Čtvrtek, 28. března 2024

Nejdražší je slunce

Regulátor podpoří jen ty obnovitelné zdroje, které technologicky obstojí.
Nejdražší je slunce
Letos se zřejmě nepodaří zvýšit procento výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), takže zůstane na úrovni loňského roku, tj. nedosáhne ještě ani pěti procent z celkové hrubé výroby. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů platí od 1. srpna, ale Energetický regulační úřad (ERÚ) pro letošek ještě podporu měnit nebude, až od příštího roku. Rozvoj oboru to jistě pozitivně ovlivní. Vyšší výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovuje úřad už od roku 2002, ale investoři museli zatím počítat s tím, že se podmínky z roku na rok i nepředvídatelně měnily. Předseda ERÚ Josef Fiřt proto představil návrh výkupních cen na příští rok již v srpnu, aby výrobci elektřiny z OZE měli o ekonomice podnikání jasněji. Příslušná vyhláška vyjde až v listopadu.

ELEKTŘINA Z VĚTRU. Regulační úřad výkupní cenu otestoval ve zmíněném zveřejněném návrhu (2,46 Kč/kWh) a setkal se s kritikou. Je to totiž méně než loni (2,60) a loni to bylo méně než předloni (2,70, v roce 2002 dokonce 3 koruny). Snižování ceny však úřad vysvětluje tím, že v prvních letech byla nadsazená. "Technologicky jsme tehdy byli úplně někde jinde," říká místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček. Jednotky měly instalovaný výkon kolem 600 kW, stožáry byly nižší, existovala řada mechanických a dalších problémů. Dnes mají větrné elektrárny vyšší výkon (kolem 2000 kW), delší životnost, řízeny jsou elektronicky. Stožáry větrníků ale dosahují výše až 100 metrů.

Němeček konstatuje, že nejsme stát, který by si mohl dovolit, aby větrníky stály všude a netočily se; měly by být jen tam, kde je to efektivní. "Naše představy jsou kolem 36 milionů korun investičních nákladů na 1 MW instalovaného výkonu. Provozní náklady se ve světě pohybují kolem 3 % nákladů investičních. ERÚ počítá s využitím větrné elektrárny 1900 hodin za rok, což je asi 21,6 % ročního časového fondu." Dražší větrník by se musel točit např. o dvě stě hodin v roce déle, aby byla investice návratná.

"Elektrárny, které tyto parametry splnit nemohou, by se vůbec neměly stavět," říká Němeček. Možná se investorům vyplatí počkat, technický vývoj jde dál, brzy mohou být k dispozici technologie efektivní i při slabším větru.

BIOMASA. Úřad shromáždil podklady o nákladech na výrobu elektřiny s využitím biomasy jako zdroje a vypočetl výši podpory. "Vycházeli jsme z toho, co jsme měli k dispozici, předpokládali určitou úroveň fixních nákladů, ale v praxi se ukázalo, že systému dokázaly využít i firmy, jejichž fluidní kotle malé objemy dřevní štěpky dokázaly spálit, takže se jejich fixní náklady přiblížily nule," říká Blahoslav Němeček. Bylo to výhodné i pro velké elektrárny, které tak způsobily turbulenci na trhu s dřevní štěpkou, protože ji vykupovaly ve velkém a pro malé energetické zdroje pak byla příliš drahá.

Zvrat nastal letos, kdy už se velkým zdrojům příplatek k výkupní ceně nevyplácí, takže štěpky se kupuje na trhu méně. Její producenti z toho radost nemají, cena se ustálila, ale podnikatelská příležitost zůstává zachována.

Od příštího roku bude spalování a spoluspalování biomasy rozlišeno, ERÚ zatím počítá se třemi diferencovanými kategoriemi - pro bílou štěpku (např. piliny), hnědou štěpku (dřevní odpady z lesa) a pro účelově pěstované plodiny. I v těchto kategoriích však bude ve výkupní ceně rozlišeno, zda jde o spoluspalování biomasy s fosilním palivem, zda musel provozovatel investovat do nového kotle nebo zda jde o zcela novou čistou technologii.

ERÚ připravuje metodiku, jak se bude vykazovat množství elektřiny pro uplatnění vyšší výkupní ceny při společném spalování biomasy a neobnovitelného zdroje, tzn. spolu s uhlím či v případě bioplynu se zemním plynem. To nejdůležitější, vyhláška Ministerstva životního prostředí, která stanoví druhy, způsoby využití a parametry biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, však ještě chybí, takže návrh ERÚ pro příští rok biomasu zatím neobsahuje.

DALŠÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE. V návrhu minimálních výkupních cen ERÚ uvádí také malé vodní elektrárny v nových lokalitách, kde to má být 2,34 Kč/kWh, výrobu elektřiny s využitím geotermální energie (4,50 Kč/kWh) a nejdražší bude elektřina vyrobená využitím slunečního záření (13,20 Kč/kWh). Jde o vůbec největší růst, ale cena byla stanovena s odkazem na investiční náklady do těchto elektráren v zahraničí. U nás zatím tyto zdroje prakticky nejsou.

V ČR se víc rozvíjí využití bioplynu. Elektřina se vyrábí především spalováním skládkového plynu a bioplynu v čistírnách odpadních vod - výkupní cena byla stanovena na 2,23 Kč/kWh. Elektřina vyrobená v bioplynových stanicích se má vykupovat za 2,98 Kč/kWh.

Často se argumentuje tím, že konečný zákazník tuto podporu beze zbytku zaplatí v ceně elektřiny. Letos má podpora obnovitelných zdrojů a kogenerace 1,7procentní podíl na ceně elektřiny pro domácnost. Podle Blahoslava Němečka se při nastavení minimálních výkupních cen, jak je úřad nyní představil, nemusí příspěvek na tuto podporu v cenách pro konečné odběratele pro příští rok zvyšovat.

Jak roste cena silové elektřiny vyrobené z uhlí a jádra, tak se relativně snižuje cena elektřiny z OZE. Dnes je minimálně dvojnásobná, ale poměr se rok od roku mění ve prospěch obnovitelných zdrojů.

Zákon ukládá regulátorovi, aby zajistil pro investory patnáctiletou návratnost investice do obnovitelného zdroje. Znamená to, že má inkasovat sedmiprocentní reálný diskont. Mezi základní parametry výpočtů cen patří jak údaje z konkrétního projektu, tak promítnutí konkrétního ekonomického prostředí (nominální diskont, inflační vývoj, daňová sazba či daňové prázdniny). Předpokládá se, že provozní výdaje zařízení včetně cen biomasy jako paliva porostou o 2,5 % ročně.

Úřad stanoví minimální výkupní cenu pro konkrétní typ zařízení vždy k roku uvedení do provozu, cena se bude ročně aktualizovat. Pro zdroj zprovozněný v roce 2006 to bude např. navýšení o inflaci, ale pro zdroj z dalších let se základna může posunout docela jinam, protože odrazí např. technologický pokrok.

Zelené bonusy. Výrobce elektřiny si bude muset na každý rok vždy znovu vybrat. Buď vezme jistotu, regulovanou výhodnou výkupní cenu, nebo se zaměří na zelený bonus, který mu může, ale nemusí přinést vyšší výnos. Cena bonusů ještě není stanovena, úřad čeká na novou velkoobchodní cenu elektřiny na příští rok. Riziko se musí vyplatit: pokud výrobce prodá svou elektřinu obchodníkovi nebo konečnému spotřebiteli sám a neuplatní vyšší výkupní cenu, dostane tzv. zelený bonus. Riziko je v tom, že na trhu se silovou elektřinou (tou, kterou přímo prodává výrobce) panuje naprostá svoboda. Její cena zatím roste - jak uvádí ČEZ, tak na příští rok už dobře elektřinu prodal - to se však nemusí podařit každému.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ

Předpoklady výroby elektřiny z OZE

Zdroj 2005 (GWh) 2010 (GWh)

Malé vodní elektrárny 914 1121

Větrné elektrárny 76 930

Spalování biomasy 342 1050

Biomasa s fosilními palivy 323 1050

Bioplyn 99 250

Geotermální energie 0 15

Sluneční záření 0 15

Celkem 1754 4431

Zdroj: ERÚ
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů