Čtvrtek, 28. března 2024

Jak se staví "zeleně"

Jak se staví "zeleně"
Málokdo si asi při pohledu na moderní kancelářskou budovu dokáže představit, kolik spolyká energie. Nejsou to přitom nijak zanedbatelná čísla. Například ve Spojených státech spotřebují tyto kolosy z betonu, oceli a skla plných 65 procent veškeré produkce elektrického proudu.

Není proto divu, že se stále častěji diskutuje o tom, co vylepšit, aby se ušetřilo. Architekti se o to pokoušejí už poměrně dlouho a o směru, kterým se vydali, mluví jako o "zelené architektuře". Mění zavedené způsoby projektování, výstavby a v neposlední řadě i provozu velkých administrativních center.
Termín "zelená architektura" se začal užívat někdy v devadesátých letech minulého století; princip, z něhož architekti vycházejí, je ale mnohem starší. V širším měřítku se začal využívat po ropné krizi, která otřásla světem po válečném konfliktu na Blízkém východě v roce 1973. Architekti tehdy začali počítat, kolik energie spotřebuje budova ze skla a oceli, kterou je v létě potřeba s pomocí klimatizace ochlazovat a v zimě naopak vydatně vyhřívat.

Stavba je dražší, ale náklady se rychle vrátí

Mezi ty, kteří v tom duchu začali tvořit, patřili dnes věhlasní Američan Robert Fox, Němec Thomas Herzog či Brit Norman Foster. Začali stručně řečeno razit teorii, že kombinací nových technologií a designu lze snížit spotřebu energií a tím i bezprostřední dopad na životní prostředí, snížit náklady na provoz a vytvořit esteticky příjemnější a současně zdravější interiér.
Nevýhodou takových staveb jsou vyšší náklady na výstavbu, zadavatelům by se ale jejich investice měla rychle vrátit. Napomoci tomu mají mimo jiné i nejrůznější certifikáty udělované stavbám podle toho, jaký stupeň přísných norem splňují.
Jeden z nejznámějších certifikátů je přidělován ve Spojených státech pod zkratkou LEED. V jeho rámci se boduje, jak se v budově šetří s energií, vodou a jakých materiálů se využívá v interiéru. Domy mohou získat body navíc, pokud mají například vlastní generátory, které zužitkovávají zbytkovou energii, nebo systém monitorující množství oxidu uhličitého ve vzduchu.
Budova, která v hodnocení LEED získá alespoň 39 bodů, se pak honosí zlatým a dům s minimálně 52 body platinovým certifikátem. Prvně jmenovaná stavba je k životnímu prostředí šetrnější v průměru o 50 a druhá, s platinovým certifikátem, dokonce o 70 procent víc než běžná budova.

Solární a větrné elektrárny

Jednou z nejekologičtějších staveb by měla být tak zvaná Věž Svobody v New Yorku, která vyrůstá na místě někdejších mrakodrapů Světového obchodního centra, zničených při teroristickém útoku 11. září 2001. Bude totiž vybavena panely na sluneční a větrnou energii, které by měly být schopny vyprodukovat až jeden megawatt, což pokryje 20 procent veškeré její spotřeby.
V Londýně byla nedávno dokončena stavba prosklené administrativní budovy Swiss Re Headquarters, kterou projektoval architekt Norman Foster. Hojně přitom využil nových materiálů včetně speciálního skla, které propouští tolik světla, že během dne není prakticky za žádných okolností nutné vypomáhat si umělým osvětlením. Celý dům navíc monitoruje počítač, který vyhodnocuje informace o teplotě, intenzitě slunečního svitu a síle větru. Na základě získaných údajů pak manipuluje s žaluziemi, ovládá vytápění a klimatizaci a v neposlední řadě vysouvá panely, které zužitkovávají sluneční a větrnou energii a přeměňují je na elektrickou.
Dalším příkladem "zelené architektury" je kancelářská budova společnosti Condé Nast v New Yorku z dílny architektonického studia Fox&Fowle, která byla dostavěna před pěti lety. Také její tvůrci se rozhodli pro speciální skla, díky nimž není potřeba tolik svítit. Sklo současně odráží ultrafialové záření a teplo, v zimě naopak minimalizuje tepelné ztráty. Budova má vlastní generátory na plyn, které jsou schopny vyprodukovat zhruba 400 kilowattů, což hravě pokryje spotřebu energie v nočních hodinách. Generátory zároveň zásobují dům teplou vodou, která cirkuluje ve vodovodech a ve vytápění. Klimatizace je umístěná na střeše a využívá rovněž energie vyprodukované generátory. Na zdích budovy jsou sluneční články, které jsou s to dodat dohromady dalších 15 kilowattů. O ekonomický provoz interiérů se starají senzory, které reagují na pohyb a rozsvěcí nebo naopak zhasínají, a to hlavně v místech, která nejsou příliš frekventovaná, například na schodištích. Výsledkem je, že ač dům patří k větším stavbám, ušetří se v něm oproti klasickým kancelářským budovám až 40 procent energie.

Šetřit chtějí i Číňané

Podobné stavby nevznikají jen ve Spojených státech a v Británii. Staví se rovněž na Novém Zélandu, v Austrálii a v Kanadě. Princip "zelené architektury" chtějí aplikovat i Číňané při stavbě sportovišť, ubytovacích zařízení a infrastruktury pro olympijské hry, které bude Peking pořádat v roce 2008. Proč? Jednoduše proto, že se to vyplatí.
Z nedávného průzkumu ve Spojených státech vyplynulo, že se v ekologičtějších stavbách ušetří v průměru až 30 procent všech energií. Aby dnes budova získala aspoň zlatý certifikát LEED, je podle odhadů nutné počítat v průměru s dvouprocentním navýšením nákladů na výstavbu. Při současném růstu cen energií by se však měla investice vrátit už do dvou let.
Nejde přitom jen o úspory energie. Zdá se, že nový způsob stavění má příznivý vliv i na produktivitu práce. Lidé nejsou tolik zatěžováni umělým osvětlením, budovy navíc obklopuje zeleň, která člověka uklidňuje. Naznačuje to studie Rachel a Stephena Kaplanových z Michiganské univerzity, kteří zjistili, že si lidé s výhledem na zeleň méně stěžují na stres a nebývají tak často nemocní, jako ostatní.
Ekologičtější stavby jsou prý i mnohem příjemnějším místem k nákupům. Jistá kalifornská konzultační firma nedávno uspořádala anketu a došla k závěru, že se mnohem víc zboží prodá v obchodech s prosklenou střechou, přesněji řečeno jejich tržby byly až o 40 procent vyšší než u konkurence.
Navzdory tomu všemu je "zelená architektura" zatím bohužel spíš raritou.
Zdroj:Lidové noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů