Plzeňané třídí odpad nadprůměrně

Plzeň - Plzeň patří mezi ta města, ve kterých občané vytřídí více odpadu, než je celorepublikový průměr. Říká to statistika společnosti Eko-kom, která celostátně koordinuje nakládání s odpady.

"Podle našich výkazů vytřídil v loňském roce každý Plzeňan v průměru 37,8 kilogramu odpadů," říká mluvčí Eko-komu Kateřina Šarounová. Republikový průměr byl 33,9 kilogramu vytříděného odpadu na hlavu. Šarounová připisuje tento úspěch i masivní reklamě, kterou Eko-kom v loňském roce nabádal k třídění. Pro její úspěch se podobná kampaň opakuje i letos.

"Společně s Eko-komem děláme mnoho akcí k propagaci třídění odpadů," říká vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje. Jmenuje například různé billboardy, mediální kampaně, letáky či pořádání takzvaných Barevných dnů. Pro letošní rok má odbor vyčleněno na propagaci třídění odpadů šest set tisíc korun.

"Do dneška jsme z těchto peněz utratili přibližně 200 až 250 tisíc korun," říká Dlouhý.

Kromě již zmíněného dělá město samostatnou kampaň. Jejím výsledkem jsou také různé letáky a především tramvaj nabádající k třídění. V analytické části Plánu odpadového hospodářství na internetových stránkách www.odpad.plzen-city.cz se dozvídáme, že město tyto akce v loňském roce stály necelých 150 tisíc korun.

O svoz tříděného odpadu se starají jednotlivé městské obvody. Ty také určují počty nádob umístěných na svém území. Je na obvodě, s jakou firmou uzavře smlouvu o svozu takového odpadu. Proto dnes tento odpad sváží prakticky všechny firmy zabývající se jeho svozem. Velká část odpadu z města putuje do Západočeských sběrných surovin. Tady pracuje třídička, která například papír rozdělí. Několik dělnic a dělníků tu u pásu rozdělují na hromady kartony, noviny, časopisy i to, co do sběru nepatří.

"Roztříděný materiál z jednotlivých hromádek putuje do lisu a z něj vypadlé balíky jsou pro nás výrobkem," říká ředitel firmy Steven Schrage. Kartony pak putují do papírny v Českých Budějovicích, noviny do Štětí, časopisy končí v Německu a Rakousku. Stejně tak se rozdělují plasty na barevné a čiré. Tvrdé pak končí v českých firmách, o plastové láhve má zájem Asie.