Výroba elektřiny z jádra se zvyšuje
Největší průmyslové země sázejí opět ve větší míře na jadernou energii.
Vláda prezidenta Bushe předložila Kongresu návrh energetické politiky, její
součástí je i rozvoj jaderné energetiky. Německá opozice slibuje, že po
očekávaném vítězství v podzimních volbách přehodnotí jadernou politiku v tom
smyslu, že prodlouží povolení k provozování stávajících jaderných elektráren.
Japonsko, Francie či Rusko se nikdy energie z jádra nevzdaly a výrobu elektřiny
z toho zdroje zvyšují.
Největší průmyslové země sázejí opět ve větší míře na jadernou energii.
Vláda prezidenta Bushe předložila Kongresu návrh energetické politiky, její součástí je i rozvoj jaderné energetiky. Německá opozice slibuje, že po očekávaném vítězství v podzimních volbách přehodnotí jadernou politiku v tom smyslu, že prodlouží povolení k provozování stávajících jaderných elektráren. Japonsko, Francie či Rusko se nikdy energie z jádra nevzdaly a výrobu elektřiny z toho zdroje zvyšují.
Loňský rok byl rekordní
O změně pohledu na jadernou energetiku svědčí i čísla zveřejněná odborným časopisem International Journal for Nuclear Power za loňský rok. Ten byl z pohledu jaderných energetiků rekordní. Jaderné bloky dodaly loni 2,7 miliardy megawatt elektrické energie, čímž překonaly rekord z roku 2002 zhruba o patnáct procent.
Ve světě pracuje 441 jaderných bloků. Loni přibyly dva nové. Jen v roce 1997 pracovalo ve světě více jaderných bloků: 445. Ačkoli je je počet bloků v elektrárnách pracujících na jádra téměř konstantní, dodávají stále více elektřiny.
"Technické inovace a optimalizace výroby dokážou zvýšit výkon bloků až o patnáct procent nad původní hodnoty," konstatuje zmíněný magazín. Odborníci předpokládají, že do konce desetiletí se stejnou cestou podaří zvýšit výkon stávajících elektráren až o 6000 megawatt. To by odpovídalo zhruba šesti elektrárnám.
Podíl výroby elektřiny z jádra se v celosvětovém měřítku drží u hranice šestnácti procent. Ale bude se nadále zvyšovat. Loni uvedly do provozu nové bloky Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Ukrajina. Kanada připojila na síť jadernou elektrárnu, která byla delší dobu mimo provoz. Uzavřeno bylo loni pět bloků v Litvě a Velké Británii. Ve stavbě je podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii 22 elektráren s jmenovitým výkonem 26 100 megawatt. Z toho devět bloků připadá na Indii. Další projekty jsou hlášeny z Argentiny, Íránu, Japonska, Rumunska, Ruska a z Tchaj-wanu. Jen Čína chce do roku 2020 postavit dvacet nových jaderných elektráren.
Finská vláda povolila už loni stavbu další jaderné elektrárny. Postaví ji německo-francouzské konsorcium Framatome ANP. Stejný typ elektrárny jako ve Finsku postaví i ve Francii. Ukrajina chce do roku 2030 postavit dalších třicet bloků. V Česku pracuje celkem šest bloků o výkonu 3760 MG, s výstavbou dalších se zatím nepočítá.
Méně skleníkových plynů
Ačkoli odpůrci jaderné energetiky tvrdí, že jádro problémy s emisemi takzvaných skleníkových plynů nevyřeší, je jisté, že jde o významný přínos ochraně klimatu. Kdyby se mělo vyrobit stejné množství elektřiny, které do sítě dodaly jaderné bloky v klasických kalorických elektrárnách, dostalo by se do atmosféry 2,8 miliardy tun kysličníku uhličitého. Tomuto plynu se přičítá největší váha při vytváření takzvaného skleníkového efektu.
Vláda prezidenta Bushe předložila Kongresu návrh energetické politiky, její součástí je i rozvoj jaderné energetiky. Německá opozice slibuje, že po očekávaném vítězství v podzimních volbách přehodnotí jadernou politiku v tom smyslu, že prodlouží povolení k provozování stávajících jaderných elektráren. Japonsko, Francie či Rusko se nikdy energie z jádra nevzdaly a výrobu elektřiny z toho zdroje zvyšují.
Loňský rok byl rekordní
O změně pohledu na jadernou energetiku svědčí i čísla zveřejněná odborným časopisem International Journal for Nuclear Power za loňský rok. Ten byl z pohledu jaderných energetiků rekordní. Jaderné bloky dodaly loni 2,7 miliardy megawatt elektrické energie, čímž překonaly rekord z roku 2002 zhruba o patnáct procent.
Ve světě pracuje 441 jaderných bloků. Loni přibyly dva nové. Jen v roce 1997 pracovalo ve světě více jaderných bloků: 445. Ačkoli je je počet bloků v elektrárnách pracujících na jádra téměř konstantní, dodávají stále více elektřiny.
"Technické inovace a optimalizace výroby dokážou zvýšit výkon bloků až o patnáct procent nad původní hodnoty," konstatuje zmíněný magazín. Odborníci předpokládají, že do konce desetiletí se stejnou cestou podaří zvýšit výkon stávajících elektráren až o 6000 megawatt. To by odpovídalo zhruba šesti elektrárnám.
Podíl výroby elektřiny z jádra se v celosvětovém měřítku drží u hranice šestnácti procent. Ale bude se nadále zvyšovat. Loni uvedly do provozu nové bloky Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Ukrajina. Kanada připojila na síť jadernou elektrárnu, která byla delší dobu mimo provoz. Uzavřeno bylo loni pět bloků v Litvě a Velké Británii. Ve stavbě je podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii 22 elektráren s jmenovitým výkonem 26 100 megawatt. Z toho devět bloků připadá na Indii. Další projekty jsou hlášeny z Argentiny, Íránu, Japonska, Rumunska, Ruska a z Tchaj-wanu. Jen Čína chce do roku 2020 postavit dvacet nových jaderných elektráren.
Finská vláda povolila už loni stavbu další jaderné elektrárny. Postaví ji německo-francouzské konsorcium Framatome ANP. Stejný typ elektrárny jako ve Finsku postaví i ve Francii. Ukrajina chce do roku 2030 postavit dalších třicet bloků. V Česku pracuje celkem šest bloků o výkonu 3760 MG, s výstavbou dalších se zatím nepočítá.
Méně skleníkových plynů
Ačkoli odpůrci jaderné energetiky tvrdí, že jádro problémy s emisemi takzvaných skleníkových plynů nevyřeší, je jisté, že jde o významný přínos ochraně klimatu. Kdyby se mělo vyrobit stejné množství elektřiny, které do sítě dodaly jaderné bloky v klasických kalorických elektrárnách, dostalo by se do atmosféry 2,8 miliardy tun kysličníku uhličitého. Tomuto plynu se přičítá největší váha při vytváření takzvaného skleníkového efektu.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
