Světovou ekonomiku tíží závislost na ropě, jak z hlediska její dostupnosti, tak ceny.
Ropa přináší rozkvět i problémy
Ropa jako akcelerátor ekonomického rozvoje se dnes projevuje spíše jako jeho brzda, protože je stále dražší a její zásoby jsou vyčerpatelné. Počet dopravních prostředků vzrůstá a zhoršuje životní prostředí. Podle odhadů vydrží světové zásoby ropy 40 let a zemního plynu 60 let. Je to důvod k radosti nebo k obavám?
Světový trh ropy byl loni ve znamení rekordních cen. Oscilovaly kolem 50 dolarů za barel. Vinu přičítají experti jak válečným konfliktům, tak prudkému ekonomickému vývoji v některých částech světa, například v Číně. Ekonomičtí experti se pokoušejí o analýzy, které však někdy připomínají věštění.
Chceme-li pochopit změny, k nimž dochází na světových trzích, musíme se vrátit nejméně o pět let zpátky.
Koncem 90. let panovaly idylické časy. Cena za barel ropy se točila kolem 20 dolarů, občas spadla až na 10 dolarů. Tím byl vytvářen finanční rámec dekády, na jejímž počátku stála první válka v Perském zálivu. Během těchto deseti let umožnil technický pokrok pracovat ve větších mořských hloubkách. V rámci euforie ze světových politických změn chtěly firmy investovat v nových oblastech - v Rusku, ve střední Asii, kolem Kaspického moře nebo v Číně. Situaci změnilo v roce 2000 rozhodnutí členských zemi OPEC nastavit cenu v rozmezí 22 až 28 dolarů za barel. Poptávka po ropě se však v roce 2003 výrazně zvýšila, což vedlo i ke zvýšení ceny. Jen čínský dovoz ropy se během posledních čtyř let zvýšil o 400 %. Kolotoč se roztočil.
Poptávka po ropě roste výrazně rychleji, než se očekávalo. Vloni musela Mezinárodní energetická agentura (IEA) pětkrát zvýšit své odhady spotřeby ropy a počítá nyní s odhadem růstu 2,1 %. Čtvrtina z toho připadá na Čínu a Indii. Tím se přírůstek spotřeby téměř zdvojnásobil proti průměru před pěti lety. Poptávka vzrůstá i v USA díky rostoucí ekonomice a stoupající oblibě terénních automobilů s větší spotřebou.
Světový trh s ropou obnáší 80 mil. barelů denně a je řízen členy organizace OPEC (bez Iráku) pouze z 32 %. Větší část trhu je tedy zcela pod vlivem dalších velkých producentů ropy, například Ruska. Na straně nabídky hrají důležitou roli dva aspekty. Za prvé: Těžba ropy v zemích, jež nejsou členy sdruženi OPEC, je každým rokem dražší. Od roku 1997 se investice na otevření nového ropného pole téměř zdvojnásobily a pohybují se kolem 7 dolarů na barel. Přitom produkce nečlenských zemí OPEC zůstala na úrovni roku 1997. Za druhé: Těžba v zemích OPEC se pohybuje na hranici možností, tedy kolem 95 %. Jen Saúdská Arábie má k dispozici obrovské ropné rezervy.
TROCHA OPTIMIZMU
Naštěstí trh funguje velmi účinně. V důsledku zvýšení cen ropy se 30 nejvýznamnějších společností rozhodlo zvýšit výdaje na průzkum a přípravu těžby o více než 15 %. Hovoří se o téměř 100 mld. dolarů. Výsledky můžeme očekávat během příštích tří let především v oblasti Kaspického moře, v Angole a ve velkých hloubkách Mexického zálivu. Podle některých studii by se během tří let mohla zvýšit světová těžba o 30 mil. barelů denně. Potom by se cena mohla ustálit na 30 dolarech za barel. Spotřeba ropy se bude výrazně zvyšovat, a to v závislosti na zvyšujícím se počtu obyvatel. Do deseti let se počet lidí zvýší o jednu miliardu (na 7,3 mld.) a všichni potřebuji jíst, bydlet, mít dostatek energie a dalších služeb - potřebují více ropy.
Podle odhadů vydrží světové zásoby ropy 40 let a zemního plynu 60 let. Je to důvod k radosti nebo k obavám? Na světovém trhu s energiemi je ve hře stále tolik proměnných faktorů, že nelze očekávat jednoznačnou odpověď. Někdy je však pro člověka snesitelnější žít v bláhové naději...
ZÁSOBY ROPY VZROSTLY
Podle zprávy Energie-Informationsdienst z Hamburku se zásoby ropy zvýšily o jedno procento na 173,3 mld. tun. Nejvíce se o to zasloužily vyšší zásoby v Africe, především v Nigérii a Libyi.
Nejbohatší naleziště se nacházejí v Saúdské Arábii, kde leží více než 20 % všech známých zásob ropy. Potom následuje Kanada s 13,9 %' Írán s 9,9 % a Irák s 8,9 %. Podíl OPEC na zásobách přesahuje 69 %. Údaje vypovídají o ekonomicky výhodných zásobách ropy, čili o těch, jejichž těžba by podle nynějších cen a za současného stavu těžební techniky byla rentabilní. Jedná se tedy o ekonomicko-technické údaje, nikoliv geologické. Skutečné zásoby jsou mnohem větší, ale jsou buď těžko dostupné anebo ještě neobjevené. Uvedená statistika vychází z odhadů amerického odborného časopisu Oil & Gas Journal a z vlastních šetření EID.
Ekonomické hledisko a stav současné techniky jsou však rubem pozitivní zprávy o zvýšení zásob ropy. Stoupající ceny ropy na světových trzích totiž zvyšuji tlak na oficiální ekonomičnost ropných zásob. Když cena ropy klesá, automaticky se snižuje také rentabilita těžby v různých částech světa a tím i objem ložisek, v nichž by se vyplatilo těžit. Například Esso se domnívá, že v posledních dvou desetiletích se objem zásob zvětšil nikoliv nalezením nových ropných polí, ale zvýšením hodnoty ložisek známých už delší dobu.
ÍRÁN OZNÁMIL NOVÁ NALEZIŠTĚ
Íránské úřady oznámily nalezení nových ropných polí, která významně rozšiřují jeho ropné zásoby. Tři ropná naleziště nedaleko přístavu Bušer by mohla obsahovat přibližně 38 mld. barelů ropy. Dosavadní zásoby íránské ropy čítaly asi 100 mld. barelů. Írán by tím mohl vedle Saúdské Arábie a Iráku potvrdit roli velkého hráče na světových ropných trzích. Nová ropná pole mají tu výhodu, že leží nedaleko od pobřeží, čímž se sníží náklady na dopravu. Surová ropa v nových nalezištích je ale příliš těžká, bude tedy dražší ji zpracovat.
BIOPALIVA PŘICHÁZEJÍ
Pro zavádění biopaliv existují tři zásadní důvody:
- Ekonomiku USA, ale i Evropy, už dlouho tíží závislost na ropě, z hlediska jak její dostupnosti, tak ceny. Ropa jako akcelerátor ekonomického rozvoje se dnes projevuje spíše jako jeho brzda, protože je stále dražší a její zásoby jsou vyčerpatelné.
- Počet dopravních prostředků vzrůstá a zhoršuje životní prostředí.
- Evropu trápí útlum zemědělství.
Řešení nabízejí biopaliva - do benzinu a nafty se přidávají biologické komponenty. V Bílé knize EU se píše, že do roku 2020 bude 20 % ropy v pohonných hmotách nahrazeno alternativními palivy; přitom se čeká vzrůst spotřeby pohonných hmot o 20 % - celý přírůstek spotřeby by měl být pokryt alternativními palivy bez zvýšení spotřeby ropy. Program Alternativní paliva spočívá ve větším využívání zemního plynu, v zavedení biopaliv a v dlouhodobějším výhledu v uplatňování vodíku jako přenašeče energie. Význam přitom má také ekologické hledisko a snaha zajistit práci zemědělcům.
V Evropě je nejvyužívanější náhrada metyltercbutyleteru (MTBE) bioetyltercbutyleterem (bio-ETBE), mísení s metylestery řepkových olejů (MEŘO), nejkomplikovanější je přimísení bioetanolu. Zatím je v ČR k dispozici jen málo lihu, většinou z dovozu, ale už se testují postupy přimíchávání. Palivo s biosložkami má o něco menší výhřevnost než klasická paliva, ale dá se namíchat tak, aby si motorista nemohl stěžovat. Paramo je připraveno vyrábět směsnou naftu 30 % MEŘO nebo naftu s 5 % MEŘO. Záleží na tom, zda bude k dispozici metylester v dostatečné kvalitě a za vhodnou cenu. Bude muset investovat i ČEPRO, jehož terminály proudí do republiky 80 % pohonných hmot ze zahraničí - nepustí-li do systému benzin už s biosložkami, bude muset instalovat mísicí zařízení na svých terminálech.
Podle posledního vládního nařízení se předpokládá zavedení biopaliv 1. ledna 2007. Přechod by byl pozvolný. Ovšem biopaliva jsou podstatně dražší než současné pohonné hmoty a ve volné hře cen na trhu by neměla šanci. Jak se zdražuje ropa, tak se tento rozdíl sice snižuje, ale pořád je líh dražší než ropa. Proto stát musí výrobu a prodej biopaliv dotovat daňovými úlevami. Zavedením biopaliv by spotřebitel neměl nic poznat, ale pozná to státní pokladna - daňový výpadek by mohl dosáhnout 4 až 5 mld. Kč.
ROPA Z ALJAŠKY
Desetiletí se mocná americká petrolejářská lobby marně snažila o povolení těžit ropu v chráněném území Artic National Wildlife Refuge (ANWR). Toto nádherné území, velké asi jako Rakousko, je domovem asi 130 tisíců sobů, žijí zde i medvědi, losi, vlci a další vzácní živočichově. V jeho srdci se nachází ropa. Od roku 1985 zde těžaři prováděli průzkumné vrty, ale přesná čísla o podzemním bohatství nebyla zveřejněna. Ve vzrušeně diskusi se střídali politici, ekonomové, ekologové, lobbysti, indiáni i eskymáci - a soudci, kteří letos shledali, že při průzkumech byla uplatněna dostatečná ochrana přírody. Prezident George Bush v Senátu prohlásil: "Tento projekt přinese naší ekonomice růst, který vytvoří pracovní místa a zajistí podnikům možnost rozvoje. Také přispěje ke snížení závislosti na dovozu ropy." Zásoby ropy se odhadují až na 16 mld. barelů. V současnosti spotřebují USA denně 20 mil. barelů ropy, z toho je 60 % dovezeno. Více než 75 % obyvatel Aljašky so uhlasí s těžbou ropy a zemního plynu v oblasti ANWR.
ROPOVOD SUPERLATIVŮ
Západ bude zabezpečen ropou díky novému ropovodu mezi Kaspickým mořem a Tureckem (Baku, Tbilisi, Ceyhan - BTC), který byl uveden do provozu letos 25. května. Jednu z nejdůležitějších přepravních tras vybudovalo mezinárodní konsorcium s podporou USA. Celkem 1770 km dlouhé potrubí obchází ruské území i nestabilní Blízký východ a je významnou alternativou k přepravě ropy tankery "uchem jehly" v Bosporu.
Toto strategické spojeni Východu a Západu si vyžádalo okolo 4 mld. dolarů a přinese prospěch nejen EU a USA, ale i územím s ropnými zdroji. Ekologičtí aktivisté projekt kritizovali. Trasa vede z nalezišť v Kaspickém moři přes horské průsmyky v Gruzii ve výši 2800 m až do tureckého přístavu Ceyhan na břehu Středozemního moře. Trasa s kapacitou milion barelů denně (jež se může zvýšit až na 1,8 mil.) pořádně zamíchala kartami ekonomů. BTC nevede přes ruské území kolem Čečenska jako dosud využívaný ruský ropovod Caspian Pipeline Consortium (CPC). Kromě politické nestability byla zátěží i cena. Za jednu tunu přepravené ropy do Novorosijska si Rusové účtovali 15,64 dolaru, při transportu z Baku do Ceyhanu klesnou ceny na 3 až 3,5 dolaru. Přesto se ropovod BTC bude provozovatelům bohatě rentovat. Mamutího projektu se účastnilo 11 nadnárodních koncernů.
Výstavba trvala 11 let a byla technicky velmi náročná. Většinou jsou ocelové trubky o průměru 1067 a 864 mm izolovány třemi vrstvami speciální izolace. Životnost vedení byla stanovena na 40 let. Plného provozu dosáhne ropovod koncem roku, kdy se začnou plnit první tankery v přístavu Ceyhan. Systém bude díky osmi čerpacím stanicím přepravovat každý den rychlostí 2 m/s téměř jedno procento denní světové produkce ropy.
Podle expertů činí ekonomicky výhodné ropné zásoby v regionu Kaspického moře 17 až 33 mld. t - to je třikrát víc než v Norsku, stejně tolik jako v USA a asi polovina zásob Ruska. Kaspická ropa se přitom dá těžit snadněji než zásoby v arktické části Ruska. Obrovské jsou také zásoby zemního plynu, a proto se už plánuje paralelní výstavba plynovodu.
ROPNÉ TANKERY
Světově oceány brázdí 6000 tankerů nejrůznější velikosti, které z hlavních ropných polí světa do evropských, asijských a amerických rafinérií přepravují ročně 1,6 mld. t surové ropy - téměř 60 % celosvětové těžby. Jejich počet a velikost souvisí bezprostředně s rozvojem světové spotřeby kapalných paliv a neustále roste. Po řadě katastrof přestárlých a špatně udržovaných tankerů s jedním pláštěm s těžkými ekologickými důsledky se na prahu 21. století vlády námořních mocností sjednotily na vytvoření bezpečnějších námořních tras a předpisů pro stavbu a provoz ropných tankerů, které se mohou stát tikající ekologickou bombou.
Počet a přepravní kapacita tankerů rostly s poptávkou po ropě od okamžiku rozkvětu automobilizmu v Evropě. Stejně jako u všech nákladních lodí, i jejich nosnost se udává mezinárodně v DWT (Deadweight Tons) zahrnujících hmotnost všeho, co plavidlo uveze při plavbě s povoleným ponorem. Nosnost a tím i rozměry tankerů začaly výrazně růst po skončení druhé světové války. Až do šedesátých let byly rozměry tankerů na amerických trasách omezovány velikostí komor Panamského průplavu na délku 220 m a šířku 32 m, na evropských trasách hloubkou Suezského průplavu (14 m). Objíždění Suezu, uzavřeného kvůli válce, kolem Afriky vedlo ke stavbě obrovských tankerů, které už ani prohloubeným Suezem neprojedou.
Kategorie tankerů podle nosnosti v DWT
Handysize 20 000 - 30 000 DWT
Handymax okolo 35 000 DWT
Panamax 55 000 - 79 999 DWT
Afromax 75 000 - 119 000 DWT
Suezmax 120 000 - 199 000 DWT
VLCC 200 000 - 319 000 DWT
ULCC přes 320 000 DWT
Podle informací České rafinérské
Světový trh ropy byl loni ve znamení rekordních cen. Oscilovaly kolem 50 dolarů za barel. Vinu přičítají experti jak válečným konfliktům, tak prudkému ekonomickému vývoji v některých částech světa, například v Číně. Ekonomičtí experti se pokoušejí o analýzy, které však někdy připomínají věštění.
Chceme-li pochopit změny, k nimž dochází na světových trzích, musíme se vrátit nejméně o pět let zpátky.
Koncem 90. let panovaly idylické časy. Cena za barel ropy se točila kolem 20 dolarů, občas spadla až na 10 dolarů. Tím byl vytvářen finanční rámec dekády, na jejímž počátku stála první válka v Perském zálivu. Během těchto deseti let umožnil technický pokrok pracovat ve větších mořských hloubkách. V rámci euforie ze světových politických změn chtěly firmy investovat v nových oblastech - v Rusku, ve střední Asii, kolem Kaspického moře nebo v Číně. Situaci změnilo v roce 2000 rozhodnutí členských zemi OPEC nastavit cenu v rozmezí 22 až 28 dolarů za barel. Poptávka po ropě se však v roce 2003 výrazně zvýšila, což vedlo i ke zvýšení ceny. Jen čínský dovoz ropy se během posledních čtyř let zvýšil o 400 %. Kolotoč se roztočil.
Poptávka po ropě roste výrazně rychleji, než se očekávalo. Vloni musela Mezinárodní energetická agentura (IEA) pětkrát zvýšit své odhady spotřeby ropy a počítá nyní s odhadem růstu 2,1 %. Čtvrtina z toho připadá na Čínu a Indii. Tím se přírůstek spotřeby téměř zdvojnásobil proti průměru před pěti lety. Poptávka vzrůstá i v USA díky rostoucí ekonomice a stoupající oblibě terénních automobilů s větší spotřebou.
Světový trh s ropou obnáší 80 mil. barelů denně a je řízen členy organizace OPEC (bez Iráku) pouze z 32 %. Větší část trhu je tedy zcela pod vlivem dalších velkých producentů ropy, například Ruska. Na straně nabídky hrají důležitou roli dva aspekty. Za prvé: Těžba ropy v zemích, jež nejsou členy sdruženi OPEC, je každým rokem dražší. Od roku 1997 se investice na otevření nového ropného pole téměř zdvojnásobily a pohybují se kolem 7 dolarů na barel. Přitom produkce nečlenských zemí OPEC zůstala na úrovni roku 1997. Za druhé: Těžba v zemích OPEC se pohybuje na hranici možností, tedy kolem 95 %. Jen Saúdská Arábie má k dispozici obrovské ropné rezervy.
TROCHA OPTIMIZMU
Naštěstí trh funguje velmi účinně. V důsledku zvýšení cen ropy se 30 nejvýznamnějších společností rozhodlo zvýšit výdaje na průzkum a přípravu těžby o více než 15 %. Hovoří se o téměř 100 mld. dolarů. Výsledky můžeme očekávat během příštích tří let především v oblasti Kaspického moře, v Angole a ve velkých hloubkách Mexického zálivu. Podle některých studii by se během tří let mohla zvýšit světová těžba o 30 mil. barelů denně. Potom by se cena mohla ustálit na 30 dolarech za barel. Spotřeba ropy se bude výrazně zvyšovat, a to v závislosti na zvyšujícím se počtu obyvatel. Do deseti let se počet lidí zvýší o jednu miliardu (na 7,3 mld.) a všichni potřebuji jíst, bydlet, mít dostatek energie a dalších služeb - potřebují více ropy.
Podle odhadů vydrží světové zásoby ropy 40 let a zemního plynu 60 let. Je to důvod k radosti nebo k obavám? Na světovém trhu s energiemi je ve hře stále tolik proměnných faktorů, že nelze očekávat jednoznačnou odpověď. Někdy je však pro člověka snesitelnější žít v bláhové naději...
ZÁSOBY ROPY VZROSTLY
Podle zprávy Energie-Informationsdienst z Hamburku se zásoby ropy zvýšily o jedno procento na 173,3 mld. tun. Nejvíce se o to zasloužily vyšší zásoby v Africe, především v Nigérii a Libyi.
Nejbohatší naleziště se nacházejí v Saúdské Arábii, kde leží více než 20 % všech známých zásob ropy. Potom následuje Kanada s 13,9 %' Írán s 9,9 % a Irák s 8,9 %. Podíl OPEC na zásobách přesahuje 69 %. Údaje vypovídají o ekonomicky výhodných zásobách ropy, čili o těch, jejichž těžba by podle nynějších cen a za současného stavu těžební techniky byla rentabilní. Jedná se tedy o ekonomicko-technické údaje, nikoliv geologické. Skutečné zásoby jsou mnohem větší, ale jsou buď těžko dostupné anebo ještě neobjevené. Uvedená statistika vychází z odhadů amerického odborného časopisu Oil & Gas Journal a z vlastních šetření EID.
Ekonomické hledisko a stav současné techniky jsou však rubem pozitivní zprávy o zvýšení zásob ropy. Stoupající ceny ropy na světových trzích totiž zvyšuji tlak na oficiální ekonomičnost ropných zásob. Když cena ropy klesá, automaticky se snižuje také rentabilita těžby v různých částech světa a tím i objem ložisek, v nichž by se vyplatilo těžit. Například Esso se domnívá, že v posledních dvou desetiletích se objem zásob zvětšil nikoliv nalezením nových ropných polí, ale zvýšením hodnoty ložisek známých už delší dobu.
ÍRÁN OZNÁMIL NOVÁ NALEZIŠTĚ
Íránské úřady oznámily nalezení nových ropných polí, která významně rozšiřují jeho ropné zásoby. Tři ropná naleziště nedaleko přístavu Bušer by mohla obsahovat přibližně 38 mld. barelů ropy. Dosavadní zásoby íránské ropy čítaly asi 100 mld. barelů. Írán by tím mohl vedle Saúdské Arábie a Iráku potvrdit roli velkého hráče na světových ropných trzích. Nová ropná pole mají tu výhodu, že leží nedaleko od pobřeží, čímž se sníží náklady na dopravu. Surová ropa v nových nalezištích je ale příliš těžká, bude tedy dražší ji zpracovat.
BIOPALIVA PŘICHÁZEJÍ
Pro zavádění biopaliv existují tři zásadní důvody:
- Ekonomiku USA, ale i Evropy, už dlouho tíží závislost na ropě, z hlediska jak její dostupnosti, tak ceny. Ropa jako akcelerátor ekonomického rozvoje se dnes projevuje spíše jako jeho brzda, protože je stále dražší a její zásoby jsou vyčerpatelné.
- Počet dopravních prostředků vzrůstá a zhoršuje životní prostředí.
- Evropu trápí útlum zemědělství.
Řešení nabízejí biopaliva - do benzinu a nafty se přidávají biologické komponenty. V Bílé knize EU se píše, že do roku 2020 bude 20 % ropy v pohonných hmotách nahrazeno alternativními palivy; přitom se čeká vzrůst spotřeby pohonných hmot o 20 % - celý přírůstek spotřeby by měl být pokryt alternativními palivy bez zvýšení spotřeby ropy. Program Alternativní paliva spočívá ve větším využívání zemního plynu, v zavedení biopaliv a v dlouhodobějším výhledu v uplatňování vodíku jako přenašeče energie. Význam přitom má také ekologické hledisko a snaha zajistit práci zemědělcům.
V Evropě je nejvyužívanější náhrada metyltercbutyleteru (MTBE) bioetyltercbutyleterem (bio-ETBE), mísení s metylestery řepkových olejů (MEŘO), nejkomplikovanější je přimísení bioetanolu. Zatím je v ČR k dispozici jen málo lihu, většinou z dovozu, ale už se testují postupy přimíchávání. Palivo s biosložkami má o něco menší výhřevnost než klasická paliva, ale dá se namíchat tak, aby si motorista nemohl stěžovat. Paramo je připraveno vyrábět směsnou naftu 30 % MEŘO nebo naftu s 5 % MEŘO. Záleží na tom, zda bude k dispozici metylester v dostatečné kvalitě a za vhodnou cenu. Bude muset investovat i ČEPRO, jehož terminály proudí do republiky 80 % pohonných hmot ze zahraničí - nepustí-li do systému benzin už s biosložkami, bude muset instalovat mísicí zařízení na svých terminálech.
Podle posledního vládního nařízení se předpokládá zavedení biopaliv 1. ledna 2007. Přechod by byl pozvolný. Ovšem biopaliva jsou podstatně dražší než současné pohonné hmoty a ve volné hře cen na trhu by neměla šanci. Jak se zdražuje ropa, tak se tento rozdíl sice snižuje, ale pořád je líh dražší než ropa. Proto stát musí výrobu a prodej biopaliv dotovat daňovými úlevami. Zavedením biopaliv by spotřebitel neměl nic poznat, ale pozná to státní pokladna - daňový výpadek by mohl dosáhnout 4 až 5 mld. Kč.
ROPA Z ALJAŠKY
Desetiletí se mocná americká petrolejářská lobby marně snažila o povolení těžit ropu v chráněném území Artic National Wildlife Refuge (ANWR). Toto nádherné území, velké asi jako Rakousko, je domovem asi 130 tisíců sobů, žijí zde i medvědi, losi, vlci a další vzácní živočichově. V jeho srdci se nachází ropa. Od roku 1985 zde těžaři prováděli průzkumné vrty, ale přesná čísla o podzemním bohatství nebyla zveřejněna. Ve vzrušeně diskusi se střídali politici, ekonomové, ekologové, lobbysti, indiáni i eskymáci - a soudci, kteří letos shledali, že při průzkumech byla uplatněna dostatečná ochrana přírody. Prezident George Bush v Senátu prohlásil: "Tento projekt přinese naší ekonomice růst, který vytvoří pracovní místa a zajistí podnikům možnost rozvoje. Také přispěje ke snížení závislosti na dovozu ropy." Zásoby ropy se odhadují až na 16 mld. barelů. V současnosti spotřebují USA denně 20 mil. barelů ropy, z toho je 60 % dovezeno. Více než 75 % obyvatel Aljašky so uhlasí s těžbou ropy a zemního plynu v oblasti ANWR.
ROPOVOD SUPERLATIVŮ
Západ bude zabezpečen ropou díky novému ropovodu mezi Kaspickým mořem a Tureckem (Baku, Tbilisi, Ceyhan - BTC), který byl uveden do provozu letos 25. května. Jednu z nejdůležitějších přepravních tras vybudovalo mezinárodní konsorcium s podporou USA. Celkem 1770 km dlouhé potrubí obchází ruské území i nestabilní Blízký východ a je významnou alternativou k přepravě ropy tankery "uchem jehly" v Bosporu.
Toto strategické spojeni Východu a Západu si vyžádalo okolo 4 mld. dolarů a přinese prospěch nejen EU a USA, ale i územím s ropnými zdroji. Ekologičtí aktivisté projekt kritizovali. Trasa vede z nalezišť v Kaspickém moři přes horské průsmyky v Gruzii ve výši 2800 m až do tureckého přístavu Ceyhan na břehu Středozemního moře. Trasa s kapacitou milion barelů denně (jež se může zvýšit až na 1,8 mil.) pořádně zamíchala kartami ekonomů. BTC nevede přes ruské území kolem Čečenska jako dosud využívaný ruský ropovod Caspian Pipeline Consortium (CPC). Kromě politické nestability byla zátěží i cena. Za jednu tunu přepravené ropy do Novorosijska si Rusové účtovali 15,64 dolaru, při transportu z Baku do Ceyhanu klesnou ceny na 3 až 3,5 dolaru. Přesto se ropovod BTC bude provozovatelům bohatě rentovat. Mamutího projektu se účastnilo 11 nadnárodních koncernů.
Výstavba trvala 11 let a byla technicky velmi náročná. Většinou jsou ocelové trubky o průměru 1067 a 864 mm izolovány třemi vrstvami speciální izolace. Životnost vedení byla stanovena na 40 let. Plného provozu dosáhne ropovod koncem roku, kdy se začnou plnit první tankery v přístavu Ceyhan. Systém bude díky osmi čerpacím stanicím přepravovat každý den rychlostí 2 m/s téměř jedno procento denní světové produkce ropy.
Podle expertů činí ekonomicky výhodné ropné zásoby v regionu Kaspického moře 17 až 33 mld. t - to je třikrát víc než v Norsku, stejně tolik jako v USA a asi polovina zásob Ruska. Kaspická ropa se přitom dá těžit snadněji než zásoby v arktické části Ruska. Obrovské jsou také zásoby zemního plynu, a proto se už plánuje paralelní výstavba plynovodu.
ROPNÉ TANKERY
Světově oceány brázdí 6000 tankerů nejrůznější velikosti, které z hlavních ropných polí světa do evropských, asijských a amerických rafinérií přepravují ročně 1,6 mld. t surové ropy - téměř 60 % celosvětové těžby. Jejich počet a velikost souvisí bezprostředně s rozvojem světové spotřeby kapalných paliv a neustále roste. Po řadě katastrof přestárlých a špatně udržovaných tankerů s jedním pláštěm s těžkými ekologickými důsledky se na prahu 21. století vlády námořních mocností sjednotily na vytvoření bezpečnějších námořních tras a předpisů pro stavbu a provoz ropných tankerů, které se mohou stát tikající ekologickou bombou.
Počet a přepravní kapacita tankerů rostly s poptávkou po ropě od okamžiku rozkvětu automobilizmu v Evropě. Stejně jako u všech nákladních lodí, i jejich nosnost se udává mezinárodně v DWT (Deadweight Tons) zahrnujících hmotnost všeho, co plavidlo uveze při plavbě s povoleným ponorem. Nosnost a tím i rozměry tankerů začaly výrazně růst po skončení druhé světové války. Až do šedesátých let byly rozměry tankerů na amerických trasách omezovány velikostí komor Panamského průplavu na délku 220 m a šířku 32 m, na evropských trasách hloubkou Suezského průplavu (14 m). Objíždění Suezu, uzavřeného kvůli válce, kolem Afriky vedlo ke stavbě obrovských tankerů, které už ani prohloubeným Suezem neprojedou.
Kategorie tankerů podle nosnosti v DWT
Handysize 20 000 - 30 000 DWT
Handymax okolo 35 000 DWT
Panamax 55 000 - 79 999 DWT
Afromax 75 000 - 119 000 DWT
Suezmax 120 000 - 199 000 DWT
VLCC 200 000 - 319 000 DWT
ULCC přes 320 000 DWT
Podle informací České rafinérské
Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích
