Krátce - různé

Pražský magistrát usiluje o to, aby nakládání s komunálními odpady bylo zařazeno zpět do nižší, tedy pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Příslušnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty už zastupitelé předložili sněmovně. Tvrdí, že zvýšení daně z přidané hodnoty vyvolalo jen v Praze za rok 2004 nárůst nákladů o 52,6 milionu korun.
Předlohou by se měla sněmovna zabývat na květnové schůzi. Sběr a zpracování komunálních odpadů byly přeřazeny ze snížené do základní devatenáctiprocentní daňové sazby od 1. května loňského roku poslední vládní novelou zákona o dani z přidané hodnoty. "Současné zvýšení daně představuje zbytečnou finanční zátěž pro obce i občany a demotivuje snahu občanů třídit komunální odpad a chránit tím životní prostředí. Legislativa EU umožňuje u této služby sníženou sazbu daně uplatnit," tvrdí zastupitelé.

Vládou předložená novela zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, bude plně navazovat na nařízení Rady (EHS) č. 2092/91/EHS, které stanovuje pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat. Nově definovaná osoba podnikající v ekologickém zemědělství zahrnuje všechny, kteří v této oblasti podnikají, tedy jednak samotné ekologické podnikatele a jednak výrobce biopotravin, osoby uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu, výrobce a dodavatele ekologických krmiv, jakož i dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu.
Novela vychází z předpokladu, že ekologické metody produkce představují zvláštní druh hospodaření na úrovni zemědělského podniku, a že tato ekologická produkce je celospolečensky stejně důležitá jako mimoprodukční funkce ekologického zemědělství. Proto se v § 8 navrhuje osobám podnikajícím v ekologickém zemědělství uložit povinnost získat do 24, respektive 36 měsíců od registrace osvědčení na bioprodukt, biopotravinu nebo ostatní bioprodukt, a poté v průběhu dalších let vždy nejméně jedno osvědčení za kalendářní rok. Nesplní-li tuto povinnost, právním důsledkem této skutečnosti bude zrušení registrace.

V názvu článku "Elektřiny z větru bude padesátkrát víc" (HN 17. května) se autor zmýlil. Elektřiny by podle publikovaných čísel Asociace obnovitelných zdrojů mělo být téměř tisíckrát více! Současná výroba ve větrných elektrárnách je kolem 1 GWh a konečný cíl 930 GWh.
Není mi známo, jak se autoři tohoto cíle dopracovali k tomuto číslu, stejně tak jako k tvrzení, že by v ČR mělo být několik set větrných elektráren. Jsem přesvědčen, že onen vychvalovaný německý přístup k výrobě elektřiny z větru nelze napodobit, a to jednoduše proto, že Česká republika neleží u moře jako zdroje stálého větru.
Jediným výsledkem tažení za zelenou elektřinu budou lesy rezivějících stožárů a stojících vrtulí zohyzďujících zbytek našich dosud neobsazených kopců a návrší. A tak se ptám: Kde pak budou ekologičtí aktivisté?
Petr Linhart, Pardubice

Špičkově vybavené laboratoře Přírodovědecké fakulty (PřF) včera slavnostně otevřeli zástupci olomoucké Univerzity Palackého. Pracoviště vzniklo přestavbou nevyužité haly ve fakultním areálu vHolici. Využijí jej především studenti biologických a chemických oborů. "Mimo jiné zde působí i akreditovaná laboratoř pro práci s geneticky modifikovanými organizmy. V té se klonují například kvasinky, rostliny a bakterie,"uvedl proděkan PřF Ivo Frébort. Stavba přišla univerzitu na asi deset milionů korun, dalších zhruba šest milionů stálo vnitřní vybavení. "Vybavení jsme zaplatili z grantových prostředků. Díky nejmodernějším přístrojům se centrum řadí ke špičkovým pracovištím i v rámci Evropy,"doplnil proděkan. Nové prostory podle jeho slov umožní fakultě přijmout více studentů, pomohou ke zkvalitnění výuky a přinesou možnosti nových experimentů.

Chlumčany - Děti z prvního stupně Základní školy v Chlumčanech za podpory tamního obecního úřadu vyhlásily válku odpadkům. Vyzbrojily se gumovými rukavicemi, igelitovými pytli a společně se svými učitelkami vyrazily do chlumčanských ulic a blízké osady Hradčan, aby uklidily všechno, co do přírody nepatří. "Žáci měli celé dopoledne co dělat. Zpátky se vraceli unavení a někteří i špinaví, ale úsměv z tváře jim nevymizel. Udělali velký kus práce a za to jim patří velký dík," uvedla učitelka Základní školy v Chlumčanech Vladěna Štejrová.
Činnost školáků velice kladně hodnotí i představitelé obce.
"Byl to vynikající nápad. Školáci se do úklidu zapojili s velkou vervou, za což jsme velice rádi," prohlásil starosta Chlumčan Jiří Kučera. Odpadky potom děti shromáždily na hromadu, kterou obecní pracovní četa vyvezla.