Největší tuzemská sluneční elektrárna je v Brně
Zkušební provoz největší sluneční elektrárny v České republice - o výkonu 40
kilowattů - zahájila Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Výstavba
elektrárny přišla na téměř dvacet miliónů korun. Devadesát procent z této částky
zaplatil Státní fond životního prostředí (SFŽP), zbytek univerzita. Celý systém
má rozlohu pět set metrů čtverečních.
Škola chce část energie, kterou sama nespotřebuje, prodávat. Úspora na jednom
vyrobeném kilowattu byla vyčíslena na 2,60 koruny, SFŽP pak každý kilowatt
dotuje pěti korunami. Elektrárna má sloužit také k výuce a zlepšení životního
prostředí. "Při odhadovaném ročním výkonu 40 megawattů totiž sluneční elektrárna
přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého o 24 tisíc kilogramů," uvedl v
univerzitním časopise tajemník fakulty Radovan Pospíchal.
Brněnská sluneční elektrárna je výrazně větší než dosud největší podobné
zařízení. To funguje u jaderné elektrárny v Dukovanech a jeho vlastníkem je ČEZ.
Ročně vyrobí deset tisíc kilowatthodin, což je spotřeba jedné domácnosti.
Konkrétně za minulý rok vyrobila jen osm megawatthodin proudu.
Velké sluneční elektrárny v Česku zpravidla neprovozují firmy, ale vysoké školy.
Elektrotechnická fakulta Západočeské univerzity tak má sluneční elektrárnu o
výkonu dvaceti kilowattů, podobně výkonné elektrárny jsou také na vysokých
školách v Praze, Liberci a Ostravě.
Kromě peněz ze SFŽP mohly školy využít také dotací z projektu Evropské unie,
která podpořila nákup slunečních panelů o celkovém výkonu přes jedenáct set
kilowatthodin na dvaceti dvou evropských univerzitách. "Elektrárna bude sloužit
především pro studijní a výzkumné účely," uvedl děkan plzeňské elektrotechnické
fakulty Jiří Kotlan.
V budování slunečních elektráren Česká republika výrazně zaostává za Německem a
Rakouskem. Například v Espenhainu nedaleko Lipska začala fungovat elektrárna o
výkonu pět megawatt, která je společným dílem firem Shell Solar a Geosol. Na
ploše 21 hektarů je umístěno 33 500 solárních panelů, které mohou dodávat
elektřinu pro zhruba 1800 domácností.
Proti Rakousku je v Česku patnáctkrát méně instalovaných slunečních panelů.
Další rozvoj tuzemských slunečních elektráren má podpořit nově schválený zákon o
obnovitelných zdrojích. Ten zaručuje jejich vlastníkům pevné výkupní ceny po
dobu patnácti let.
Zatímco v provozování slunečních elektráren Česko zaostává, ve výrobě solárních
panelů patří naopak k největším evropským producentům. Firmy těží především z
německé poptávky.
Do této oblasti také chtějí zahraniční firmy investovat přes miliardu korun, což
by přineslo stovky pracovních míst.
Svůj závod v Kadani má světová jednička v této oblasti, japonská Kyocera. Ve
Valašském Meziříčí zahájila v červnu výrobu solárních systémů společnost RWE
Schott Solar, která chce díky výrobě v Česku posílit svůj podíl na světovém trhu
ze šesti na osm procent.
Zkušební provoz největší sluneční elektrárny v České republice - o výkonu 40 kilowattů - zahájila Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Výstavba elektrárny přišla na téměř dvacet miliónů korun. Devadesát procent z této částky zaplatil Státní fond životního prostředí (SFŽP), zbytek univerzita. Celý systém má rozlohu pět set metrů čtverečních.
Škola chce část energie, kterou sama nespotřebuje, prodávat. Úspora na jednom vyrobeném kilowattu byla vyčíslena na 2,60 koruny, SFŽP pak každý kilowatt dotuje pěti korunami. Elektrárna má sloužit také k výuce a zlepšení životního prostředí. "Při odhadovaném ročním výkonu 40 megawattů totiž sluneční elektrárna přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého o 24 tisíc kilogramů," uvedl v univerzitním časopise tajemník fakulty Radovan Pospíchal.
Brněnská sluneční elektrárna je výrazně větší než dosud největší podobné zařízení. To funguje u jaderné elektrárny v Dukovanech a jeho vlastníkem je ČEZ. Ročně vyrobí deset tisíc kilowatthodin, což je spotřeba jedné domácnosti. Konkrétně za minulý rok vyrobila jen osm megawatthodin proudu.
Velké sluneční elektrárny v Česku zpravidla neprovozují firmy, ale vysoké školy. Elektrotechnická fakulta Západočeské univerzity tak má sluneční elektrárnu o výkonu dvaceti kilowattů, podobně výkonné elektrárny jsou také na vysokých školách v Praze, Liberci a Ostravě.
Kromě peněz ze SFŽP mohly školy využít také dotací z projektu Evropské unie, která podpořila nákup slunečních panelů o celkovém výkonu přes jedenáct set kilowatthodin na dvaceti dvou evropských univerzitách. "Elektrárna bude sloužit především pro studijní a výzkumné účely," uvedl děkan plzeňské elektrotechnické fakulty Jiří Kotlan.
V budování slunečních elektráren Česká republika výrazně zaostává za Německem a Rakouskem. Například v Espenhainu nedaleko Lipska začala fungovat elektrárna o výkonu pět megawatt, která je společným dílem firem Shell Solar a Geosol. Na ploše 21 hektarů je umístěno 33 500 solárních panelů, které mohou dodávat elektřinu pro zhruba 1800 domácností.
Proti Rakousku je v Česku patnáctkrát méně instalovaných slunečních panelů.
Další rozvoj tuzemských slunečních elektráren má podpořit nově schválený zákon o obnovitelných zdrojích. Ten zaručuje jejich vlastníkům pevné výkupní ceny po dobu patnácti let.
Zatímco v provozování slunečních elektráren Česko zaostává, ve výrobě solárních panelů patří naopak k největším evropským producentům. Firmy těží především z německé poptávky.
Do této oblasti také chtějí zahraniční firmy investovat přes miliardu korun, což by přineslo stovky pracovních míst.
Svůj závod v Kadani má světová jednička v této oblasti, japonská Kyocera. Ve Valašském Meziříčí zahájila v červnu výrobu solárních systémů společnost RWE Schott Solar, která chce díky výrobě v Česku posílit svůj podíl na světovém trhu ze šesti na osm procent.
Škola chce část energie, kterou sama nespotřebuje, prodávat. Úspora na jednom vyrobeném kilowattu byla vyčíslena na 2,60 koruny, SFŽP pak každý kilowatt dotuje pěti korunami. Elektrárna má sloužit také k výuce a zlepšení životního prostředí. "Při odhadovaném ročním výkonu 40 megawattů totiž sluneční elektrárna přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého o 24 tisíc kilogramů," uvedl v univerzitním časopise tajemník fakulty Radovan Pospíchal.
Brněnská sluneční elektrárna je výrazně větší než dosud největší podobné zařízení. To funguje u jaderné elektrárny v Dukovanech a jeho vlastníkem je ČEZ. Ročně vyrobí deset tisíc kilowatthodin, což je spotřeba jedné domácnosti. Konkrétně za minulý rok vyrobila jen osm megawatthodin proudu.
Velké sluneční elektrárny v Česku zpravidla neprovozují firmy, ale vysoké školy. Elektrotechnická fakulta Západočeské univerzity tak má sluneční elektrárnu o výkonu dvaceti kilowattů, podobně výkonné elektrárny jsou také na vysokých školách v Praze, Liberci a Ostravě.
Kromě peněz ze SFŽP mohly školy využít také dotací z projektu Evropské unie, která podpořila nákup slunečních panelů o celkovém výkonu přes jedenáct set kilowatthodin na dvaceti dvou evropských univerzitách. "Elektrárna bude sloužit především pro studijní a výzkumné účely," uvedl děkan plzeňské elektrotechnické fakulty Jiří Kotlan.
V budování slunečních elektráren Česká republika výrazně zaostává za Německem a Rakouskem. Například v Espenhainu nedaleko Lipska začala fungovat elektrárna o výkonu pět megawatt, která je společným dílem firem Shell Solar a Geosol. Na ploše 21 hektarů je umístěno 33 500 solárních panelů, které mohou dodávat elektřinu pro zhruba 1800 domácností.
Proti Rakousku je v Česku patnáctkrát méně instalovaných slunečních panelů.
Další rozvoj tuzemských slunečních elektráren má podpořit nově schválený zákon o obnovitelných zdrojích. Ten zaručuje jejich vlastníkům pevné výkupní ceny po dobu patnácti let.
Zatímco v provozování slunečních elektráren Česko zaostává, ve výrobě solárních panelů patří naopak k největším evropským producentům. Firmy těží především z německé poptávky.
Do této oblasti také chtějí zahraniční firmy investovat přes miliardu korun, což by přineslo stovky pracovních míst.
Svůj závod v Kadani má světová jednička v této oblasti, japonská Kyocera. Ve Valašském Meziříčí zahájila v červnu výrobu solárních systémů společnost RWE Schott Solar, která chce díky výrobě v Česku posílit svůj podíl na světovém trhu ze šesti na osm procent.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích