Od 1. srpna 2005 v České republice platí zákon o podpoře energií z obnovitelných zdrojů.
Česko má zákon o obnovitelných zdrojích energie
Tento zákon vychází ze směrnice Evropského parlamentu a rady 2001/77/EC a měl by vytvořit podmínky pro naplnění cíle podílu z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě v České republice ve výši 8 % k roku 2010. Podle zahraničních expertů jde o jeden z nejmodernějších zákonů v Evropské unii.
Pokud se naplní předpoklady ekologů, že zákon nastartuje projekty na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, měly by do pěti let poklesnout exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Dále zákon zmenší závislost na dovozech paliv a zvýší využívání zemědělské půdy, která nyní leží ladem a přinese nová pracovní místa.
Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní1 přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy2, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.
Výhody pro výrobce "zelené" elektřiny
Pro výrobce je nejdůležitějším principem zákona garance stabilní výkupní ceny po dobu patnácti let od uvedení elektrárny do provozu. Výrobce zelené elektřiny si může svobodně vybrat ze dvou na sobě nezávislých systémů podpory. Může nabídnout elektřinu provozovateli distribuční soustavy za pevně stanovenou výkupní cenu s tím, že ten má povinnost od něj veškerou vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů vykoupit. Pevně stanovené výkupní ceny jsou diferencovány podle specifických nákladů výroby elektřiny v jednotlivých typech zařízení.
Druhou možností výrobce je zvolit systém zelených bonusů3. V něm nabídne elektřinu obchodníkovi za tržní cenu a navíc obdrží od provozovatele distribuční soustavy prémii v podobě zeleného bonusu1. Součet tržní ceny elektřiny a zeleného bonusu by měl výrobci - v případě, že jeho projekt odpovídá standardní ekonomické efektivnosti - zajistit o něco vyšší výnos než v systému pevných výkupních cen. Hodnota zeleného bonusu dlouhodobě garantována není, což umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu meziročně reagovat jeho výší na vývoj tržních cen silové elektřiny4 na trhu. Zákon podporuje také výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu. V tomto případě vzniká výrobci právo na úhradu zeleného bonusu.
Povinnost potvrzování původu elektřiny
Novinkou letošního roku je také potvrzování původu elektřiny. To vychází z novely energetického zákona č. 458/2000Sb., podle které je obchodník s elektřinou "povinen uvádět při vyúčtování dodané elektřiny konečným zákazníkům jako součást dokladů údaje o podílu každého zdroje elektřiny na celkové směsi paliv dodavatele za předchozí rok, odkaz na veřejný zdroj informací o dopadu výroby elektřiny na životní prostředí". Proto zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zavádí povinnost výrobce zelené elektřiny zajistit samostatné měření vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Potvrzení původů elektřiny z obnovitelných zdrojů vydává výrobci operátor trhu s elektřinou.
Energie z biomasy
Největší potenciál má v České republice výroba elektřiny z biomasy. Podle expertních odhadů by se měla biomasa podílet v roce 2010 čtyřiceti procenty na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a měla by produkovat 2,2 TWh elektrické energie. Základní předností je skutečnost, že uvolněný oxid uhličitý nenavyšuje antropogenní5 skleníkový efekt a nepodílí se na globálním oteplování. Biomasa má uzavřený cyklus uhlíku. To znamená, že všechen uhlík výpuštěný během produkce energie byl předtím rostlinami vázán prostřednictvím fotosyntézy. Z toho vyplývá, že bioenergie - na rozdíl od fosilní energie - nepřispívá k zesilování klimatických změn.
Zákon se vyrovnává i s citlivým tématem společného spalování uhlí a biomasy. Aby si dva různé typy využívání energetické biomasy nekonkurovaly, určuje pro spoluspalování biomasy s fosilními palivy1 nižší ceny než pro její čisté využívání.
Větrná energie
Druhým nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem v horizontu následující dekády je větrná energie. Během následujících pěti let očekáváme nárůst výroby z 20 GWh na 930 GWh. To v praxi znamená realizaci desítek projektů větrných farem převážně v oblasti Krušných hor a Vysočiny. Technologie větrných elektráren procházejí nebývale rychlou modernizací. Aby nedocházelo k importu zastaralých technologií, omezuje Energetický regulační úřad podporu pouze na technologie, jejichž podstatná část (rotor a stator) nejsou starší dvou let.
Přínos zákona pro obce
Zákon umožňuje iniciativu v oblasti zajišťování vyšší energetické samostatnosti obce formou instalací elektráren na obnovitelné zdroje energie. Ve vazbě na princip označování původu elektřiny pak může obec formulovat vlastní politiku ochrany klimatu.
Perspektivnost rozvoje instalací obnovitelných zdrojů se přenáší od vyjednávacích schopností se Státním fondem životního prostředí či schopností vyjednat podporu z Operačního programu Infrastruktura ke schopnostem projekt dobře připravit a jednat s bankou o regulérním komerčním úvěru. Biomasa umožňuje provázat energetickou politiku obce se zemědělskou a vytvořit nová pracovní místa. Výsledkem je zvyšování soběstačnosti a udržitelný rozvoj6 obce.
Nové ceny za výkup "zelené" elektřiny
Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s novelou zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovil minimální výkupní ceny od příštího roku vyhláškou, která vešla v platnost dne 29.7.2005. Na zhruba dvojnásobek by měly vzrůst výkupní ceny elektřiny vyrobené s využitím slunečního záření, naopak cena elektřiny z větrných elektráren by měla klesnout. Ceny do konce roku mohou ještě doznat mírných úprav.
Například u malých vodních elektráren uvedených do provozu od ledna 2006 stoupne minimální výkupní cena ze současných 2,05 Kč/kWh na 2,34 Kč/kWh. Výrazný růst vykáže také cena elektřiny vyrobená s využitím slunečního záření ze současných 6,04 Kč/kWh na 13,20 Kč/kWh. Úřad také stanovil ceny u elektřiny vyrobené s využitím geotermální energie či spalováním bioplynu.
Ceny pro elektřinu vyrobenou z bioplynu, větrných elektráren a biomasy úřad stanoví nejpozději v cenovém rozhodnutí v listopadu. U bioplynu ERÚ předpokládá mírný nárůst proti současné ceně a u ceny elektřiny z větrných elektráren úřad zvažuje snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň 2,50 Kč/kWh.
Zlepšení podmínek představuje nárůst výkupních cen pro sluneční elektrárny, ty jsou však nákladné a v České republice je téměř nikdo neprovozuje. Minimální výkupní ceny elektřiny v Kč/kWh: Zdroj ERÚ (Energetický regulační úřad):
Snížení cen za výkup větrné energie
Některé neziskové organizace se výrazného snížení výkupní ceny větrné energie obávají. Projekty nových elektráren by podle nich taková cena vytlačila pouze na největrnější místa na vrcholcích hor. Přitom se očekává, že účinná motivace k výstavbě větrných elektráren může přitáhnout asi 20 miliard korun investic do české ekonomiky během pěti let.
Výhodou větrné i sluneční energie je, že dokážou zajišťovat tzv. lokální spotřebitelskou energii - tedy vyrábět energii v malém měřítku v blízkosti spotřebitele. Čím více domů si bude moci pomocí větru vyrábět vlastní elektřinu, tím menší a levnější budou větrné elektrárny a elektrická vedení.
Nevýhodou větrné energie je, že větrné turbíny mohou být stejně jako plachetnice celé dny bez pohybu. Aby se výroba elektřiny nezastavila, musejí se nasadit jiné zdroje, např. uhelné elektrárny, které produkci zefektivní. Když ale rozvodnou síť zaplaví energií silný vítr, musejí se ostatní zdroje vypnout, a k tomu se elektrárny spalující palivo nedokážou dost rychle přizpůsobit. Příval větrné energie může vytvořit přebytek. Například Dánsko musí někdy prodávat energii za neekonomické ceny svým sousedům.
V České republice jsou nejpříznivější plochy pro využití větrných elektráren (tj. plochy s hustotou výkonu větru nad 400 W/m2) v Krušných horách, Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Lokálně se vhodná území (s vyšší rychlostí větru) vyskytují též na vrcholcích a nejvyšších hřebenech Beskyd ojediněle i dalších pohoří (Javorníků, Doupovských hor, Českého středohoří, Ještědského hřbetu, Jizerských hor, Šumavy a Bílých Karpat). Poměrně vhodné jsou plochy s hustotou výkonu přes 200 W/m2 jsou v oblasti Žďárských vrchů a horního Posázaví, na pozvolných jihovýchodních svazích Českomoravské vrchoviny, v oblasti Oderských vrchů a Nízkého Jeseníku. Nejnižší hustotu výkonu větru mají údolí a území s velkou drsností povrchu (Sokolovská, Českobudějovická a Třeboňská pánev, severovýchodní část České tabule a severní části Hornomoravského úvalu). Podíl území ČR, na němž by byly vypočteny hodnoty přes 200 W/m2 dosahuje 9 %, zatímco pro hranici 400 W/m2 činí jen 1,2 %. Tyto plochy často leží ve zvláště chráněných územích a jejich výstavba bude mnohdy narážet na zájmy ochrany přírody a krajiny.
Slovníček pojmů:
Energetický regulační úřad
Česká energetická agentura
Obnovitelné zdroje energie, Ekowatt
Pokud se naplní předpoklady ekologů, že zákon nastartuje projekty na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, měly by do pěti let poklesnout exhalace oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu, o čtyři milióny tun ročně. To je téměř tolik emisí, kolik vypustí všechna nákladní auta v zemi za rok. Dále zákon zmenší závislost na dovozech paliv a zvýší využívání zemědělské půdy, která nyní leží ladem a přinese nová pracovní místa.
Obnovitelnými zdroji se rozumí obnovitelné nefosilní1 přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy2, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.
Výhody pro výrobce "zelené" elektřiny
Pro výrobce je nejdůležitějším principem zákona garance stabilní výkupní ceny po dobu patnácti let od uvedení elektrárny do provozu. Výrobce zelené elektřiny si může svobodně vybrat ze dvou na sobě nezávislých systémů podpory. Může nabídnout elektřinu provozovateli distribuční soustavy za pevně stanovenou výkupní cenu s tím, že ten má povinnost od něj veškerou vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů vykoupit. Pevně stanovené výkupní ceny jsou diferencovány podle specifických nákladů výroby elektřiny v jednotlivých typech zařízení.
Druhou možností výrobce je zvolit systém zelených bonusů3. V něm nabídne elektřinu obchodníkovi za tržní cenu a navíc obdrží od provozovatele distribuční soustavy prémii v podobě zeleného bonusu1. Součet tržní ceny elektřiny a zeleného bonusu by měl výrobci - v případě, že jeho projekt odpovídá standardní ekonomické efektivnosti - zajistit o něco vyšší výnos než v systému pevných výkupních cen. Hodnota zeleného bonusu dlouhodobě garantována není, což umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu meziročně reagovat jeho výší na vývoj tržních cen silové elektřiny4 na trhu. Zákon podporuje také výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu. V tomto případě vzniká výrobci právo na úhradu zeleného bonusu.
Povinnost potvrzování původu elektřiny
Novinkou letošního roku je také potvrzování původu elektřiny. To vychází z novely energetického zákona č. 458/2000Sb., podle které je obchodník s elektřinou "povinen uvádět při vyúčtování dodané elektřiny konečným zákazníkům jako součást dokladů údaje o podílu každého zdroje elektřiny na celkové směsi paliv dodavatele za předchozí rok, odkaz na veřejný zdroj informací o dopadu výroby elektřiny na životní prostředí". Proto zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zavádí povinnost výrobce zelené elektřiny zajistit samostatné měření vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Potvrzení původů elektřiny z obnovitelných zdrojů vydává výrobci operátor trhu s elektřinou.
Energie z biomasy
Největší potenciál má v České republice výroba elektřiny z biomasy. Podle expertních odhadů by se měla biomasa podílet v roce 2010 čtyřiceti procenty na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a měla by produkovat 2,2 TWh elektrické energie. Základní předností je skutečnost, že uvolněný oxid uhličitý nenavyšuje antropogenní5 skleníkový efekt a nepodílí se na globálním oteplování. Biomasa má uzavřený cyklus uhlíku. To znamená, že všechen uhlík výpuštěný během produkce energie byl předtím rostlinami vázán prostřednictvím fotosyntézy. Z toho vyplývá, že bioenergie - na rozdíl od fosilní energie - nepřispívá k zesilování klimatických změn.
Zákon se vyrovnává i s citlivým tématem společného spalování uhlí a biomasy. Aby si dva různé typy využívání energetické biomasy nekonkurovaly, určuje pro spoluspalování biomasy s fosilními palivy1 nižší ceny než pro její čisté využívání.
Větrná energie
Druhým nejperspektivnějším obnovitelným zdrojem v horizontu následující dekády je větrná energie. Během následujících pěti let očekáváme nárůst výroby z 20 GWh na 930 GWh. To v praxi znamená realizaci desítek projektů větrných farem převážně v oblasti Krušných hor a Vysočiny. Technologie větrných elektráren procházejí nebývale rychlou modernizací. Aby nedocházelo k importu zastaralých technologií, omezuje Energetický regulační úřad podporu pouze na technologie, jejichž podstatná část (rotor a stator) nejsou starší dvou let.
Přínos zákona pro obce
Zákon umožňuje iniciativu v oblasti zajišťování vyšší energetické samostatnosti obce formou instalací elektráren na obnovitelné zdroje energie. Ve vazbě na princip označování původu elektřiny pak může obec formulovat vlastní politiku ochrany klimatu.
Perspektivnost rozvoje instalací obnovitelných zdrojů se přenáší od vyjednávacích schopností se Státním fondem životního prostředí či schopností vyjednat podporu z Operačního programu Infrastruktura ke schopnostem projekt dobře připravit a jednat s bankou o regulérním komerčním úvěru. Biomasa umožňuje provázat energetickou politiku obce se zemědělskou a vytvořit nová pracovní místa. Výsledkem je zvyšování soběstačnosti a udržitelný rozvoj6 obce.
Nové ceny za výkup "zelené" elektřiny
Energetický regulační úřad (ERÚ) v souvislosti s novelou zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovil minimální výkupní ceny od příštího roku vyhláškou, která vešla v platnost dne 29.7.2005. Na zhruba dvojnásobek by měly vzrůst výkupní ceny elektřiny vyrobené s využitím slunečního záření, naopak cena elektřiny z větrných elektráren by měla klesnout. Ceny do konce roku mohou ještě doznat mírných úprav.
Například u malých vodních elektráren uvedených do provozu od ledna 2006 stoupne minimální výkupní cena ze současných 2,05 Kč/kWh na 2,34 Kč/kWh. Výrazný růst vykáže také cena elektřiny vyrobená s využitím slunečního záření ze současných 6,04 Kč/kWh na 13,20 Kč/kWh. Úřad také stanovil ceny u elektřiny vyrobené s využitím geotermální energie či spalováním bioplynu.
Ceny pro elektřinu vyrobenou z bioplynu, větrných elektráren a biomasy úřad stanoví nejpozději v cenovém rozhodnutí v listopadu. U bioplynu ERÚ předpokládá mírný nárůst proti současné ceně a u ceny elektřiny z větrných elektráren úřad zvažuje snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň 2,50 Kč/kWh.
Zlepšení podmínek představuje nárůst výkupních cen pro sluneční elektrárny, ty jsou však nákladné a v České republice je téměř nikdo neprovozuje. Minimální výkupní ceny elektřiny v Kč/kWh: Zdroj ERÚ (Energetický regulační úřad):
Snížení cen za výkup větrné energie
Některé neziskové organizace se výrazného snížení výkupní ceny větrné energie obávají. Projekty nových elektráren by podle nich taková cena vytlačila pouze na největrnější místa na vrcholcích hor. Přitom se očekává, že účinná motivace k výstavbě větrných elektráren může přitáhnout asi 20 miliard korun investic do české ekonomiky během pěti let.
Výhodou větrné i sluneční energie je, že dokážou zajišťovat tzv. lokální spotřebitelskou energii - tedy vyrábět energii v malém měřítku v blízkosti spotřebitele. Čím více domů si bude moci pomocí větru vyrábět vlastní elektřinu, tím menší a levnější budou větrné elektrárny a elektrická vedení.
Nevýhodou větrné energie je, že větrné turbíny mohou být stejně jako plachetnice celé dny bez pohybu. Aby se výroba elektřiny nezastavila, musejí se nasadit jiné zdroje, např. uhelné elektrárny, které produkci zefektivní. Když ale rozvodnou síť zaplaví energií silný vítr, musejí se ostatní zdroje vypnout, a k tomu se elektrárny spalující palivo nedokážou dost rychle přizpůsobit. Příval větrné energie může vytvořit přebytek. Například Dánsko musí někdy prodávat energii za neekonomické ceny svým sousedům.
V České republice jsou nejpříznivější plochy pro využití větrných elektráren (tj. plochy s hustotou výkonu větru nad 400 W/m2) v Krušných horách, Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Lokálně se vhodná území (s vyšší rychlostí větru) vyskytují též na vrcholcích a nejvyšších hřebenech Beskyd ojediněle i dalších pohoří (Javorníků, Doupovských hor, Českého středohoří, Ještědského hřbetu, Jizerských hor, Šumavy a Bílých Karpat). Poměrně vhodné jsou plochy s hustotou výkonu přes 200 W/m2 jsou v oblasti Žďárských vrchů a horního Posázaví, na pozvolných jihovýchodních svazích Českomoravské vrchoviny, v oblasti Oderských vrchů a Nízkého Jeseníku. Nejnižší hustotu výkonu větru mají údolí a území s velkou drsností povrchu (Sokolovská, Českobudějovická a Třeboňská pánev, severovýchodní část České tabule a severní části Hornomoravského úvalu). Podíl území ČR, na němž by byly vypočteny hodnoty přes 200 W/m2 dosahuje 9 %, zatímco pro hranici 400 W/m2 činí jen 1,2 %. Tyto plochy často leží ve zvláště chráněných územích a jejich výstavba bude mnohdy narážet na zájmy ochrany přírody a krajiny.
Slovníček pojmů:
- fosilní přírodní zdroje = neobnovitelné; Látky na bázi uhlíku a vodíku, vzniklé před miliony let v zemské kůře přetvořením organických látek. Podle skupenství rozlišujeme tuhá paliva (uhlí), kapalná paliva (ropa) a plynná fosilní paliva (zemní plyn). Spalováním fosilních paliv se uvolňuje tepelná energie; nefosilní přírodní zdroje = obnovitelné; Mluvíme-li o obnovitelných zdrojích energie máme především na mysli využívání přírodních energetických zdrojů k výrobě elektrické a tepelné energie. Jedná se o zdroje, které jsou v podstatě nevyčerpatelné a stále se obnovující, jako je slunce, voda, vítr a biomasa;
- biomasa je biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu;
- zelený bonus je finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, zohledňující snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje oproti spalování fosilních paliv, druh a jeho velikost výrobního zařízení, kvalitu dodávané elektřiny;
- silová elektřina je elektřina, která nepodléhá regulaci ceny ze strany Energetického regulačního úřadu;
- antropogenní skleníkový efek: Navýšený přirozený skleníkový efekt v porovnání se skleníkovým efektem přirozeného původu. Vzniká působením skleníkových plynů antropogenního (lidského) původu (převážně spalování fosilních paliv a odlesňování); antropogenní: Vytvořený, změněný či ovlivněný člověkem či jeho činností;
- udržitelný rozvoj: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů; hustota výkonu větru určuje možnost využít pohybovou energii větru v dané ploše(W/m2);
- výkon větru je přímo úměrný hustotě vzduchu a třetí mocnině rychlosti větru (kW).
Energetický regulační úřad
Česká energetická agentura
Obnovitelné zdroje energie, Ekowatt
Zdroj:Zpravodaj MA21
Sdílet článek na sociálních sítích
