dálnic a 1,5 tisíce kilometrů rychlostních silnic, přičemž do roku 2013 by silnice o čtyřech pruzích měly vést do každého kraje. Tedy třeba i do jižních Čech, které zatím dálniční spojení s hlavním městem nemají.
Česko má z nových členských zemí Evropské unie nejvíce dálnic a rychlostních silnic - 533 kilometrů dálnic a 315 kilometrů rychlostních silnic. Oproti západním státům však stále zaostává. Zatímco v Česku je hustota dálniční sítě asi 6,5 kilometru na tisíc kilometrů čtverečních, ve Velké Británii to je 14,1 kilometrů a v Belgii dokonce 55,1 kilometrů.
Pokud by se stavělo současným tempem, mohl by se vládní plán - zdvojnásobit délku dálnic a zpětinásobit délku rychlostních silnic - naplnit za relativně krátkou dobu, tedy podstatně dříve než v roce 2020, což je podle úřadů mezní horizont.
Existují však rizika, kvůli nimž se v dalších letech může stavba dálnic výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Jak se budou stavět dálnice dál, záleží především na penězích. Jeden kilometr dálnice vyjde v průměru na čtyři sta miliónů korun.
"Ale například kilometr dálnice D8 z Ústí nad Labem přes Krušné hory bude stát kvůli náročnému terénu téměř miliardu," říká Jan Hoření, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic. Na stavbu nových dálnic budou v následujících letech potřeba stovky miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad přitom nedávno konstatoval, že se nejméně 831 miliónů korun utratilo zbytečně, protože stát nebyl schopen účinně kontrolovat, zda ceny staveb nejsou přemrštěné.

Miliardy z mýtného
Ministerstvo dopravy chce Státní fond dopravní infrastruktury posílit penězi z elektronického mýta, které chce zavést v průběhu příštího roku. Stát by měl podle odborných propočtů na mýtu vydělat pět až sedm miliard korun. Další stovky miliónů by mělo přinést přechodné opatření před zavedením mýta.
Každý kamión, který překročí české hranice, by měl mít podle představy Ministerstva dopravy minimálně jednodenní dálniční známku, bez ohledu na to, jestli pojede po dálnici. Tento plán ovšem napřed musí schválit Evropské komise.
Vládou schválená Státní dopravní politika počítá i s tím, že se zvýší podíl spotřební daně z pohonných hmot odváděný do pokladny dopravního fondu. Dnes jde z této daně do fondu dvacet procent, tedy asi třináct miliard korun. V Evropské unii je obvyklých padesát procent.
Ministerstvo dopravy chce v budoucnu některé úseky dálnic a rychlostních silnic stavět pomocí soukromého kapitálu, za prioritu pokládá především část dálnice D3 do jižních Čech.

Železnice dostala méně
Stavbu nových dálnic však mohou zkomplikovat ekologické organizace a obce. Jako například u zmíněné dálnice D3, kde kritici nesouhlasí s navrženou trasou přes dolní Posázaví ve středních Čechách.
Nevládní organizace upozorňují, že masívní stavbou dálnic se podporuje nejméně ekologický druh dopravy, zatímco například šetrnější železnice zaostává. V obsáhlé studii, kterou loni zveřejnily nevládní organizace ze střední a východní Evropy, se například uvádí, že z "dopravních" půjček Evropské investiční banky šlo do střední a východní Evropy v letech 1998 až 2003 skoro šedesát procent na silniční projekty. Železnice získala 18 procent a veřejná městská doprava 7,5 procenta.
"Naše dálniční síť je stále málo hustá," tvrdí ovšem někdejší ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos, podle něhož jsou nové silnice nutné k ekonomickému rozvoji země.
"Dopravní politika nových zemí Evropské unie se zaměřuje na stavbu nových rychlostních tahů, zatímco opravě a údržbě současných komunikací není věnováno dost pozornosti," upozorňuje zmíněná studie.
V Česku je poškozeno přibližně 40 procent silnic první třídy a přibližně pětina dálnic. Od vstupu země do EU a zavedení mýta v Rakousku v Česku přitom narostla kamiónová doprava až o polovinu a hlavní silniční tahy jsou zatíženy ještě více než před lety.
"V případě nedostatku finančních prostředků bude nutné upřednostnit údržbu a obnovu dopravní infrastruktury před novostavbami," uvádí se ve státní dopravní strategii.