Krátce - různé

Přerovsko - Kombinace deště a teplého počasí přeje houbám. Lidé, kteří vyrazili na Přerovsku a Hranicku do lesů, si odnášejí první hřiby dubové, kováře, koloděje, babky i kozáky habrové. "Na plný košík to však prozatím není. Úspěšní budou spíše lidé, kteří mají svá oblíbená místa, ale můžu ujistit, že houby skutečně rostou,"vyjádřil se mykolog Jiří Polčák. V lesích se už dají najít i oblíbené holubinky, těch roste asi pět druhů. "Na loukách se objevilo hodně žampionů, mezi nimi ovšem i nejedlá pečárka zápašná. Tu lidé poznají hlavně podle toho, že silně páchne po karbolu a na řezu výrazně žloutne. Má také citronově žlutou dužinu,"zmínil druh žampionu, před nímž by se měli mít lidé na pozoru, Polčák. Z jedlých druhů se mohou houbaři těšit i na penízovky dubové, které se objevují v listnatých lesích, a na velmi chutné pýchavky obecné, které právě začínají růst.

Ministerstvo financí navrhne vládě, aby 16,5 miliardy korun z privatizace Českého Telecomu šlo příští rok na opravy silnic a odstraňování ekologických zátěží. Peníze by šly na konto FNM a ministerstvo by tím obešlo povinnost převádět minimálně dvacet procent z příjmu privatizace na devizový účet ČNB. Vláda má za Telecom inkasovat celkem 82,6 miliardy korun.

Starosta města Radnice uvedl omylem 25. května 2005 ve vyjádření pro TV Nova, že Děti Země mohou za to, se na Radnicku rozvodnil potok, z důvodu, že nechtěly povolit vyčištění koryt a břehů. Skutečnost je taková, že se Děti Země v roce 2003 účastnily správního řízení v této věci, přičemž pouze navrhovaly uspořádání místního šetření a podávaly připomínky ve smyslu dopracování podkladů. Děti Země jako občanské sdružení nemají žádné povolovací pravomoci a za povodně na Radnicku nenesou žádnou vinu ani zodpovědnost.

Horka nad Moravou - Obce na území a v okolí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví i Správa CHKO, podnikatelé či neziskové organizace chtějí více spolupracovat při rozvoji turistického ruchu na venkově. Dohodli se na vzniku místní akční skupiny Pomoraví, jejímž úkolem je připravit projekty pro evropský program rozvoje venkovských regionů Leader. "Naším úkolem je připravit strategii rozvoje venkovské turistiky a cestovního ruchu, která bude přijatelná pro chráněnou krajinnou oblast. Chceme dosáhnout na evropské peníze," uvedl manažer projektu Ivo Machar.
O spolupráci má zájem i Horka nad Moravou. "V obci máme například místní komunikace, které slouží jako cyklostezky, je tu lovecká chata a buduje se středisko ekologické výchovy. To vše lze propojit a koordinovat i s okolními obcemi," řekl starosta obce Oldřich Nykl.
Podle Machara je v ČR asi 40 místních akčních skupin, které se na Leader připravují. V letech 2007 až 2013 by ČR mohla čerpat pro venkov 16 až 18 miliard korun ročně. Na Leader by mohlo jít sedm procent této částky.

Právo na krajinu
Titulek tohoto drobného článku je zároveň názvem pozoruhodné kampaně a zajímavé výstavy v brněnském Paláci šlechtičen. Jejich pořadatelé si vzali za cíl ochranu krajiny. A před čím? Před námi samotnými, před naší rozpínavou společností. A pro koho ji chtějí bránit? Znovu pro nás. Protože vědí, že ji potřebujeme, i když ji mimoděk ničíme a den za dnem z ní ukrajujeme víc prostoru pro sebe.
Kampaň ekologů i výstava známých fotografů poukazuje na vzrůstající tlak na volnou krajinu, na její znepřístupňování veřejnosti kvůli parcelování a oplocování. Přibývá v ní závor a bariér.
Některé změny a zásahy do krajiny jsou z ekonomických důvodů nezbytné, to je zřejmé. Bylo by však dobré najít rozumnou míru. Krajina je totiž naším zázemím. Každý čas od času potřebuje opustit město s jeho betonovými ulicemi a utéci do volné krajiny, kde může hledat kondici, odpočinek, dobré myšlenky nebo třeba houby.
Kdyby se i česká a moravská krajina stala zadrátovanou pevností, ztratili bychom mnoho ze svého národního svérázu a mnoho z půvabů, kvůli kterým je naše země oblíbenou turistickou destinací, byť nemá ani velehory, ani slunečné pláže.