Pátek, 29. března 2024

Miliardy ČEZ do akvizic a uhlí

Miliardy ČEZ do akvizic a uhlí
Energetická skupina ČEZ v prvním čtvrtletí zvýšila meziročně čistý zisk téměř o čtvrtinu na 7,03 miliardy korun. Vyšší zisk firma vysvětluje růstem tržeb za prodej elektřiny. Ve čtvrtletním hospodaření skupiny se objevily i tržby tří bulharských distribučních společností, které ČEZ získal koncem minulého roku.
Právě Bulharsko a Rumunsko, kam firma nedávno vstoupila, jsou státy, které před sebou mají dynamický růst. Podle odborníků se v nich očekává daleko vyšší tempo zvyšování spotřeby elektřiny než ve střední Evropě. Jsou proto pro skupinu klíčové.
"ČEZ může mít prostor k růstu jedině prostřednictvím zahraničních akvizic," říká mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Do celkových tržeb skupiny přispěly bulharské firmy částkou 3,5 miliardy korun, tedy asi jednou desetinou. Už nyní však společnosti, které ČEZ na Balkánském poloostrově ovládá, obhospodařují téměř stejný počet zákazníků jako jádro koncernu v Česku. V tomto ukazateli se ČEZ s 6,6 miliónu zákazníků řadí na osmé místo mezi energetickými společnostmi v Evropě. Do roku 2010 má díky akvizicím v plánu zvýšit počet zákazníků na deset miliónů a v žebříčku poskočit o dvě místa nahoru.
Peníze na rozvoj ČEZ nechybějí. Firma je schopna v následujících pěti letech generovat 90 miliard korun.
Kromě akvizic plánuje v následujících zhruba deseti letech vydat na obnovu a stavbu uhelných elektráren až sto miliard korun. "Všechny výdaje může firma hradit ze svých zdrojů," říká finanční ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Ani velká investice do uhelných elektráren ale nezabrání poklesu výroby energie z uhlí. V současnosti všechny uhelné elektrárny ČEZ ročně vyrobí 6,6 gigawattů. Většina stávajících elektráren ČEZ pochází z konce 60. a počátku 70. let minulého století. Před deseti lety byly odsířeny a prošly modernizací. Ta prodloužila jejich životnost o 10 až 15 let. Po roce 2010 tedy skončí provoz většina z nich.
"Společnost chce do roku 2015 obnovit až 45 procent výkonu současných uhelných elektráren," řekl na včerejší tiskové konferenci člen představenstva ČEZ Jiří Borovec. Obnovené elektrárny Tušimice a Prunéřov i nové zdroje Ledvice a Počerady budou mít instalovaný výkon zhruba 2,9 GW.
ČEZ zvažuje výstavbu či obnovu i dalších uhelných zdrojů, rozhodnutí však závisí na budoucnosti takzvaných ekologických limitů na těžbu uhlí. Limity v současné době důlním firmám nedovolují těžit v severočeské pánvi za jejich hranicemi.
ČEZ v minulém roce vyrobil 12 300 MW, což ho řadí na desáté místo v Evropě. Nejvíce energie bylo z uhlí. Druhá co do objemu byla její výroba z jádra (3,8 GW) a třetí energie z přírodních zdrojů (1,9 GW).
Právě poslední dva druhy energie bude muset ČEZ do budoucna posilovat, aby nahradil úbytek energie z uhlí. Do roku 2010 by se přitom ČEZ chtěl dostat na roční produkci 20 GW a stát se až osmým hráčem v Evropě. Možností zvýšení kapacit do budoucna je podle Borovce i výroba energie z plynu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů