Litva nabízí po vstupu do unie řadu potenciálních možností
Šance pro české exportéry jsou v potravinářství, stavebnictví, dopravní
technice, strojírenství či v oblasti ekologie.
Šance pro české exportéry jsou v potravinářství, stavebnictví, dopravní technice, strojírenství či v oblasti ekologie.
Vstup farmaceutické společnosti Zentiva na litevský trh byl dobrým tahem. Její dceřiná společnost ve Vilniusu odhaduje, že letos se zde prodají léky v hodnotě zhruba 120 miliónů korun. "Oficiální zastoupení v Litvě, ale i v Estonsku a Lotyšsku, jsme otevřeli předloni," říká manažer Jozef Belčík, který má pobaltský trh v Zentivě na starosti.
Proč se ale firma vydala do této oblasti? Měla už s vývozem zkušenosti, ale jedním z důvodů expanze byl rychle se rozvíjející farmaceutický trh, což úzce souviselo s dynamicky rostoucí ekonomikou těchto zemí. Každá z nich má však v jednotlivých segmentech určitá specifika, chybou exportérů bývá proto představa Pobaltí jako jednoho trhu. "Přestože tyto státy jsou členy Evropské unie, v oblasti legislativy a nastavení systému zdravotní péče existují rozdíly," upozorňuje Jozef Belčík.
Po vstupu Litvy do Evropské unie je patrná změna podnikatelského prostředí. "Díky tomu byl zaveden nový systém registrování léků. Tato procedura má zjednodušit a zrychlit získání registrací i v Pobaltí, což nám pomůže uvádět přípravky na trh rychleji. Vstup do unie je pozitivní i z hlediska logistiky. V důsledku odbourání celních opatření se významně zjednodušily a usnadnily dodávky léků distributorům," dělí se Jozef Belčík o zkušenosti z oboru, které platí i obecně.
Na litevský trh vstoupily úspěšně i další české firmy. Příkladem, jak se dá dělat moderní byznys, je firma Papirius, která zde zakoupila velkoobchod Mabivil. "Když koupíte velkoobchodní firmu s distribuční sítí, koupíte si automaticky startovní podíl na trhu. Nejde o nic nového. Takto si rozebrali český trh západoevropské firmy, a tak nelze postupovat jinak ani ve vztahu k Litvě. Prostý obchod již dnes naráží na bariéry, proto přítomnost na trhu vyžaduje zakládání logistických center, dceřiných společností a investice," upozorňuje obchodní rada Zastupitelského úřadu ČR ve Vilniusu Ivo Petřík.
Mezi úspěšné české firmy bezpochyby patří OKZ holding. Firma zde vybudovala obří nádrže na ropu a další ropné produkty. Nádrž na více než padesát tisíc krychlových metrů ropy, která stojí na břehu Baltského moře, je bezpochyby důstojným pomníkem českého průmyslu. "Společnost pochopila, že úspěšné prosazení se na trhu není možné bez trvalé přítomnosti. Ve městě Plunge zakoupila proto zkrachovalou továrnu, kterou přebudovala na výrobní základnu. Se svou dceřinou společností má nyní v Litvě jiné postavení, než když se veškeré díly vyrábějí v Česku a do Pobaltí se vozí hotové díly, které se zde jen montují," tvrdí rada Ivo Petřík.
Litevský trh je už naplněn a konkurenční prostředí je podobné jako v Česku. "Možná to někoho překvapí, ale v Litvě je větší konkurence než v ČR, je tu velký vliv skandinávských firem, firem z geograficky blízkého Polska a samozřejmě tradičně z Německa.. Například výběr pečiva a masných výrobků je mnohem větší než v Česku," připomíná ředitel kanceláře CzechTrade ve Vilniusu Martin Hlavnička.
Tamní trh je však malý, kupní síla litevského obyvatelstva se zhruba rovná kupní síle české metropole. Přesto zde existuje řada exportních příležitostí. Dokazuje to ostatně razantní nárůst českého vývozu, který se za posledních deset let zvýšil více než pětinásobně. Jen vloni vyvezly české firmy do Litvy zboží v hodnotě 232,7 miliónu dolarů.
Značné možnosti jsou v oblasti spotřebního zboží, neboť litevský trh není ještě usazen a stále hledá další a další sortiment. "Zatímco v západní Evropě obchodní řetězce sortiment zboží redukují, zde se sortiment rozšiřuje, protože lidé jsou po novém zboží lační. Když přijdete do supermarketů, v oblasti mléčných, masných a rybích výrobků, ale i u piva zde najdete větší sortiment zboží, než je obvyklé v českých obchodech. Ceny potravin jsou přitom v průměru vyšší než u nás," říká ze zkušenosti Ivo Petřík.
Možnosti průniku na potravinářský trh vzrostly po vstupu Česka a Litvy do Evropské unie. Odpadly totiž kvóty a omezení v oblasti potravinářských výrobků. Možnosti dodávek nejsou vyčerpány u cukrovinek, bioproduktů, speciálních potravin a u alkoholických nápojů.
Výhoda členství Litvy v unii je však doprovázena nevýhodou: zostřila se konkurence. "V potravinách je opravdovou hrozbou mohutné polské zemědělství. Litva je navíc přirozenou sférou zájmu Polska i s významnou polskou menšinou, která je koncentrovaná v hlavním městě Vilniusu a jeho okolí," poukazuje na rizika podnikání v potravinářství rada Petřík.
Lze předpokládat, že zemědělci z unijních fondů budou část peněz investovat do nákupu zemědělských strojů. I to je příležitostí pro dodavatele dopravní techniky. V Litvě mají ostatně Češi v tomto již tradici. Dodnes zde jezdí české trolejbusy a autobusy, v ulicích jsou vidět škodovky. O jejich popularitě svědčí ocenění pro Octavii, která se stala Autem Litvy roku 2005. Ovšem konkurence v oboru je enormní.
"Ačkoliv je dnes růst hrubého domácího produktu i zahraničního obchodu do jisté míry tažen domácí spotřebou, bezpochyby musí nastat doba velkých investic do rozvoje a rekonstrukce průmyslové základny. Zde jsou zjevně nevyčerpané možnosti, neboť české strojírenství přes značnou redukci má stále velký sortiment," připomíná rada Petřík.
Zajímavou oblastí je stavebnictví. "V Litvě probíhá stavební boom. Staví se kancelářské budovy, roste bytová výstavba, rekonstruují se hotely. Zde mají příležitosti firmy, které nabízejí stavební materiály, vybavení interiérů či nábytek," poukazuje na možnosti Martin Hlavnička.
Na trhu lze již vidět výrobky sanitární techniky Jika - Laufen či Ravak, jsou zde zavedené kotle firmy Verner a krby Steko.
Vývozní možnosti existují také v oblasti ochrany životního prostředí. Veškeré odpady se v Litvě skládkují, recyklace je malá. Není zde ani jedna spalovna odpadů, žádná drtička plastických hmot.
Modernizací procházejí železnice. Vzhledem k tradici dodávaného českého zboží od lokomotiv po výhybky i zde může český podnikatel nabídnout své výrobky. Veškeré dodávky se ale uskutečňují prostřednictvím výběrových řízení.
V souvislosti s nutností nahradit kapacity ignalinské jaderné elektrárny jsou tu i potenciální možnosti v energetice.
Výhodou pro tuzemské exportéry je, že české zboží má v Litvě dobrou reputaci jako kvalitní zboží. "České obchodní značky nemají reputaci světových špičkových značek. Na druhé straně nemají image podřadného zboží," dodává rada Ivo Petřík.
[*]
Vývoj vzájemného obchodu mezi Českem a Litvou
(v mil. USD)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
vývoz ČR 16,8 43,9 57,3 85,9 106,5 106,7 95,3 106,4 125,9 149,6 212,7 232,7
dovoz ČR 7,4 10,0 7,4 8,1 6,5 9,2 15,3 19,8 19,8 27,8 33,0 48,6
obrat 24,2 53,9 64,7 94,0 113,0 115,9 110,6 126,2 145,7 177,4 245,7 281,3
bilance 9,4 33,9 49,9 77,8 99,9 97,5 80,0 86,6 106,1 121,8 179,7 184,1
Zdroj : MPO
Vstup farmaceutické společnosti Zentiva na litevský trh byl dobrým tahem. Její dceřiná společnost ve Vilniusu odhaduje, že letos se zde prodají léky v hodnotě zhruba 120 miliónů korun. "Oficiální zastoupení v Litvě, ale i v Estonsku a Lotyšsku, jsme otevřeli předloni," říká manažer Jozef Belčík, který má pobaltský trh v Zentivě na starosti.
Proč se ale firma vydala do této oblasti? Měla už s vývozem zkušenosti, ale jedním z důvodů expanze byl rychle se rozvíjející farmaceutický trh, což úzce souviselo s dynamicky rostoucí ekonomikou těchto zemí. Každá z nich má však v jednotlivých segmentech určitá specifika, chybou exportérů bývá proto představa Pobaltí jako jednoho trhu. "Přestože tyto státy jsou členy Evropské unie, v oblasti legislativy a nastavení systému zdravotní péče existují rozdíly," upozorňuje Jozef Belčík.
Po vstupu Litvy do Evropské unie je patrná změna podnikatelského prostředí. "Díky tomu byl zaveden nový systém registrování léků. Tato procedura má zjednodušit a zrychlit získání registrací i v Pobaltí, což nám pomůže uvádět přípravky na trh rychleji. Vstup do unie je pozitivní i z hlediska logistiky. V důsledku odbourání celních opatření se významně zjednodušily a usnadnily dodávky léků distributorům," dělí se Jozef Belčík o zkušenosti z oboru, které platí i obecně.
Na litevský trh vstoupily úspěšně i další české firmy. Příkladem, jak se dá dělat moderní byznys, je firma Papirius, která zde zakoupila velkoobchod Mabivil. "Když koupíte velkoobchodní firmu s distribuční sítí, koupíte si automaticky startovní podíl na trhu. Nejde o nic nového. Takto si rozebrali český trh západoevropské firmy, a tak nelze postupovat jinak ani ve vztahu k Litvě. Prostý obchod již dnes naráží na bariéry, proto přítomnost na trhu vyžaduje zakládání logistických center, dceřiných společností a investice," upozorňuje obchodní rada Zastupitelského úřadu ČR ve Vilniusu Ivo Petřík.
Mezi úspěšné české firmy bezpochyby patří OKZ holding. Firma zde vybudovala obří nádrže na ropu a další ropné produkty. Nádrž na více než padesát tisíc krychlových metrů ropy, která stojí na břehu Baltského moře, je bezpochyby důstojným pomníkem českého průmyslu. "Společnost pochopila, že úspěšné prosazení se na trhu není možné bez trvalé přítomnosti. Ve městě Plunge zakoupila proto zkrachovalou továrnu, kterou přebudovala na výrobní základnu. Se svou dceřinou společností má nyní v Litvě jiné postavení, než když se veškeré díly vyrábějí v Česku a do Pobaltí se vozí hotové díly, které se zde jen montují," tvrdí rada Ivo Petřík.
Litevský trh je už naplněn a konkurenční prostředí je podobné jako v Česku. "Možná to někoho překvapí, ale v Litvě je větší konkurence než v ČR, je tu velký vliv skandinávských firem, firem z geograficky blízkého Polska a samozřejmě tradičně z Německa.. Například výběr pečiva a masných výrobků je mnohem větší než v Česku," připomíná ředitel kanceláře CzechTrade ve Vilniusu Martin Hlavnička.
Tamní trh je však malý, kupní síla litevského obyvatelstva se zhruba rovná kupní síle české metropole. Přesto zde existuje řada exportních příležitostí. Dokazuje to ostatně razantní nárůst českého vývozu, který se za posledních deset let zvýšil více než pětinásobně. Jen vloni vyvezly české firmy do Litvy zboží v hodnotě 232,7 miliónu dolarů.
Značné možnosti jsou v oblasti spotřebního zboží, neboť litevský trh není ještě usazen a stále hledá další a další sortiment. "Zatímco v západní Evropě obchodní řetězce sortiment zboží redukují, zde se sortiment rozšiřuje, protože lidé jsou po novém zboží lační. Když přijdete do supermarketů, v oblasti mléčných, masných a rybích výrobků, ale i u piva zde najdete větší sortiment zboží, než je obvyklé v českých obchodech. Ceny potravin jsou přitom v průměru vyšší než u nás," říká ze zkušenosti Ivo Petřík.
Možnosti průniku na potravinářský trh vzrostly po vstupu Česka a Litvy do Evropské unie. Odpadly totiž kvóty a omezení v oblasti potravinářských výrobků. Možnosti dodávek nejsou vyčerpány u cukrovinek, bioproduktů, speciálních potravin a u alkoholických nápojů.
Výhoda členství Litvy v unii je však doprovázena nevýhodou: zostřila se konkurence. "V potravinách je opravdovou hrozbou mohutné polské zemědělství. Litva je navíc přirozenou sférou zájmu Polska i s významnou polskou menšinou, která je koncentrovaná v hlavním městě Vilniusu a jeho okolí," poukazuje na rizika podnikání v potravinářství rada Petřík.
Lze předpokládat, že zemědělci z unijních fondů budou část peněz investovat do nákupu zemědělských strojů. I to je příležitostí pro dodavatele dopravní techniky. V Litvě mají ostatně Češi v tomto již tradici. Dodnes zde jezdí české trolejbusy a autobusy, v ulicích jsou vidět škodovky. O jejich popularitě svědčí ocenění pro Octavii, která se stala Autem Litvy roku 2005. Ovšem konkurence v oboru je enormní.
"Ačkoliv je dnes růst hrubého domácího produktu i zahraničního obchodu do jisté míry tažen domácí spotřebou, bezpochyby musí nastat doba velkých investic do rozvoje a rekonstrukce průmyslové základny. Zde jsou zjevně nevyčerpané možnosti, neboť české strojírenství přes značnou redukci má stále velký sortiment," připomíná rada Petřík.
Zajímavou oblastí je stavebnictví. "V Litvě probíhá stavební boom. Staví se kancelářské budovy, roste bytová výstavba, rekonstruují se hotely. Zde mají příležitosti firmy, které nabízejí stavební materiály, vybavení interiérů či nábytek," poukazuje na možnosti Martin Hlavnička.
Na trhu lze již vidět výrobky sanitární techniky Jika - Laufen či Ravak, jsou zde zavedené kotle firmy Verner a krby Steko.
Vývozní možnosti existují také v oblasti ochrany životního prostředí. Veškeré odpady se v Litvě skládkují, recyklace je malá. Není zde ani jedna spalovna odpadů, žádná drtička plastických hmot.
Modernizací procházejí železnice. Vzhledem k tradici dodávaného českého zboží od lokomotiv po výhybky i zde může český podnikatel nabídnout své výrobky. Veškeré dodávky se ale uskutečňují prostřednictvím výběrových řízení.
V souvislosti s nutností nahradit kapacity ignalinské jaderné elektrárny jsou tu i potenciální možnosti v energetice.
Výhodou pro tuzemské exportéry je, že české zboží má v Litvě dobrou reputaci jako kvalitní zboží. "České obchodní značky nemají reputaci světových špičkových značek. Na druhé straně nemají image podřadného zboží," dodává rada Ivo Petřík.
[*]
Vývoj vzájemného obchodu mezi Českem a Litvou
(v mil. USD)
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
vývoz ČR 16,8 43,9 57,3 85,9 106,5 106,7 95,3 106,4 125,9 149,6 212,7 232,7
dovoz ČR 7,4 10,0 7,4 8,1 6,5 9,2 15,3 19,8 19,8 27,8 33,0 48,6
obrat 24,2 53,9 64,7 94,0 113,0 115,9 110,6 126,2 145,7 177,4 245,7 281,3
bilance 9,4 33,9 49,9 77,8 99,9 97,5 80,0 86,6 106,1 121,8 179,7 184,1
Zdroj : MPO
Sdílet článek na sociálních sítích
