Závislost na cizí energii roste

Závislost české ekonomiky na dovozu energie roste rychleji, než se předpokládalo před několika málo lety. Loni se v zahraničí musela nakoupit už téměř polovina (47 procent) zdrojů - ropy, zemního plynu a jaderného paliva.
"Jde o strmější růst, než počítala státní energetická koncepce," uvedl ředitel poradenské firmy VUPEK-Economy Ladislav Pelcl. Představy byly takové, že v roce 2010 se mělo v cizině nakupovat nejvýš 42 procent zdrojů. Už nyní je to víc. Česko se blíží k závislosti zemí původní patnáctky EU.
Hovoří-li se o tom, že Západ visí na tenké "energetické niti", je první na řadě ropa. "Je klíčová, neboť vyvolává cenový pohyb i u zemního plynu či energetického uhlí. Tlaky se přenášejí i do cen elektřiny a tepla," konstatuje Pelcl.
Dohady o nedostatečné nabídce v druhé polovině roku vyhnaly ropu v posledních dnech opět nad 50 dolarů za barel. Teprve včera zlevnila - o půl dolaru na barel - po zprávách o růstu zásob v USA.
Česko jí loni dovezlo 6,5 miliónu tun, 69 procent z Ruska. Druhým největším dodavatelem byl Ázerbájdžán s více než miliónem tun.
Avšak mnohem větší problémy než s ropou by ekonomice nastaly, kdyby náhle "vypadl" zemní plyn, sloužící jako zdroj tepla a pro technologické účely, podotýká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. "Pokud by nastalo s ropou nějaké drama, pak nejspíš kolem ceny, nikoli dodávek," míní Pecina.
Za jedno z řešení, které by částečně ulevilo dovozu energie, Pecina považuje uvolnění územních limitů těžby hnědého uhlí. Počátkem 90. let je hlavně z ekologických důvodů schválila vláda.
Vytěžitelné zásoby hnědého uhlí, které jsou nyní k dispozici a z nichž žijí zhruba dvě třetiny domácích elektráren, postačují na dvacet pětadvacet let. Černé uhlí nejspíš dožije dříve, někdy v rozmezí let 2015 - 2020.
Ale i odpůrci uhelné expanze mají své argumenty. "Jsme proti rozšíření těžby. Doplatili by na ni nejen lidé v okolí dolů, ale i několik průmyslových závodů. Spočítal jsem, že energetika se bez uvolnění limitů obejde," vyjádřil se Martin Kloz, který na Ministerstvu životního prostředí vede oddělení obnovitelných zdrojů. Boj se vede také o lokalitu Frenštát-Trojanovice, v jejímž podloží se nachází poslední domácí nedotčené ložisko černého uhlí. "Budeme se bránit všemi možnými způsoby," tlumočí mínění občanů starosta Trojanovic Drahomír Strnadel.
Cestu ke snížení dovozu stále dražší energie představují také úspory. "Domnívám se, že možnosti velkých úspor jsou už vyčerpány," soudí však Luděk Piskač ze sdružení velkých spotřebitelů energie.