Jaderná energie má řešit vyšší spotřebu
Firmy budující jaderné reaktory mají před sebou nadějnou budoucnost. Po letech
stagnace se totiž státy světa opět vracejí k atomu jako významnému zdroji
energie. Vyhlídky jaderné energetiky naznačila v uplynulých dvou dnech také
pařížská konference pořádaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA).
"Do poloviny století se spotřeba energie minimálně zdvojnásobí a bez atomu tento
nárůst nepůjde pokrýt," uvedl v Paříži Muhammad Baradej šéf IAEA.
Nově se pro další rozvoj jaderné energetiky rozhodly Spojené státy. "Amerika si
od roku 1970 neobjednala žádnou jadernou elektrárnu, je čas začít stavět," uvedl
před nedávnem prezident George Bush. Americká vláda navíc podporuje více než
miliardou dolarů projekty na využití atomové energie a odstraňování jaderného
odpadu.
Americké společnosti Exelon Generation, Dominion Energy či Entergy již projevily
zájem o výstavbu nových reaktorů. Velké šance pak odborníci dávají také
společnosti Westinghouse.
Ta se snaží prosadit mimo jiné také na čínském trhu. Právě Čína totiž plánuje
nejrozsáhlejší investice do jaderných reaktorů v nejbližší době. Do roku 2020
chce postavit dvacet reaktorů. Nyní jich v Číně funguje devět a zajišťují asi
dvě procenta spotřeby energie nejlidnatějšího státu. Čínu tato investice přijde
na třicet miliard dolarů.
Hlavním konkurentem amerického koncernu Westinghouse bude v souboji o čínské
zakázky francouzská společnost Areva a kanadský podnik Atomic Energy of Canada.
V jižní a východní Asii již nyní funguje stovka jaderných reaktorů, dalších
dvacet je ve výstavbě a čtyřicet nových se ještě plánuje. Asijské země mají
například oproti USA tu výhodu, že veřejnost stavbu elektráren podporuje.
Evropa má v současnosti 216 těchto zařízení. Plány na výstavbu jsou však mnohem
skromnější. Nový reaktor v současnosti plánuje pouze Finsko. Nicméně v
dlouhodobé perspektivě se k jaderné energii obracejí i státy, jež ji dosud
opomíjely, uvádí ve svých zprávách Česká nukleární společnost.
Polská vláda přišla na počátku roku s novou energetickou koncepcí země až do
roku 2025 a zahrnula do ní i jadernou energii, která byla v zemi dlouhá léta
tabu. "Je třeba omezit emise skleníkových plynů a diverzifikovat zdroje energie.
Z tohoto hlediska jde o logický krok," uvádí polský kabinet v dokumentu.
Poláci navíc nejsou již zapřisáhlými odpůrci jaderné energie. Ještě v roce 1989
bylo proti stavbě jaderného reaktoru 56 procent obyvatelstva, podle nejnovějších
průzkumů se tento krok v současnosti nezamlouvá jen 38 procentům lidí.
Na stranu jaderné energie se postavilo veřejné mínění také ve Švédsku. Tamní
vláda se rozhodla v prosinci loňského roku uzavřít druhý reaktor elektrárny
Barsebäck. Zastupitelé kraje Kävlinge, kde elektrárna stojí, se dokonce rozhodli
podat na vládu žalobu a zabránit tak jejímu zastavení. V listopadovém průzkumu
veřejného mínění se vyslovilo 82 procent respondentů pro zachování všech
jedenácti jaderných elektráren či jejich výměnu za nové. Obrat ve veřejném
mínění způsobil předloňský výpadek vodních elektráren, které kvůli
dlouhotrvajícímu suchu nebyly schopny vyrobit dostatek energie a sedmnáct
procent spotřeby bylo třeba krýt dovozem energie z Ruska.
Firmy budující jaderné reaktory mají před sebou nadějnou budoucnost. Po letech stagnace se totiž státy světa opět vracejí k atomu jako významnému zdroji energie. Vyhlídky jaderné energetiky naznačila v uplynulých dvou dnech také pařížská konference pořádaná Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA).
"Do poloviny století se spotřeba energie minimálně zdvojnásobí a bez atomu tento nárůst nepůjde pokrýt," uvedl v Paříži Muhammad Baradej šéf IAEA.
Nově se pro další rozvoj jaderné energetiky rozhodly Spojené státy. "Amerika si od roku 1970 neobjednala žádnou jadernou elektrárnu, je čas začít stavět," uvedl před nedávnem prezident George Bush. Americká vláda navíc podporuje více než miliardou dolarů projekty na využití atomové energie a odstraňování jaderného odpadu.
Americké společnosti Exelon Generation, Dominion Energy či Entergy již projevily zájem o výstavbu nových reaktorů. Velké šance pak odborníci dávají také společnosti Westinghouse.
Ta se snaží prosadit mimo jiné také na čínském trhu. Právě Čína totiž plánuje nejrozsáhlejší investice do jaderných reaktorů v nejbližší době. Do roku 2020 chce postavit dvacet reaktorů. Nyní jich v Číně funguje devět a zajišťují asi dvě procenta spotřeby energie nejlidnatějšího státu. Čínu tato investice přijde na třicet miliard dolarů.
Hlavním konkurentem amerického koncernu Westinghouse bude v souboji o čínské zakázky francouzská společnost Areva a kanadský podnik Atomic Energy of Canada. V jižní a východní Asii již nyní funguje stovka jaderných reaktorů, dalších dvacet je ve výstavbě a čtyřicet nových se ještě plánuje. Asijské země mají například oproti USA tu výhodu, že veřejnost stavbu elektráren podporuje.
Evropa má v současnosti 216 těchto zařízení. Plány na výstavbu jsou však mnohem skromnější. Nový reaktor v současnosti plánuje pouze Finsko. Nicméně v dlouhodobé perspektivě se k jaderné energii obracejí i státy, jež ji dosud opomíjely, uvádí ve svých zprávách Česká nukleární společnost.
Polská vláda přišla na počátku roku s novou energetickou koncepcí země až do roku 2025 a zahrnula do ní i jadernou energii, která byla v zemi dlouhá léta tabu. "Je třeba omezit emise skleníkových plynů a diverzifikovat zdroje energie. Z tohoto hlediska jde o logický krok," uvádí polský kabinet v dokumentu.
Poláci navíc nejsou již zapřisáhlými odpůrci jaderné energie. Ještě v roce 1989 bylo proti stavbě jaderného reaktoru 56 procent obyvatelstva, podle nejnovějších průzkumů se tento krok v současnosti nezamlouvá jen 38 procentům lidí.
Na stranu jaderné energie se postavilo veřejné mínění také ve Švédsku. Tamní vláda se rozhodla v prosinci loňského roku uzavřít druhý reaktor elektrárny Barsebäck. Zastupitelé kraje Kävlinge, kde elektrárna stojí, se dokonce rozhodli podat na vládu žalobu a zabránit tak jejímu zastavení. V listopadovém průzkumu veřejného mínění se vyslovilo 82 procent respondentů pro zachování všech jedenácti jaderných elektráren či jejich výměnu za nové. Obrat ve veřejném mínění způsobil předloňský výpadek vodních elektráren, které kvůli dlouhotrvajícímu suchu nebyly schopny vyrobit dostatek energie a sedmnáct procent spotřeby bylo třeba krýt dovozem energie z Ruska.
"Do poloviny století se spotřeba energie minimálně zdvojnásobí a bez atomu tento nárůst nepůjde pokrýt," uvedl v Paříži Muhammad Baradej šéf IAEA.
Nově se pro další rozvoj jaderné energetiky rozhodly Spojené státy. "Amerika si od roku 1970 neobjednala žádnou jadernou elektrárnu, je čas začít stavět," uvedl před nedávnem prezident George Bush. Americká vláda navíc podporuje více než miliardou dolarů projekty na využití atomové energie a odstraňování jaderného odpadu.
Americké společnosti Exelon Generation, Dominion Energy či Entergy již projevily zájem o výstavbu nových reaktorů. Velké šance pak odborníci dávají také společnosti Westinghouse.
Ta se snaží prosadit mimo jiné také na čínském trhu. Právě Čína totiž plánuje nejrozsáhlejší investice do jaderných reaktorů v nejbližší době. Do roku 2020 chce postavit dvacet reaktorů. Nyní jich v Číně funguje devět a zajišťují asi dvě procenta spotřeby energie nejlidnatějšího státu. Čínu tato investice přijde na třicet miliard dolarů.
Hlavním konkurentem amerického koncernu Westinghouse bude v souboji o čínské zakázky francouzská společnost Areva a kanadský podnik Atomic Energy of Canada. V jižní a východní Asii již nyní funguje stovka jaderných reaktorů, dalších dvacet je ve výstavbě a čtyřicet nových se ještě plánuje. Asijské země mají například oproti USA tu výhodu, že veřejnost stavbu elektráren podporuje.
Evropa má v současnosti 216 těchto zařízení. Plány na výstavbu jsou však mnohem skromnější. Nový reaktor v současnosti plánuje pouze Finsko. Nicméně v dlouhodobé perspektivě se k jaderné energii obracejí i státy, jež ji dosud opomíjely, uvádí ve svých zprávách Česká nukleární společnost.
Polská vláda přišla na počátku roku s novou energetickou koncepcí země až do roku 2025 a zahrnula do ní i jadernou energii, která byla v zemi dlouhá léta tabu. "Je třeba omezit emise skleníkových plynů a diverzifikovat zdroje energie. Z tohoto hlediska jde o logický krok," uvádí polský kabinet v dokumentu.
Poláci navíc nejsou již zapřisáhlými odpůrci jaderné energie. Ještě v roce 1989 bylo proti stavbě jaderného reaktoru 56 procent obyvatelstva, podle nejnovějších průzkumů se tento krok v současnosti nezamlouvá jen 38 procentům lidí.
Na stranu jaderné energie se postavilo veřejné mínění také ve Švédsku. Tamní vláda se rozhodla v prosinci loňského roku uzavřít druhý reaktor elektrárny Barsebäck. Zastupitelé kraje Kävlinge, kde elektrárna stojí, se dokonce rozhodli podat na vládu žalobu a zabránit tak jejímu zastavení. V listopadovém průzkumu veřejného mínění se vyslovilo 82 procent respondentů pro zachování všech jedenácti jaderných elektráren či jejich výměnu za nové. Obrat ve veřejném mínění způsobil předloňský výpadek vodních elektráren, které kvůli dlouhotrvajícímu suchu nebyly schopny vyrobit dostatek energie a sedmnáct procent spotřeby bylo třeba krýt dovozem energie z Ruska.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích