Plyn v dopravě má zelenou minimálně na dvacet let.
Vrabec v hrsti
V polovině května česká vláda schválila Program podpory alternativních paliv v dopravě, jehož první etapa se týká především zemního plynu (ZP). Nejde o žádné biopalivo, ale využití plynu jako pohonné hmoty v dopravě je vyzkoušené, finanční podpora, kterou potřebuje, není příliš vysoká, sníží se závislost na ropě dovážené z politicky nestabilních zemí a emise škodlivých látek jsou výrazně nižší než u klasických paliv.
Cílem vlády je nahradit do roku 2020 celkem 10 % benzinu a nafty zemním plynem. Evropská unie předpokládá, že již v roce 2010 bude alternativními zdroji nahrazeno 20 % paliv v dopravě, kromě zemního plynu to má být zhruba 8 % biopaliv a 2 % vodíku.
ZEMNÍ PLYN je ekologičtější pohonná hmota pro automobily než klasický benzin a nafta. Toto palivo má oktanové číslo větší než 120, čistý proces spalování, žádný kondenzát, žádné saze. Nemusí se upravovat, při použití nejsou žádné neznámé vedlejší účinky. Distribuční síť plynovodů pokrývá většinu území ČR. Ověřené zásoby ZP vystačí ve světě při současném tempu spotřeby údajně až na dvě stě let.
Další alternativní pohonné hmoty jsou teprve ve fázi prvních ostrých zkoušek v provozu (např. vodík, různé hybridní motory včetně elektrických), takže můžeme použít metaforu, že vláda zvolila vrabce v hrsti a s holubem na střeše více počítá až v budoucnosti.
Plynový motor splňuje emisní normu Euro 5 bez dodatečných přídavných zařízení či úprav, zatímco nejmodernější naftový motor nyní splňuje pouze emisní normu Euro 4. Plynové motory mají nulové emise aromatických uhlovodíků, o 15-30 procent nižší emise oxidu uhličitého, ale zejména o 50-60 procent nižší emise oxidů dusíku a o 75-90 procent nižší emise oxidu uhelnatého než motor naftový. Naftové motory se na srovnatelné emise pevných částic dostávají až po instalaci speciálních filtrů.
Pokud jde o vodík a palivové články, jsou to nejperspektivnější pohony v budoucnosti, ale s výrobou vodíku je zatím problém mj. kvůli tomu, že jeho výroba je energeticky dost náročná. Existují představy, jak ho vyrábět např. s využitím slunečních elektráren na Sahaře apod., ale je to ještě hudba budoucnosti. Stejně jako automobily s hybridním pohonem, kde se s běžným motorem kombinuje elektromotor s akumulátory, které se dobíjejí už provozem vozidla, například využitím tzv. jalové energie při brzdění apod..
"V České republice jsou emise v dopravě stále větším problémem," řekl ministr životního prostředí Libor Ambrozek. "Podle rozboru, na kterém jsme spolupracovali s OECD, emise skleníkových plynů v ČR po poklesu a stagnaci již zase mírně vzrostly. Evidentně to spadá na vrub rostoucí dopravy."
PROGRAM přijatý vládou stabilizuje spotřební daň pro ZP v dopravě na úrovni minimální sazby spotřební daně až do roku 2020. Bude to znamenat, že se konkurenceschopnost plynu postupně zvýší, protože u spotřebních daní z fosilních paliv se dá očekávat rostoucí trend. Tato minimální sazba spotřební daně dnes činí 3355 Kč na tunu. Daňové zvýhodnění se týká jak kapalného (LNG), tak stlačeného zemního plynu (CNG) a neomezuje ani využívání LPG (propan-butan), který má v ČR asi 115 tisíc uživatelů a fungující síť plnicích stanic. "LPG environmentální požadavky plní, ale je to v podstatě ropa," konstatoval Martin Bursík, poradce MŽP pro energetiku.
Do roku 2003 byla u plynu využívaného v dopravě spotřební daň po deset let nulová, v loňském roce ji vláda zavedla alespoň v podobě minimální sazby. Plynaři, pro které je využití ZP pro pohon vozidel velmi významné, protestovali a poukazovali na to, že nová směrnice Evropské unie dala všem zemím možnost, aby zvolily i nulovou sazbu, pokud to uznají za vhodné. Osvobození lze zavést i bez žádosti o výjimku.
Na otázku, proč plynaři s nulovou sazbou neuspěli, řekl Martin Bursík, že přijatý program byl výsledkem práce řídící skupiny a jako takový byl samozřejmě nutným kompromisem. Pokládá ho přesto za úspěch, protože nůžky mezi sazbami spotřební daně se budou dál a dál rozevírat a s minimální daní je ZP dostatečně konkurenceschopný.
VOZIDLA A PLNICÍ STANICE, to jsou nutné předpoklady pro zavedení zemního plynu v dopravě. V ČR dnes jezdí 75 autobusů českého výrobce Ekobus a asi 150 přestaveb autobusů Karosa na zemní plyn. Plynové autobusy jezdí v řadě českých měst, Praha však o ně zatím zájem neměla. Investice do přestavby na plyn jsou podle ředitelky České plynárenské unie Marty Ptáčkové vyšší než státní podpora, ale kompenzaci zajistí nižší provozní náklady. Plynový autobus je zhruba o 16 procent dražší než klasický.
Program zachovává investiční podporu Ministerstva dopravy na obnovu vozidel MHD a veřejné linkové autobusové dopravy i po roce 2007. Příspěvek na pořízení autobusu na stlačený zemní plyn činí nejvýše 900 tisíc korun. Města, obce a sdružení obcí mohou žádat letos a příští rok Ministerstvo dopravy o čerpání z celkem 3,9 milionu eur z evropského Operačního programu infrastruktura, a to na podporu zavádění alternativních paliv.
Kraje hradí prokazatelnou ztrátu z provozu dopravy jako závazku veřejné služby kraje, podniky dostanou méně, když budou mít nižší provozní náklady, což je demotivující. Vláda proto doporučuje hejtmanům a primátorům vytvořit vlastní fondy, ze kterých zavádění alternativních paliv podpoří.
Z vládního programu vyplývá i úkol pro plynárenství, o kterém se bude jednat s RWE Gas, vlastníkem českých plynárenských podniků. Cílem je uzavření dobrovolné dohody, podle které budou plynaři do plnicích stanic investovat vlastní prostředky. Je to jejich zájmem, protože potřebují podpořit růst spotřeby zemního plynu. V ČR je zatím devět plnicích stanic, pro dosažení cíle by jich bylo třeba 250-300.
RWE Transgas letos uvede do provozu další čtyři plnicí stanice, většinou jsou umístěny v areálech krajských distributorů plynu. Plynárenství se má také podílet na marketingové podpoře programu. Podle časopisu Plyn spotřebují tři osobní automobily střední třídy, které průměrně najedou po 12 tisících km ročně, tolik zemního plynu jako jeden rodinný dům na vytápění. Jeden autobus městské veřejné dopravy má tak velkou spotřebu zemního plynu jako 25 bytů pro vytápění.
V sousedních, především německy mluvících zemích, se plynový pohon v dopravě také využívá, přední automobiloví výrobci vyvíjejí osobní automobily s kombinovaným pohonem benzin-zemní plyn. Pět světových premiér měla vozidla na zemní plyn na dubnovém automobilovém veletrhu v Lipsku. Zemní plyn tu byl jedním z nosných témat. Reálnou využitelnost má však plyn především v hromadné dopravě či různých komunálních službách.
VÝZKUM OMV ERDGAS v Rakousku potvrdil, že zákazníci přejdou na nové palivo jedině tehdy, když to neomezí využitelnost vozidla (lahve s plynem např. nesmějí zmenšovat zavazadlový prostor, motor nemá mít nižší výkon), provoz musí být hospodárný, a to s perspektivou - nemůže to záviset na okamžitých rozhodnutích politické reprezentace o spotřebních daních. V každé územní aglomeraci by bylo třeba postavit 3-5 plnicích stanic. Problém je totiž i v tom, že na jedno tankování ujede automobil kratší vzdálenost než srovnatelné vozidlo. Plyn je však finančně úspornější. Podle rakouských pramenů se za 10 eur ujede s benzinem 120-135 km, s naftou 190-205 km a s zemním plynem dokonce 245-260 km. Dlouhodobá daňová garance však v těchto zemích zavedena není. Dořešit se musí např. bezpečný vjezd vozidel do podzemních garáží.
AUTOR: Milena Geussová
plynárenství je pro
V letech 1990-1999 vzrostla v ČR spotřeba zemního plynu téměř o 50 % z šesti na téměř 10 miliard m3. Poté se růst zastavil, podle České plynárenské unie (ČPU) by se dal očekávat nárůst maximálně 1-2 % ročně. Otevření trhu s plynem na to nebude mít podle ředitelky ČPU Marty Ptáčkové negativní vliv. A to přesto, že se cena plynu nesníží. Jejím základem je totiž samotná komodita, ta tvoří až 75 % celkové ceny. Jen čtvrtinu tvoří podíl služeb - přeprava, distribuce, uskladnění, regulovaný přístup k síti. Teprve od loňského roku cena plynu obsahuje podle definovaného systému regulace všechny tyto složky. Dřív se vyrovnávala z tranzitu plynu. Žádný obchodník nemůže podle názoru unie získat na takto předurčeném trhu velkou výhodu.
Plyn má místo především v decentralizované spotřebě, hlavně v tzv. malé kogeneraci spojené s vytápěním. Jeho disponibilnost je finančně zatížena náklady na skladování plynu - je přitom třeba uskladňovat až čtvrtinu roční spotřeby. Perspektivu využití má zejména stlačený kapalný plyn (LNG). Přeprava z míst těžby v Alžírsku speciálními tankery do Velké Británie je v posledních dvou letech stále konkurenceschopnější. Může se od toho v budoucnu odvinout cena plynu, dnes tak závislá na vývoji cen ropy. Kapalný plyn má teplotu mínus 162 stupňů Celsia. Jeden krychlový metr LNG se rovná 600 m2 plynu. Oteplováním se opět zplynuje. Ještě nedávno byl celý proces příliš energeticky náročný, ale nové technologie tento stav hodně zlepšily.
Cílem vlády je nahradit do roku 2020 celkem 10 % benzinu a nafty zemním plynem. Evropská unie předpokládá, že již v roce 2010 bude alternativními zdroji nahrazeno 20 % paliv v dopravě, kromě zemního plynu to má být zhruba 8 % biopaliv a 2 % vodíku.
ZEMNÍ PLYN je ekologičtější pohonná hmota pro automobily než klasický benzin a nafta. Toto palivo má oktanové číslo větší než 120, čistý proces spalování, žádný kondenzát, žádné saze. Nemusí se upravovat, při použití nejsou žádné neznámé vedlejší účinky. Distribuční síť plynovodů pokrývá většinu území ČR. Ověřené zásoby ZP vystačí ve světě při současném tempu spotřeby údajně až na dvě stě let.
Další alternativní pohonné hmoty jsou teprve ve fázi prvních ostrých zkoušek v provozu (např. vodík, různé hybridní motory včetně elektrických), takže můžeme použít metaforu, že vláda zvolila vrabce v hrsti a s holubem na střeše více počítá až v budoucnosti.
Plynový motor splňuje emisní normu Euro 5 bez dodatečných přídavných zařízení či úprav, zatímco nejmodernější naftový motor nyní splňuje pouze emisní normu Euro 4. Plynové motory mají nulové emise aromatických uhlovodíků, o 15-30 procent nižší emise oxidu uhličitého, ale zejména o 50-60 procent nižší emise oxidů dusíku a o 75-90 procent nižší emise oxidu uhelnatého než motor naftový. Naftové motory se na srovnatelné emise pevných částic dostávají až po instalaci speciálních filtrů.
Pokud jde o vodík a palivové články, jsou to nejperspektivnější pohony v budoucnosti, ale s výrobou vodíku je zatím problém mj. kvůli tomu, že jeho výroba je energeticky dost náročná. Existují představy, jak ho vyrábět např. s využitím slunečních elektráren na Sahaře apod., ale je to ještě hudba budoucnosti. Stejně jako automobily s hybridním pohonem, kde se s běžným motorem kombinuje elektromotor s akumulátory, které se dobíjejí už provozem vozidla, například využitím tzv. jalové energie při brzdění apod..
"V České republice jsou emise v dopravě stále větším problémem," řekl ministr životního prostředí Libor Ambrozek. "Podle rozboru, na kterém jsme spolupracovali s OECD, emise skleníkových plynů v ČR po poklesu a stagnaci již zase mírně vzrostly. Evidentně to spadá na vrub rostoucí dopravy."
PROGRAM přijatý vládou stabilizuje spotřební daň pro ZP v dopravě na úrovni minimální sazby spotřební daně až do roku 2020. Bude to znamenat, že se konkurenceschopnost plynu postupně zvýší, protože u spotřebních daní z fosilních paliv se dá očekávat rostoucí trend. Tato minimální sazba spotřební daně dnes činí 3355 Kč na tunu. Daňové zvýhodnění se týká jak kapalného (LNG), tak stlačeného zemního plynu (CNG) a neomezuje ani využívání LPG (propan-butan), který má v ČR asi 115 tisíc uživatelů a fungující síť plnicích stanic. "LPG environmentální požadavky plní, ale je to v podstatě ropa," konstatoval Martin Bursík, poradce MŽP pro energetiku.
Do roku 2003 byla u plynu využívaného v dopravě spotřební daň po deset let nulová, v loňském roce ji vláda zavedla alespoň v podobě minimální sazby. Plynaři, pro které je využití ZP pro pohon vozidel velmi významné, protestovali a poukazovali na to, že nová směrnice Evropské unie dala všem zemím možnost, aby zvolily i nulovou sazbu, pokud to uznají za vhodné. Osvobození lze zavést i bez žádosti o výjimku.
Na otázku, proč plynaři s nulovou sazbou neuspěli, řekl Martin Bursík, že přijatý program byl výsledkem práce řídící skupiny a jako takový byl samozřejmě nutným kompromisem. Pokládá ho přesto za úspěch, protože nůžky mezi sazbami spotřební daně se budou dál a dál rozevírat a s minimální daní je ZP dostatečně konkurenceschopný.
VOZIDLA A PLNICÍ STANICE, to jsou nutné předpoklady pro zavedení zemního plynu v dopravě. V ČR dnes jezdí 75 autobusů českého výrobce Ekobus a asi 150 přestaveb autobusů Karosa na zemní plyn. Plynové autobusy jezdí v řadě českých měst, Praha však o ně zatím zájem neměla. Investice do přestavby na plyn jsou podle ředitelky České plynárenské unie Marty Ptáčkové vyšší než státní podpora, ale kompenzaci zajistí nižší provozní náklady. Plynový autobus je zhruba o 16 procent dražší než klasický.
Program zachovává investiční podporu Ministerstva dopravy na obnovu vozidel MHD a veřejné linkové autobusové dopravy i po roce 2007. Příspěvek na pořízení autobusu na stlačený zemní plyn činí nejvýše 900 tisíc korun. Města, obce a sdružení obcí mohou žádat letos a příští rok Ministerstvo dopravy o čerpání z celkem 3,9 milionu eur z evropského Operačního programu infrastruktura, a to na podporu zavádění alternativních paliv.
Kraje hradí prokazatelnou ztrátu z provozu dopravy jako závazku veřejné služby kraje, podniky dostanou méně, když budou mít nižší provozní náklady, což je demotivující. Vláda proto doporučuje hejtmanům a primátorům vytvořit vlastní fondy, ze kterých zavádění alternativních paliv podpoří.
Z vládního programu vyplývá i úkol pro plynárenství, o kterém se bude jednat s RWE Gas, vlastníkem českých plynárenských podniků. Cílem je uzavření dobrovolné dohody, podle které budou plynaři do plnicích stanic investovat vlastní prostředky. Je to jejich zájmem, protože potřebují podpořit růst spotřeby zemního plynu. V ČR je zatím devět plnicích stanic, pro dosažení cíle by jich bylo třeba 250-300.
RWE Transgas letos uvede do provozu další čtyři plnicí stanice, většinou jsou umístěny v areálech krajských distributorů plynu. Plynárenství se má také podílet na marketingové podpoře programu. Podle časopisu Plyn spotřebují tři osobní automobily střední třídy, které průměrně najedou po 12 tisících km ročně, tolik zemního plynu jako jeden rodinný dům na vytápění. Jeden autobus městské veřejné dopravy má tak velkou spotřebu zemního plynu jako 25 bytů pro vytápění.
V sousedních, především německy mluvících zemích, se plynový pohon v dopravě také využívá, přední automobiloví výrobci vyvíjejí osobní automobily s kombinovaným pohonem benzin-zemní plyn. Pět světových premiér měla vozidla na zemní plyn na dubnovém automobilovém veletrhu v Lipsku. Zemní plyn tu byl jedním z nosných témat. Reálnou využitelnost má však plyn především v hromadné dopravě či různých komunálních službách.
VÝZKUM OMV ERDGAS v Rakousku potvrdil, že zákazníci přejdou na nové palivo jedině tehdy, když to neomezí využitelnost vozidla (lahve s plynem např. nesmějí zmenšovat zavazadlový prostor, motor nemá mít nižší výkon), provoz musí být hospodárný, a to s perspektivou - nemůže to záviset na okamžitých rozhodnutích politické reprezentace o spotřebních daních. V každé územní aglomeraci by bylo třeba postavit 3-5 plnicích stanic. Problém je totiž i v tom, že na jedno tankování ujede automobil kratší vzdálenost než srovnatelné vozidlo. Plyn je však finančně úspornější. Podle rakouských pramenů se za 10 eur ujede s benzinem 120-135 km, s naftou 190-205 km a s zemním plynem dokonce 245-260 km. Dlouhodobá daňová garance však v těchto zemích zavedena není. Dořešit se musí např. bezpečný vjezd vozidel do podzemních garáží.
AUTOR: Milena Geussová
plynárenství je pro
V letech 1990-1999 vzrostla v ČR spotřeba zemního plynu téměř o 50 % z šesti na téměř 10 miliard m3. Poté se růst zastavil, podle České plynárenské unie (ČPU) by se dal očekávat nárůst maximálně 1-2 % ročně. Otevření trhu s plynem na to nebude mít podle ředitelky ČPU Marty Ptáčkové negativní vliv. A to přesto, že se cena plynu nesníží. Jejím základem je totiž samotná komodita, ta tvoří až 75 % celkové ceny. Jen čtvrtinu tvoří podíl služeb - přeprava, distribuce, uskladnění, regulovaný přístup k síti. Teprve od loňského roku cena plynu obsahuje podle definovaného systému regulace všechny tyto složky. Dřív se vyrovnávala z tranzitu plynu. Žádný obchodník nemůže podle názoru unie získat na takto předurčeném trhu velkou výhodu.
Plyn má místo především v decentralizované spotřebě, hlavně v tzv. malé kogeneraci spojené s vytápěním. Jeho disponibilnost je finančně zatížena náklady na skladování plynu - je přitom třeba uskladňovat až čtvrtinu roční spotřeby. Perspektivu využití má zejména stlačený kapalný plyn (LNG). Přeprava z míst těžby v Alžírsku speciálními tankery do Velké Británie je v posledních dvou letech stále konkurenceschopnější. Může se od toho v budoucnu odvinout cena plynu, dnes tak závislá na vývoji cen ropy. Kapalný plyn má teplotu mínus 162 stupňů Celsia. Jeden krychlový metr LNG se rovná 600 m2 plynu. Oteplováním se opět zplynuje. Ještě nedávno byl celý proces příliš energeticky náročný, ale nové technologie tento stav hodně zlepšily.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
