Partnerství pro Vysočinu - příprava na využívání finančních zdrojů EU

Ve všech „trojkových“ obcích kraje Vysočina probíhají série jednání s místními politiky a občany o prioritách regionu a jejich projektových záměrech.

Jak již bylo zmíněno v úvodním rozhovoru, název projektu vychází ze základního principu EU, kterým je princip partnerství. Jedním z hlavních cílů Kraje Vysočina je dobře se připravit na příští plánovací období, ve kterém lze z evropských fondů získat až 760 mld. Kč. Základním obsahem principu partnerství je systematická a průběžná komunikace s veřejností, k čemuž se dá velmi dobře využít právě proces sběru projektových záměrů. „V rámci tohoto projektu chceme zmapovat poptávku po projektech, chceme znát priority, které by se měly na území kraje řešit a chceme ustanovit místní partnerství, která by následně měla pomoci hledat konsensus v tom, jaký projekt nakonec předložit“, uvedl manažer projektu a vedoucí odboru regionálního rozvoje RNDr. Ing. Martin Černý, MBA. NSZM se svými zkušenostmi a osvědčenou metodikou pomáhá Kraji Vysočina navázat dialog s širokou veřejností a vybudovat s její pomocí Zdravý kraj. Navazuje přitom taktéž na Projekt Zdravé město, do něhož jsou v kraji zapojena například města Třebíč, Pelhřimov, Světlá n. S., Telč nebo Velké Meziříčí, a pro něž je komunikace s veřejností samozřejmostí – to celou práci ještě zefektivňuje. I přesto, že letní období zpravidla nepřeje podobným aktivitám, je účast na setkáních v rámci projektu velmi příznivá. Například ve Světlé, v Jihlavě a v Pelhřimově se sešlo několik desítek lidí z různých subjektů a na podzim lze očekávat účast ještě hojnější.

Podle Martina Černého je největší výhodou metodiky NSZM to, že propojuje komunitní a expertní plánování a fakt, že jde o osvědčený systém založený na aktivním zapojování veřejnosti. „Pokud jde poptávka odspodu, i když je to velice obtížné, je záruka, že budou jednak vznikat kvalitní projekty a jednak získáme informace, které bychom jinou cestou sháněli jen stěží“ uvádí dále.

Informace se v čase mění a s tím i zájmy a představy, které jednotliví partneři mají. Je proto nezbytné se shromážděnými podklady nadále pracovat a nespokojit se pouze s jednorázovým sběrem projektových záměrů. Je třeba každoročně vyhodnocovat dosažené výsledky a sběr dat opakovat tak, aby skutečně odrážel aktuální potřeby a přání obyvatel kraje. Již dnes se podařilo v Kraji Vysočina sesbírat na 1500 projektů a celý proces motivuje další potenciální partnery se do něj zapojit a prezentovat své návrhy. To je možné učinit rovněž prostřednictvím webové stránky http://www.partnerstvi-vysocina.cz/, na které je umístěn formulář pro rozvojové záměry. Je tedy na čem stavět.

Mnohdy však dochází k tomu, že velké množství plánů, priorit a projektů nelze efektivně propojit, respektive je velmi těžké sladit cíle a záměry v nich obsažené. K usnadnění orientace a zefektivnění rozhodování bude sloužit speciální databázové prostředí, tzv. DataPlán NSZM, který umožní velmi jednoduše porovnávat jednotlivé strategie a plány mezi sebou a zároveň monitorovat, jaké záměry jsou v nich zahrnuty a v které fázi realizace se právě nacházejí. Všichni zájemci tak budou mít možnost se informovat o tom, jaké cíle kraj naplňuje a zda jsou v souladu s jejich vlastními představami, nebo je třeba je upravit či doplnit.

Kraji Vysočina se podařilo na základě výše popsaných postupů vybudovat „informační kanály“ mezi jednotlivými odbory regionálního rozvoje na úrovni všech obcí s rozšířenou působností III. stupně, veřejností a dalšími partnery. „V jiných krajích je toto partnerství víceméně náhodné, zpravidla se jedná o předem vytipované skupiny partnerů s dostatečnou personální kapacitou a zázemím, ostatní potenciální partneři se většinou nezapojují, a to je asi ta hlavní odlišnost od přístupu ostatních krajů“, dodává Martin Černý. Do budoucna by mělo rovněž dojít ještě k užšímu propojení aktivit v rámci tohoto projektu s aktivitami Zdravého kraje Vysočina, který je založen na podobných principech a směřuje ke stejnému cíli – kvalitnímu a systémovému řízení veřejné správy, jež odráží skutečné potřeby těch, kterým slouží.

Princip partnerství tedy není jednorázovou aktivitou, kterou lze provést a vyškrtnout ze seznamu úkolů. Jde o dlouhodobý proces založený na dialogu širokého množství partnerů, jehož podstatou je neustále posilovat spojení mezi těmi, kteří mají konkrétní představy o rozvoji prostředí, ve kterém žijí a těmi, jež tyto představy naplňují. Věříme, že tento způsob spolupráce zvolí i další kraje ČR. Již v současné době se podobnou cestou vydala i některá města Jihomoravského kraje.

Více informací naleznete na http://www.nszm.cz/srop.