Příčiny bídy vidí Afrika a G8 jinde

Summit G8 ve skotském Gleneagles se pod vedením britského premiéra Tonyho Blaira zaměřuje na boj s bídou, pomoc Africe a ochranu klimatu. Posouzení stavu světové ekonomiky, zejména dopadu cen ropy na globální hospodářství, zůstane tentokrát na okraji.
Šéfové států a vlád Spojených států, Japonska, Německa, Kanady, Francie, Itálie, Velké Británie a Ruska mají omezený čas: v pátek navečer mají ve společném prohlášení přesvědčit svět, že dosud nejnákladnější summit ve třicetileté historii setkávání přinesl pokrok a že 140 miliónů eur na jeho uspořádání nebylo vyhozeno nadarmo.

Stamiliardové dluhy
Nejdále může pokročit oddlužování chudých zemí. Nejvíce z nich je v subsaharské Africe. Dluží na 350 miliard dolarů.
Blair v předběžných rozhovorech s americkým prezidentem Georgem Bushem získal podporu pro úplné škrtnutí dluhů ve výši padesáti miliard dolarů. Tolik činí závazky nejchudších mezinárodním finančním institucím, jako Světové bance a Africké rozvojové bance.
Shoda panuje i v tom, že oddlužení se musí financovat ze zvláštních zdrojů, aby nedošlo k oslabení obou institucí. Ve hře je třeba příplatek na letenky. Avšak francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem navrhované zdanění spekulativních finančních transakcí, takzvaná Tobinova daň, neprojde. Zejména Spojené státy jsou proti všem dodatečným daním.
G8 se nemůže shodnout, zda je vhodné škrtnutí závazků všech zemí subsaharské Afriky. Britové jsou pro. Německo to ale podpoří jen u států, které vykážou úspěchy v boji s korupcí a prosadí transparentní vedení veřejných záležitostí.
Škrtat by se mělo jen tehdy, když státy samy nedokážou dluhy splatit. Třeba Nigérie je zadlužená, většina obyvatel žije v bídě. Země přitom má velké příjmy z prodeje ropy.
Tony Blair považuje oddlužení pouze za začátek. Chce "Marshallův plán" pro Afriku, jehož součástí je výrazné zvýšení rozvojové pomoci. Pro jeho financování navrhuje zřízení mezinárodního fondu financovaného z půjček států G8. Půjčky by měly spravovat britské banky. Ty by z toho měly provize. To se nelíbí ostatním. Dohoda je málo pravděpodobná.
Německo a Francie navrhují, aby se místo plošného rozsévání pomoci začalo s financováním konkrétních akcí. Například s očkováním proti nakažlivým chorobám a s podporou zdravotnictví či vzdělávání.

Spory hlavně o oteplování
Nejmenší šanci má společný postup proti oteplování klimatu. Americký prezident George Bush potvrdil, že jeho země nadále nepovažuje Kjótský protokol s jeho limity na emise takzvaných skleníkových plynů za účinný prostředek v boji proti oteplování.
Při včerejší návštěvě Dánska však Bush připustil, že lidská činnost přispívá ke globálnímu oteplování. ČTK zaznamenala jeho výrok: "Uznávám, že povrch Země je teplejší a že nárůst skleníkových plynů způsobený lidmi k tomuto problému přispívá."

Afričané nechtějí almužny
Ačkoli je Afrika na summitu G8 v Gleneagles centrálním bodem agendy, vůdcové černého kontinentu přizváni nebyli. Přesto se přihlásili o slovo.
Den před summitem skončila v libyjské Syrtě schůzka Africké unie. "Neprosíme o almužny," vzkázala do Gleneagles. Odpuštění dluhů a pomoc jsou důležité, ale příčiny bídy neodstraní. Dlouhodobou pomocí je otevření trhů vyspělých států zboží z chudých zemí. Ty mohou konkurovat zemědělskými produkty. Ale proti stojí subvence v bohatých státech.
Komise ustavená Blairem zjistila, že bohaté země, hlavně EU, Japonsko a USA, vydávají ročně na podporu zemědělců na 300 miliard eur. Mnohem více, než z těchto států dostává Afrika ve formě pomoci.
Zrušení subvencí by nejchudším zemím přineslo až 70 miliard dolarů ročně. Zhruba tolik, kolik činí celková rozvojová pomoc.