Pátek, 29. března 2024

Evropská realita

Evropská realita
FRANCIE. Je nejjadernější zemí v EU. Jen ve Francii a ve Finsku se stavějí nové jaderné bloky. Státní firma Electricité de France provozuje 58 nukleárních reaktorů umístěných na devatenácti místech v zemi s instalovaným výkonem víc než 63 000 MW. První jaderná elektrárna ve Francii, která dosáhne konce plánované životnosti v roce 2008, stojí ve Fessenheimu. Její životnost však má být prodloužena o dalších deset let. Nedávné rozhodnutí vybudovat první blok typu EPR (nová generace jaderného reaktoru) ve Flamanville s uvedením do provozu v roce 2012 potvrzuje, že Francie se hodlá na jadernou energetiku orientovat i nadále. Ve Francii se uskuteční také mezinárodní projekt ITER - termonukleární experimentální reaktor, který by měl produkovat elektrickou energii z jaderné fúze a palivem by byla mořská voda (viz Ekonom č. 27).

FINSKO. Na jihovýchodě země zahájila elektrárenská společnost TVO výstavbu pátého finského jaderného bloku Olkiluoto, v provozu má být v roce 2009. V místě už jsou dva bloky (výkon 1680 MW), tím třetím bude první evropský tlakovodní reaktor EPR o výkonu 1600 MW, který dodá konsorcium Framaton ANP - Siemens. Přijde na 3 miliardy eur. Tlakovou nádobu zhotovuje japonská Mitsubishi Heavy Industries, parogenerátory francouzský Framatom, generátor vyrobí v amerických provozech Siemens a jeho rotor byl objednán v Japonsku. O této výstavbě rozhodl parlament v roce 2002. Ve Finsku vyprší do roku 2030 životnost rozhodující části jeho elektráren. Na rozdíl od jiných zemí proti stavbě jaderné elektrárny obyvatelstvo neprotestuje. Obec Eurajoki, kde se stavba nachází, přivítala i to, že zde vznikne hlubinné úložiště použitého paliva pro celé Finsko. Soutěžila o úložiště s obcí Loviisa, kde se provozují další dva finské reaktory typu VVER ruského původu (1020 MW), doplněné obdobně jako Temelín záp adním řídícím systémem.

SLOVENSKO. Nejstarší fungující jaderná elektrárna V-1 s tlakovodními reaktory typu VVER 440 v Jaslovských Bohunicích je v provozu od konce 70. let. Licenci na bezpečné fungování má nejméně do roku 2012. Slovensko však podlehlo tlaku Rakouska a v přístupových jednáních do EU souhlasilo s jejím dřívějším odstavením. Slovenská vláda se poté pokusila odstavení prvního bloku oddálit z roku 2006 na rok 2008, kdy se bude odstavovat druhý blok, ale v Bruselu to nepřijali. Slováci dosáhli pouze toho, že se na snižování bezpečnostního rizika provázejícího odstavení těchto bloků bude EU finančně podílet víc, než bylo v plánu.

Vyřazení prvního bloku v roce 2006 vyjde zemi podle ministra hospodářství Pavola Ruska asi na 6-7 mld. slovenských korun.

NĚMECKO. V roce 2001 se politická sféra a energetické koncerny na nátlak občanských hnutí dohodly odstavit k roku 2020 postupně dvě desítky atomových elektráren a zrušit tak v zemi jadernou energetiku. Připravili by se tak o výrobní kapacitu 21 700 MW (28 % veškeré německé spotřeby), kterou by musely nahradit jiné zdroje. Také v Německu se očekává desetiprocentní růst spotřeby elektřiny k roku 2030 v porovnání s dneškem. Zastavení jaderného programu bude stát 500 milionů eur. K prvnímu odpojení od sítě došlo v listopadu 2003 v jaderné elektrárně JE Stade na severu země - byla nejmenší z 12 jaderných zdrojů, které v Německu provozuje společnost E. ON. Druhá jaderná elektrárna byla zastavena letos v květnu v Obrigheimu v Bádensku-Würtenbersku, provozovala ji společnost EnBW. Šlo o nejstarší reaktor v zemi, pracoval od roku 1968. Občané v této spolkové zemi i zemská vláda s rušením elektráren nesouhlasí. Vláda chce jednat o prodloužení provozní doby pro zbývající jaderná zařízen í v Badensku-Würtenbersku: jde o elektrárnu v Neckarwestheimu se dvěma bloky, která má být odpojena v roce 2009, a dva bloky ve Philippsburgu, které mají skončit v roce 2011.

O revizi rozhodnutí zastavit jaderný program se v poslední době mluví stále častěji. Průmyslníci požadují, aby se přinejmenším prodloužila doba životnosti jaderných bloků za rok 2030. Získaný čas by mohl být využit k poznání a rozhodnutí, zda jsou nejaderné a zároveň neoxidové technologie reálné, nebo zda bude třeba se vrátit k modernější verzi jaderné energetiky. Ekologická hnutí jsou přesvědčena, že celou kapacitu lze nahradit obnovitelnými zdroji, hlavně větrnými elektrárnami, které by měly do roku 2050 krýt čtvrtinu německé spotřeby. Dále očekávají, že tou dobou už bude vyřešena stavba velkokapacitních solárních elektráren včetně dálkového supravodivého přenosu energie vyrobené slunečními elektrárnami např. na Sahaře.

BULHARSKO. Výstavba jaderné elektrárny Belene bude stát až 4 miliardy eur, chtějí se na ní podílet i české firmy, konkrétně Škoda JS. Zájem o výstavbu projevila tři konsorcia - česko-italskoamerické, francouzsko-ruské a kanadsko-italsko- japonsko-americké.. V Belene je zakonzervovaná stavba elektrárny, na jejíž dobudování neměla země peníze. Bulharsko ovšem musí před vstupem do EU v roce 2007 zastavit dvě staré elektrárny sovětské výroby.

Polsko. Elektřina se vyrábí téměř výlučně z uhlí, alternativní zdroje, především pak větrné elektrárny, mohou pokrýt kolem 10 procent potřeby energie prognózované pro rok 2020. V té době bude ovšem Polsko potřebovat o 3000 MW elektřiny víc než dnes. Na uhelné elektrárny nemůže nadále spoléhat kvůli nutnosti snižovat emise, polská vláda proto zvažuje stavbu jaderné elektrárny. Poláci jsou dnes proti - pokus postavit jadernou elektrárnu na sklonku osmdesátých let nevyšel, vláda zastavila výstavbu v Žarnowci a odepsala celou investici včetně čtyř reaktorů z plzeňské škodovky.

ŠVÉDSKO. V roce 1980 Švédové odhlasovali, že všechny jaderné reaktory budou zlikvidovány do roku 2010. Tento termín dodržen nebude, i proto, že většina z dnes funkčních jedenácti reaktorů je ještě v aktivním věku, údajně by mohly vyrábět elektřinu ještě minimálně čtyřicet let. První a dosud jediný reaktor byl zavřen na přelomu století v Barsebacku v jižním Švédsku. Podle rozhodnutí parlamentu přijde nyní na řadu druhý blok, termín však stanoven není. V některých regionech je občas mírný nedostatek elektřiny a panuje nejistota, čím ztracenou energii z atomu nahradit a neprodukovat přitom emise.

ČESKÁ REPUBLIKA. Největším výrobcem elektřiny nejen v ČR, ale ve všech nových členských zemích EU je skupina ČEZ. Loni vyrobila rekordních 61,6 TWh elektřiny, z toho v klasických elektrárnách 33,6 TWh a v jaderných 26,3 TWh. Provozuje dvě jaderné elektrárny: Dukovany na Třebíčsku, kterým je nyní dvacet let (dva bloky VVER 440) a jihočeský Temelín (dva bloky VVER 1000). Celkový instalovaný výkon dosahuje 3760 MWh. Jaderná elektrárna Temelín již získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost licenci na desetileté období provozu pro oba bloky. Přes problémy, které provázely spouštění obou bloků, nezjistila mise Světové asociace provozovatelů jaderných zařízení (WANO) koncem loňského roku v Temelíně žádný bezpečnostní problém.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů