Vzroste závislost na dovozu zemního plynu

Spojené státy americké hodlají omezit značnou závislost na dovozu energie, která je vysoká hlavně u ropy.
Její spotřeba v letech 1994 - 2004 stoupla o 16 procent na téměř 938 miliónů tun v loňském roce, kdy se z amerických polí vytěžilo 330 miliónů tun. Závislost na dovozu, blížící se dvěma třetinám, politici i experti už delší dobu označují za hrozivou.
Tím spíše, že většina ropy protékající americkou ekonomikou stále pochází z politicky výbušného Středního východu. V posledních letech ale vzrostl význam západní Afriky, podílející se na americkém dovozu ropy asi 15 procenty.
Prezident George Bush, který včera jednoznačně podpořil výstavbu nových jaderných elektráren, se zároveň zmínil o dalším alternativním zdroji, který by měl pomoci snížit závislost na ropě - zemním plynu.
Američané ho loni vytěžili 543 miliard krychlových metrů, ale spotřebovali 645 miliard krychlových metrů. Trh tohoto paliva tedy závisí na dovozu z necelé pětiny. Bush ale chce prosadit výstavbu "ekologicky čistých" elektráren spalujících zemní plyn. Spotřeba zemního plynu by tak do roku 2025 stoupla skoro o dvě pětiny na přibližně 880 miliard krychlových metrů, uvedlo washingtonské ministerstvo energetiky.
Přitom ale šéf tohoto resortu Samuel Bodman se k širšímu používání zemního plynu staví zdrženlivě. Jde totiž o to, že stejný problém, jako se silnou závislostí na dovozu ropy, by v budoucnu mohl nastat i u zemního plynu. Jeho zásoby v USA představují necelá tři procenta celosvětových.
Skoro všechen dovážený zemní plyn proudí potrubím ze spřátelené a stabilní Kanady. "Ta ale těžko bude moci zvyšovat dodávky. Sama ho potřebuje stále více už proto, že se bez něho neobejde při dobývání ropy z písků v provincii Alberta," podotkla v listu International Herald Tribune Sara Banaszaková z firmy PFC Energy.
USA tak nezbude, než se obrátit na zámořské trhy, kde narazí na zásadní problém: bohaté zásoby zemního plynu jsou většinou tam, kde tryská ropa, tedy v politicky nestabilních regionech. Problém lze zmírnit vyšší výrobou i dovozem zkapalněného plynu (LNG), který se dosud podílí na spotřebě energie v USA jen dvěma procenty. "Ceny plynu zůstanou vysoko, a tak má smysl podílet se na výstavbě kapacit pro LNG i v zahraničí" míní David Nissen z Columbia University.
Loni se po mořích přepravilo na 177 miliard krychlových metrů LNG, což byla zhruba čtvrtina světového obchodu s plynem, uvedl německý Ústav pro námořní dopravu a logistiku. Největším spotřebitelem je Dálný východ, kde prim jako dodavatel drží Indonésie. Vybudovat infrastrukturu pro zásobování je nákladné. Zařízení na výrobu a skladování deseti miliard krychlových metrů LNG přijde na tři až pět miliard dolarů.