Praha by si měla vážit svého systému MHD
Systémy veřejné dopravy na celém světě závisí na státní finanční podpoře.
Evropské i severoamerické státy navíc využívají příjmy z daní z benzínu, daní z
osobních a nákladních automobilů, poplatky za parkování a mýtné za používání
dálnic, aby pomohly podpořit veřejnou odpravu. Ekonomové i experti na dopravu
obhajují uvalení vyšších daní z vlastnictví a používání osobních i nákladních
automobilů, aby byly podpořeny ekologicky méně škodlivé formy dopravy a
povzbudila se pěší chůze, cyklistika a vyžívání veřejné dopravy.
Ač jsou dotace z veřejných rozpočtů hlavním zdrojem příjmů veřejné dopravy ve
většině rozvinutých zemí, uživatelé veřejné dopravy musí přispívat
prostřednictvím jízdného (strana Fórum byla tomuto tématu věnována 3. června).
Příjmy z jízdného pokrývají zhruba pětinu provozních nákladů na veřejnou dopravu
v nizozemských a italských městech, což je přibližně stejné jako v Praze. V
Německu, Švýcarsku, Dánsku a Švédsku hradí cestující přibližně polovinu nákladů
na služby veřejné dopravy a ve Velké Británii přes 90 procent.
Jízdné MHD v Praze patří i po zvýšení k 1. červenci mezi nejnižší v Evropě.
Dosahuje přibližně polovinu či třetinu výše jízdného v ostatních městech EU.
Zatímco zvýšení cen jízdenek pro jednotlivou jízdu bylo vyšší (67 procent),
došlo pouze k desetiprocentnímu zvýšení cen měsíčních, čtvrtletních a ročních
jízdenek. Většina Pražanů má časové jízdenky, a tak se jich vysoké zdražení
jednotlivých jízdenek nedotkne. Jednotlivé jízdenky většinou využívají turisté a
občasní uživatelé MHD, kteří si mohou dovolit zaplatit výši jízdného.
Většina uživatelů MHD zaplatí pouze malé navýšení jízdného. Přitom se služby
zlepšily v každé části sítě MHD. Výrazně se zvýšila přesnost provozu. Stále
vyšší počet stanic autobusů se adaptuje podle potřeb starších občanů a osob s
omezenou pohyblivostí. Vozový park má více než 350 nízkopodlažních autobusů,
které umožňují snadný nástup cestujících. Informační systémy pro cestující byly
modernizovány a rozšířeny, včetně informací v reálném čase o příjezdech a
odjezdech na některých stanicích.
DP reagoval na rostoucí příměstskou zástavbu spoluprací s ROPID - vznikly nové
příměstské autobusové linky na okraji Prahy. Stejně důležitá byla integrace
příměstské železniční dopravy umožňující držitelům jízdenky DP použít je pro
spoje ČD v Praze.
Zlepšování MHD vyžaduje silnou podporu od vlády i města, v ideálním případě
financovanou poplatky a daněmi předepsanými majitelům a uživatelům automobilů.
Uživatelé veřejné dopravy však musí být připraveni platit za rozšířené a
zlepšené služby DP.
John Pucher, Rutgers University, New Jersey, USA
Systémy veřejné dopravy na celém světě závisí na státní finanční podpoře. Evropské i severoamerické státy navíc využívají příjmy z daní z benzínu, daní z osobních a nákladních automobilů, poplatky za parkování a mýtné za používání dálnic, aby pomohly podpořit veřejnou odpravu. Ekonomové i experti na dopravu obhajují uvalení vyšších daní z vlastnictví a používání osobních i nákladních automobilů, aby byly podpořeny ekologicky méně škodlivé formy dopravy a povzbudila se pěší chůze, cyklistika a vyžívání veřejné dopravy.
Ač jsou dotace z veřejných rozpočtů hlavním zdrojem příjmů veřejné dopravy ve většině rozvinutých zemí, uživatelé veřejné dopravy musí přispívat prostřednictvím jízdného (strana Fórum byla tomuto tématu věnována 3. června). Příjmy z jízdného pokrývají zhruba pětinu provozních nákladů na veřejnou dopravu v nizozemských a italských městech, což je přibližně stejné jako v Praze. V Německu, Švýcarsku, Dánsku a Švédsku hradí cestující přibližně polovinu nákladů na služby veřejné dopravy a ve Velké Británii přes 90 procent.
Jízdné MHD v Praze patří i po zvýšení k 1. červenci mezi nejnižší v Evropě. Dosahuje přibližně polovinu či třetinu výše jízdného v ostatních městech EU.
Zatímco zvýšení cen jízdenek pro jednotlivou jízdu bylo vyšší (67 procent), došlo pouze k desetiprocentnímu zvýšení cen měsíčních, čtvrtletních a ročních jízdenek. Většina Pražanů má časové jízdenky, a tak se jich vysoké zdražení jednotlivých jízdenek nedotkne. Jednotlivé jízdenky většinou využívají turisté a občasní uživatelé MHD, kteří si mohou dovolit zaplatit výši jízdného.
Většina uživatelů MHD zaplatí pouze malé navýšení jízdného. Přitom se služby zlepšily v každé části sítě MHD. Výrazně se zvýšila přesnost provozu. Stále vyšší počet stanic autobusů se adaptuje podle potřeb starších občanů a osob s omezenou pohyblivostí. Vozový park má více než 350 nízkopodlažních autobusů, které umožňují snadný nástup cestujících. Informační systémy pro cestující byly modernizovány a rozšířeny, včetně informací v reálném čase o příjezdech a odjezdech na některých stanicích.
DP reagoval na rostoucí příměstskou zástavbu spoluprací s ROPID - vznikly nové příměstské autobusové linky na okraji Prahy. Stejně důležitá byla integrace příměstské železniční dopravy umožňující držitelům jízdenky DP použít je pro spoje ČD v Praze.
Zlepšování MHD vyžaduje silnou podporu od vlády i města, v ideálním případě financovanou poplatky a daněmi předepsanými majitelům a uživatelům automobilů. Uživatelé veřejné dopravy však musí být připraveni platit za rozšířené a zlepšené služby DP.
John Pucher, Rutgers University, New Jersey, USA
Ač jsou dotace z veřejných rozpočtů hlavním zdrojem příjmů veřejné dopravy ve většině rozvinutých zemí, uživatelé veřejné dopravy musí přispívat prostřednictvím jízdného (strana Fórum byla tomuto tématu věnována 3. června). Příjmy z jízdného pokrývají zhruba pětinu provozních nákladů na veřejnou dopravu v nizozemských a italských městech, což je přibližně stejné jako v Praze. V Německu, Švýcarsku, Dánsku a Švédsku hradí cestující přibližně polovinu nákladů na služby veřejné dopravy a ve Velké Británii přes 90 procent.
Jízdné MHD v Praze patří i po zvýšení k 1. červenci mezi nejnižší v Evropě. Dosahuje přibližně polovinu či třetinu výše jízdného v ostatních městech EU.
Zatímco zvýšení cen jízdenek pro jednotlivou jízdu bylo vyšší (67 procent), došlo pouze k desetiprocentnímu zvýšení cen měsíčních, čtvrtletních a ročních jízdenek. Většina Pražanů má časové jízdenky, a tak se jich vysoké zdražení jednotlivých jízdenek nedotkne. Jednotlivé jízdenky většinou využívají turisté a občasní uživatelé MHD, kteří si mohou dovolit zaplatit výši jízdného.
Většina uživatelů MHD zaplatí pouze malé navýšení jízdného. Přitom se služby zlepšily v každé části sítě MHD. Výrazně se zvýšila přesnost provozu. Stále vyšší počet stanic autobusů se adaptuje podle potřeb starších občanů a osob s omezenou pohyblivostí. Vozový park má více než 350 nízkopodlažních autobusů, které umožňují snadný nástup cestujících. Informační systémy pro cestující byly modernizovány a rozšířeny, včetně informací v reálném čase o příjezdech a odjezdech na některých stanicích.
DP reagoval na rostoucí příměstskou zástavbu spoluprací s ROPID - vznikly nové příměstské autobusové linky na okraji Prahy. Stejně důležitá byla integrace příměstské železniční dopravy umožňující držitelům jízdenky DP použít je pro spoje ČD v Praze.
Zlepšování MHD vyžaduje silnou podporu od vlády i města, v ideálním případě financovanou poplatky a daněmi předepsanými majitelům a uživatelům automobilů. Uživatelé veřejné dopravy však musí být připraveni platit za rozšířené a zlepšené služby DP.
John Pucher, Rutgers University, New Jersey, USA
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích