Jednu továrnu nahradila jiná, nakupovací

Bývala tu fabrika na vagóny a tramvaje. Místo ní teď na pražském Smíchově stojí továrna na nakupování, zábavu a obchod.
Oblast okolo pražské křižovatky U Anděla prošla za pár let radikální přeměnou. Pražský Smíchov a jeho továrnu na tramvaje potkalo to, co jiná evropská města: kdysi průmyslové předměstí se postupně - jak se město rozšiřovalo - stalo součástí širšího centra.. A najednou bylo na obtíž.
"Město narazilo na své vlastní hranice. Průmysl vytvářel obrovské neprostupné plochy. A pak se objeví snaha tyto plochy rozčlenit a pustit město dovnitř," říká bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který se dlouhodobě zabývá změnami krajiny a měst.
"Z původně průmyslové a zanedbané městské části se během deseti let stala moderní, příjemná část hlavního města poskytující veškerý komfort jak pro běžný, tak i pro profesní život," pochvaluje si proměnu Smíchova tamní starosta Milan Jančík.

Mně se to (ne)líbí
Vagóny a později tramvaje se na Smíchově vyráběly od poloviny devatenáctého století, kdy tu založil továrnu slavný průmyslník František Ringhoffer. Po zhruba sto padesáti letech srovnali dělníci vagónku se zemí. Zůstalo z ní pouze torzo - někdejší průčelí..
Za ním stojí obrovský komplex s desítkami obchodů, restaurací, rychlého občerstvení a dalších služeb. O kus dál vyrostlo multikino a několik administrativních budov se stovkami kanceláří. Vše v supermoderním hávu a za několik miliard korun.
Dlouhá ramena obrovských jeřábů, která se houpají vysoko nad hlavami Pražanů, dokládají, že nová výstavba tady ještě zdaleka nekončí.
"Rozhodně to prokouklo, líbí se mi to," říká starší žena, která bydlí jen kousek od někdejší fabriky. "Stejně už byla k ničemu," nelituje žena.
"Mně to přijde celé hnusné," řekl před časem v MF Dnes režisér Vladimír Michálek, který na Smíchově natáčel film Anděl Exit. "I když k tomu místu nemám žádnou nostalgii, ani ta stará zástavba se mi nelíbila. Ale obchodní centra, multiplexy, to mi nic neříká." Exministr Dejmal oceňuje, že se autoři snažili vytvořit něco víc než jen barák, kam by lidé chodili utrácet své peníze.
Jednu z budov - Zlatý Anděl - přitom navrhl známý francouzský architekt Jean Nouvel. "Smíchov je skutečně pokus o jistou kultivaci nákupních zón. Ne že by se mně dvakrát líbila, ale nevyrostla tam plechová bouda, ale nákupní palác."
Dejmalovi vadí především to, že se při tvorbě nového Smíchova více nemyslelo na obytné domy.
"Myslím, že celý komplex mohl být více obytný. Vytvářet nová městská centra znamená je umrtvovat," tvrdí Dejmal. Nové byty se zde ostatně už stavějí - jen pár kroků od nákupního centra.
Nový Smíchov ovšem rozhodně bez lidí není. Agentura Factum Invenio před měsícem zveřejnila, že komplex Nový Smíchov patří k nejnavštěvovanějším nákupním centrům v Praze. Za poslední půlrok ho navštívilo čtyřicet čtyři procent Pražanů, kteří se sem navíc velmi rádi vracejí.
Starostovi Jančíkovi vadí například skutečnost, že je v ulicích málo zeleně. "Také bych byl rád, kdyby ulice byly čistší," dodává.

Poslední památka chátrá
Po rodu průmyslníků Ringhofferů, kteří na Smíchově zakládali vagónku, zůstala ještě jedna památka - jejich někdejší vila.
Je schovaná u nájezdu do Strahovského tunelu. Jenže zatímco většina budov okolo září novotou, Ringhofferova vila je omšelá, vybrakovaná, má vymlácená okna, otlučenou omítku a na jednom místě díru ve střeše, kterou provizorně zakrývá velká plachta.
Letos v květnu zde totiž někdo založil požár. Hasiči odhadli škodu na padesát tisíc korun, ovšem památkáři tvrdí, že škoda je mnohem vyšší.
Právě památkáři si před lety vymohli, že se secesní vila továrníka Ringhoffera nebude bourat, protože jde o cennou historickou památku. Jejím tvůrcem je architekt Osvald Polívka, který je jako autor podepsán rovněž pod pražským Obecním domem.
Majiteli vily z přelomu devatenáctého a dvacátého století jsou Adam Ezir Alievič Vitarigov a Medina Abdulajevna Vitarigová. Ačkoli už na podzim památkáři schválili záměr rekonstruovat vilu na administrativní budovu, dům zatím nadále chátrá.