Pátek, 29. března 2024

Krátce - různé

Krátce - různé

Zrušení tendru, který měl zaručit vyvoleným firmám monopol na výrobu biolihu, je rozumným krokem ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Paradoxní je, že právě jeho úřad byl ve zpackané kauze, kritizované zleva i zprava podnikateli i ekonomy, celkem nevinně.
Ambrozek dostal na starost pouze zúřadovat tendr, jenž vyšel z dílny Ministerstva zemědělství a od počátku byl poznamenán nátlakem nejrůznějších skupin. Korupci sice nikdo neprokázal, ale například výsledky prvního kola výběrového řízení se firmy mohly dozvědět z tisku ještě předtím, než se oficiálně uskutečnilo...
Šlo přitom o miliardové zakázky: jen pět firem by v příštích letech mohlo biolíh vyrábět, a přitom odbyt by měly zaručený. Bioetanol se totiž má přidávat povinně do veškerého benzínu.
I přesto, že se Ambrozek pochlapil a včera navrhl vládě výběrové řízení zrušit, zůstává po kauze nepříjemná pachuť. Ožívají spekulace, že tendr byl schválně tak špatně veden, aby mohl být zpochybněn a příště se dostalo na jiné firmy. Kromě toho se může oddálit šance, že se biopaliva v Česku začnou prosazovat.
Pokud chce vláda průšvih s biolihem opravdu napravit, pak musí co nejdříve určit jasná, tržní pravidla pro jeho výrobu.

Střední Čechy - Starosti zřejmě přibudou starostovi, jehož občané vzorně nosí odpadní papír, plasty a sklo do specializovaných kontejnerů. Bude třeba rozhodnout, jak naložit s vyhraným zájezdem. Ten je jednou z cen v soutěži ve třídění odpadů vyhlášené krajem. K dalším výhrám pro obce a města s nejpilnějšími producenty dále využitelných odpadků patří kontejnery.

Corporate Social Responsibility (CSR) neboli společenská zodpověnost firem je koncept, který je bližší spíše velkým firmám než malým a středním podnikům. Přesto však řadu aktivit spadajících pod hlavičku CSR aktivně provádějí i menší firmy, často i nevědomně, prostě proto, že jsou mnohem více než firmy velké spjaty s místním prostředím. Dělají tak dobrovolně a to by mělo platit i do budoucna, řekl Gunter Verheugen, který konferenci na toto téma zahajoval. Není potřeba tyto aktivity upravovat speciální legislativou.

Evropská komise zveřejnila na webových stránkách veřejnou konzultaci, která se zabývá revizá současného systému obchodování s emisemi v EU založeného na směrnici 2003/87/EC. Samotný systém obchodování byl spuštěn 1. ledna 2005. Evropská komise pověřila sledováním fungování systému konsorcium firem McKinsey & Company and Ecofys. Součástí projektu je i tato veřejná konzultace. Uzávěrka konzultace je 16. srpna 2005.
Další informace:
http://www.europa.eu.int/comm/environment/climat/emission.htm
http://www2.perseus.com/mckinsey/prod/eu/eumain.htm# User name

Kyselé deště jsou v Evropě méně intenzivní než před třiceti lety, přibývá však jiných rizikových látek a změnily se zdroje znečištění - jsou to spíš zemědělské podniky a námořní lodě než elektrárny. Jednali o tom v Praze na druhé největší konferenci na toto téma v historii odborníci z celého světa.

Od poloviny osmdesátých let 20. století se zvýšilo množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, zjistil Martin Vild z Technické vysoké školy v Curychu a jeho kolegové pracující v mezinárodním vědeckém týmu. Příčinou je lepší čistota vzduchu poté, co zejména průmyslové podniky snížily emise tuhých částeček do ovzduší. Vědci to doložili měřeními ze tří stovek pozemních stanic v různých částech světa i údaji z družic a napsali o tom do časopisu Science. Vzduch je čistší zejména nad vyspělými zeměmi; naopak třeba nad Indií se jeho znečištění nemění. Dobrá zpráva má však i svůj rub - více slunečních paprsků, které se v minulých desetiletích odrážely od znečištěné atmosféry, nyní dopadá na povrch Země a ohřívá ji, což zesiluje účinek skleníkového efektu.

Představa mléčného perpetuum mobile, v němž po Evropě cisterny dokola vozí stále totéž mléko, vypadá věru absurdně. Jenže ji neodbytně vnucují pravidla evropské zemědělské politiky. Zvlášť když se k nim přidá reportérské zjištění, že čeští zemědělci prodávají mléko do Německa a že české mlékárny z Německa naopak část mléka nakupují.
Všichni se zdánlivě chovají podle pravidel trhu; zemědělci vyvážejí a mlékárny nakupují tam, kde je to pro ně finančně výhodné. S dotacemi na výrobu i na vývoz přebytků se ovšem o normálním trhu hovořit nedá. Možná by už ani cisterny nemusely jezdit; stačilo by si vyměňovat papíry o vývozu a dovozu, čerpání příslušných dotací a mléko by se přitom ani nehnulo. I ekologové by se jistě radovali, jak doprava neničí přírodu. Mléčná oprátka je jen jednou z mnoha dalších na krku unijního rozpočtu. Ve své podstatě je stejně absurdní jako teorie o perpetuum mobile. Ale co peněz jejich realizace už stála. patricie.polanska@economia.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů