Krátce - různé

Praha - Mohutný oheň dnes časně ráno strávil skládku dřevěného odpadu na křižovatce ulic Kolářova a Ke srážku v Praze 12. Hasiči měli plné ruce práce, aby plameny zvládli, ale než stačili kolem půl čtvrté dojet, oheň stihl přeskočit na zaparkovanou Tatru 815. U náklaďáku chytila kabina, kterou plameny zcela zničily a způsobily vysokou škodu. Podle zjištění hasičů požár zřejmě založil neznámý žhář. Případem se spolu s hasiči zabývají policisté z Modřan.

V mnoha městech EU, dokládají průzkumy a studie, se občané potýkají se znečištěným ovzduším, špatnou kvalitou vody, nadměrnou dopravou a hlukem, nedostatečným řízením v oblasti životního prostředí a chybějícím strategickým plánováním. To vede k nižší kvalitě života a zdravotním problémům obyvatel těchto aglomerací.
Evropská komise chce nyní tento problém řešit. "Hledáme cesty, jak podpořit místní orgány v jejich úsilí o zlepšení kvality života ve městech," prohlásil unijní komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Komise už zahájila veřejnou konzultaci po internetu, která poběží do 21. září a měla by v prosinci vyústit v návrh jednotné evropské strategie.

Nová dohoda uzavřená mezi Spojenými státy a Asií ohledně klimatických změn budí obavy. Detaily ještě nejsou známy, ale zřejmě by mohla mít negativní vliv na Kjótský protokol podporovaný Evropskou unií a Organizací Spojených národů (OSN). Ten má za cíl snížit emise škodlivých skleníkových plynů (zvláště CO2) v zemích EU do roku 2012 o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990. K jeho podpisu USA nepřistoupilo s odůvodněním, že by riskovalo "rozvrácení ekonomiky". Místo toho nyní raději uzavřelo asijsko-pacifickou dohodu o rozvoji spolupráce (APPD) s Čínou, Indií, Japonskem, Jižní Koreou a Austrálií. Ta ovšem neobsahuje žádné závazky ve snižovaní emisí a pravděpodobně se pouze zaměří na vývoj a zavádění nových čistších technologií z USA a Austrálie do rozvíjejících se ekonomik. Skupina zemí, která dohodu podepsala, má přitom na svědomí 50 % všech emisí skleníkových plynů.
Podle USA je však APPD krokem vpřed, neboť "sjednotí existující snahy a bude řídit partnerství". Ředitel organizace Přátelé země, Tony Juniper, se zato obává, že jde spíše o "další pokus, jak se Kjótu vyhnout". A také o vzkaz pro rozvojové země, aby kupovaly americkou technologii a neobávaly se limitů a časových plánů.

S životním prostředím v ČR je spokojena většina lidí, jak vyplynulo z průzkumu agentury CVVM. Stav přírody ve svém okolí hodnotily pozitivně téměř tři čtvrtiny lidí, se životním prostředím v zemi je spokojena polovina z 1088 respondentů.

Víkendový požár ve Vysokých Tatrách znovu otevřel ostrou diskusi mezi Ministerstvem zemědělství, lesníky a ochranáři. Ekologové lesníky kritizují, že po loňské větrné kalamitě těžili hlavně výnosnější dřevo a že zanedbali úklid drobné hmoty poblíž turistických tras, kde požár vypukl.

Dalkia ČR letos odkoupí více než 1600 tun šťovíku uteuša, který spotřebuje v teplárně v Krnově. Uteuša je víceletá energetická plodina, která dává první výnosy biomasy druhý rok po osetí. Smlouvy uzavřela Dalkia hlavně se zemědělci na Krnovsku a Osoblažsku.

Při přeletu z Tasmánie do Jižní Afriky zahynulo všech osmnáct sledovaných albatrosů. Vědci neznají důvod této překvapivé neúspěšnosti: loni svou pouť nedokončili pouze tři albatrosi z dvacetičlenné skupiny.
Albatrosi se mezi Austrálií a Jižní Afrikou stěhují každoročně. Cesta měří na deset tisíc kilometrů a její zdolání trvá ptákům tři měsíce. Vědci je pomocí satelitní technologie pravidelně sledují. Pojali to jako show s názvem Big Bird Race, a přijímají na sledované albatrosy sázky a výnos jde do fondu na jejich záchranu.
Ekologové předpokládají, že albatrosi doplatili na drastickou rybářskou metodu lovu do vlečných sítí. V těchto sítích, dlouhých až 120 kilometrů, uváznou kromě ryb každoročně i stovky tisíc ptáků. Obětí se ve velkém stávají i želvy nebo delfíni, kteří se do nich zamotají a utopí.

Houbaři z Bruntálu a okolních vesnic si na dva týdny musejí vyškrtnout ze svých vycházek les patřící městu. Kvůli polámaným stromům víkendovou vichřicí totiž radnice vydala zákaz vstupu. „Nejde o kalamitu, jen chceme zabránit případnému ohrožení zdraví lidí při těžebních pracích,“ uvedl mluvčí radnice Jiří Ondrášek a upřesnil, že zákaz platí od 3. do 16. srpna v lese ohraničeném Bruntálem a obcemi Mezina, Dlouhá Stráň a Milotice nad Opavou.
Město z tohoto území vytěží asi 400 kubíků dřeva. Okolních státních lesů se ale opatření netýká. „Pro zákaz vstupu nevidíme důvod, vichřice nezpůsobila rozsáhlé škody. Nazýváme to nahodilou těžbou,“ uvedl bruntálský lesní správce Lesů ČR Zdenek Krakovský.