Zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA) říká, že česká ekonomika je stále neúnosně energeticky náročná.
Česko příliš málo šetří
IEA mj. doporučuje přesměrovat náklady na podporu obnovitelných zdrojů právě na úspory.
Minulý týden byly zveřejněny výsledky hloubkového průzkumu energetické politiky České republiky. Tu pravidelně provádějí ve všech členských státech OECD skupiny expertů Mezinárodní energetické agentury (IEA). Cyklus těchto průzkumů je čtyřletý, takže poslední etapa podchytila významné změny v evropské energetice, jako je otevírání energetických trhů, podpora obnovitelných zdrojů a snaha o ochranu klimatu před skleníkovými plyny.
PRAHU NAVŠTÍVIL minulý týden v této souvislosti výkonný ředitel IEA Claude Mandil a s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem výsledky průzkumu projednal. Česká republika dostala pochvalu za snahu, ale kritických připomínek bylo také nemálo. Od těch, které se zdaleka netýkají jen ČR, jako je konstatování přílišné dominance dvou největších energetických společností v elektroenergetice (ČEZ) a plynárenství (RWE Transgas), až k neblahému evergreenu, kterým je přílišná energetická náročnost českého hospodářství.
Ta mezi roky 1990 až 2002 poklesla v Česku jen o 17 procent, zatímco v Maďarsku o 23, v Polsku o 39 a na Slovensku o 27 procent. Ministr Urban to zdůvodňuje mnohem vyšším podílem zpracovatelského průmyslu na české ekonomice, než je tomu v okolních zemích, takže je obtížné energetickou náročnost rychle snižovat. "Průmysl a stavebnictví se podílí na celkové výkonnosti české ekonomiky zhruba 41 procenty," řekl.
V Polsku pracuje ve zpracovatelském průmyslu jen 28,6 procenta pracovních sil a v Nizozemsku necelých 19 procent.
IDEÁLNÍM MÍSTEM pro těžký průmysl je Česká republika podle ekonomky Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance. Řekla to v souvislosti s červencovými údaji o tempu růstu českého průmyslu, které překvapilo, když průmyslová výroba stoupla meziročně o 11,2 procenta a o 3,5 procenta proti červnu. A to v době dovolených! Zvýšila se i zaměstnanost, a to především u výrobců aut, plastů a v hutích. Propouštějí textilky, problémy mají výrobci obuvi.
Podle Šichtařové je ČR jednou z mála rozvinutých zemí světa, kde prý si stále větší podíl v ekonomice získává průmysl ve srovnání se službami, které vedou v jiných zemích. Těžký průmysl v ČR prosperuje, jinde je utlumován. Nejenže v Česku hodně vyrábíme, ale vyrábíme především velmi energeticky náročně - to byla v podstatě nejzávažnější výtka IEA. Souhrnná spotřeba energie v GJ na tisíc dolarů HDP (údaj se uvádí ve stálých cenách a s ohledem na paritu kupní síly) byla v roce 2002 (novější údaje nejsou potvrzeny) zhruba o 70 % vyšší, než byl průměr "starých" zemí EU.
NEJVYŠŠÍ PRIORITOU EU jsou v energetice úspory fosilních zdrojů, což lze zajistit jednak využíváním obnovitelných zdrojů a jaderné energie, jednak úsporami energie. Podle údajů OECD je potenciál úspor nejvydatnější při výrobě a spotřebě tepla, ať už na vytápění nebo v průmyslových procesech. Odhaduje se, že z této oblasti by mohlo pocházet více než 45 % celkových úspor energií. Na dalším místě je doprava s potenciálem úspor víc než 20 procent. Potenciál úspor energií v domácnostech dosahuje zhruba 5 %.
Podle představy Ministerstva průmyslu a obchodu se podpora úspor primárních energetických zdrojů zaměří na opatření, která budou povinná a lze je uplatnit na nově budovaná zařízení nebo stavby. Další opatření budou motivační, ta mají podpořit modernizaci existujících zařízení a investice do aktivit, které dnes nejsou realizovány z ekonomických důvodů.
Jedním z požadavků je dosažení vyšší účinnosti při výrobě energie. Uplatní se při obnově tepelných elektráren ČEZ v letech 2010-2020, kdy se má účinnost těchto zdrojů zvýšit ze současných zhruba 35 % minimálně na 40 %.
Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla se uplatňuje již nyní, je zakotvena v zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů. Nově však přibude při výstavbě jakéhokoliv zdroje povinnost zkoumat, zda nelze současně vyrábět i teplo. Zatímco v běžné elektrárně se využije zhruba třetina až polovina energie v samotném palivu, při tzv. kogeneraci lze využít až 90 % této energie.
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ druhotných zdrojů nebylo zatím v ČR pravidlem. Jde např. o odpadní plyny v průmyslových procesech, energeticky lze využívat komunální odpad, což ovšem naráží na ekologické námitky, protože nejde o nic jiného než o odmítané spalovny. Priorita spořit energii se však zřejmě prosadí, i když spalovny budou mít z hlediska znečišťování ovzduší těžký život. Mnoho průmyslových zařízení produkuje odpadní teplo či vodu, stát počítá s tím, že investice do jejich využití bude rovněž podporovat.
Investoři a majitelé budov neujdou řadě povinných opatření, jako jsou energetické audity, které zhodnotí potenciál úspor energie a navrhnou opatření, jak ho využít. U nových objektů to bude naprostá samozřejmost - už v projektu se musí prokázat splnění minimálních požadavků na energetickou náročnost.
Návrh novely zákona o hospodaření energií je schválen vládou a nachází se před prvním čtením v parlamentu.
PŘÍLIŠ AMBICIÓZNÍ CÍLE má pode šéfa IEA Mandila Česká republika v oblasti obnovitelných zdrojů (OZE). IEA navíc doporučuje, aby se více dbalo na ekonomičnost investic do těchto zdrojů, aby se nestavěly "za každou cenu".
Dosažení osmiprocentního podílu v roce 2010 je některými odborníky v ČR zpochybňováno, protože obnovitelné zdroje nepřibývají dost rychlým tempem a jsou většinou relativně málo výkonné. Zachránit to může jedině biomasa, ale ani ta nevyrobí požadované množství elektřiny z roku na rok, zejména když se využívá hlavně k výrobě tepla.
"Budeme se snažit tohoto cíle dosáhnout," potvrdil Ekonomu ministr Urban. "V roce 2030 bychom podle naší energetické koncepce měli již 15 % veškeré elektřiny vyrábět z OZE."
Podle IEA by ale bylo vhodnější přesměrovat náklady na podporu obnovitelných zdrojů na energetické úspory: jejich přínos k dosažení požadovaných cílů je stejný, ale náklady na uplatnění jsou nižší.
V ELEKTROENERGETICE A PLYNÁRENSTVÍ v ČR vidí IEA nebezpečí dominance dvou společností, doporučuje proto např. změnit situaci, kdy noví hráči vstupující na trh mají problémy např. se zásobníky plynu (ve věci probíhá správní řízení na Energetickém regulačním úřadu) a spotřebitelé nemají možnost výběru z více nabídek. Pokud jde o ČEZ, je podle IEA třeba vyjasnit různé role státu vůči této společnosti (stát je zároveň majoritním vlastníkem, ale i tím, kdo činnost firmy ze zákona nezávisle reguluje).
Úřad na ochranu hospodářské soutěže má hloubkově monitorovat energetické trhy a bránit zneužívání silné pozice jednotlivých hráčů na trhu. Důkladnou znalost energetiky má jistě nový předseda tohoto úřadu, bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, pokud ovšem dokáže změnit svůj zaběhaný úhel pohledu na tuto problematiku.
Mandil připomněl, že v Česku je třeba posilovat nezávislost Energetického regulačního úřadu, a to jak nezávislost na průmyslových organizacích, tak politických orgánech. Dobrá připomínka v době, kdy docela nedávno premiér republiky ohlásil národu, že dojednal s regulačním úřadem o něco nižší cenu plynu, než původně hrozila.
Mezinárodní energetická agentura se zabývá také energetickými problémy v dopravě. Doporučuje nám zdaňovat paliva, vozidla, odstavovat energeticky málo účinná vozidla, zpoplatňovat používání silnic a parkování. Máme také podporovat i používání obnovitelných zdrojů v dopravě, což se nám zatím příliš nedaří. Např. přípravy na plošné míchání biosložky do paliv se stále zadrhávají kvůli sporům ministerstev o to, jak zajistit výrobu potřebného lihu.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Minulý týden byly zveřejněny výsledky hloubkového průzkumu energetické politiky České republiky. Tu pravidelně provádějí ve všech členských státech OECD skupiny expertů Mezinárodní energetické agentury (IEA). Cyklus těchto průzkumů je čtyřletý, takže poslední etapa podchytila významné změny v evropské energetice, jako je otevírání energetických trhů, podpora obnovitelných zdrojů a snaha o ochranu klimatu před skleníkovými plyny.
PRAHU NAVŠTÍVIL minulý týden v této souvislosti výkonný ředitel IEA Claude Mandil a s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem výsledky průzkumu projednal. Česká republika dostala pochvalu za snahu, ale kritických připomínek bylo také nemálo. Od těch, které se zdaleka netýkají jen ČR, jako je konstatování přílišné dominance dvou největších energetických společností v elektroenergetice (ČEZ) a plynárenství (RWE Transgas), až k neblahému evergreenu, kterým je přílišná energetická náročnost českého hospodářství.
Ta mezi roky 1990 až 2002 poklesla v Česku jen o 17 procent, zatímco v Maďarsku o 23, v Polsku o 39 a na Slovensku o 27 procent. Ministr Urban to zdůvodňuje mnohem vyšším podílem zpracovatelského průmyslu na české ekonomice, než je tomu v okolních zemích, takže je obtížné energetickou náročnost rychle snižovat. "Průmysl a stavebnictví se podílí na celkové výkonnosti české ekonomiky zhruba 41 procenty," řekl.
V Polsku pracuje ve zpracovatelském průmyslu jen 28,6 procenta pracovních sil a v Nizozemsku necelých 19 procent.
IDEÁLNÍM MÍSTEM pro těžký průmysl je Česká republika podle ekonomky Markéty Šichtařové ze společnosti Next Finance. Řekla to v souvislosti s červencovými údaji o tempu růstu českého průmyslu, které překvapilo, když průmyslová výroba stoupla meziročně o 11,2 procenta a o 3,5 procenta proti červnu. A to v době dovolených! Zvýšila se i zaměstnanost, a to především u výrobců aut, plastů a v hutích. Propouštějí textilky, problémy mají výrobci obuvi.
Podle Šichtařové je ČR jednou z mála rozvinutých zemí světa, kde prý si stále větší podíl v ekonomice získává průmysl ve srovnání se službami, které vedou v jiných zemích. Těžký průmysl v ČR prosperuje, jinde je utlumován. Nejenže v Česku hodně vyrábíme, ale vyrábíme především velmi energeticky náročně - to byla v podstatě nejzávažnější výtka IEA. Souhrnná spotřeba energie v GJ na tisíc dolarů HDP (údaj se uvádí ve stálých cenách a s ohledem na paritu kupní síly) byla v roce 2002 (novější údaje nejsou potvrzeny) zhruba o 70 % vyšší, než byl průměr "starých" zemí EU.
NEJVYŠŠÍ PRIORITOU EU jsou v energetice úspory fosilních zdrojů, což lze zajistit jednak využíváním obnovitelných zdrojů a jaderné energie, jednak úsporami energie. Podle údajů OECD je potenciál úspor nejvydatnější při výrobě a spotřebě tepla, ať už na vytápění nebo v průmyslových procesech. Odhaduje se, že z této oblasti by mohlo pocházet více než 45 % celkových úspor energií. Na dalším místě je doprava s potenciálem úspor víc než 20 procent. Potenciál úspor energií v domácnostech dosahuje zhruba 5 %.
Podle představy Ministerstva průmyslu a obchodu se podpora úspor primárních energetických zdrojů zaměří na opatření, která budou povinná a lze je uplatnit na nově budovaná zařízení nebo stavby. Další opatření budou motivační, ta mají podpořit modernizaci existujících zařízení a investice do aktivit, které dnes nejsou realizovány z ekonomických důvodů.
Jedním z požadavků je dosažení vyšší účinnosti při výrobě energie. Uplatní se při obnově tepelných elektráren ČEZ v letech 2010-2020, kdy se má účinnost těchto zdrojů zvýšit ze současných zhruba 35 % minimálně na 40 %.
Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla se uplatňuje již nyní, je zakotvena v zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů. Nově však přibude při výstavbě jakéhokoliv zdroje povinnost zkoumat, zda nelze současně vyrábět i teplo. Zatímco v běžné elektrárně se využije zhruba třetina až polovina energie v samotném palivu, při tzv. kogeneraci lze využít až 90 % této energie.
ENERGETICKÉ VYUŽITÍ druhotných zdrojů nebylo zatím v ČR pravidlem. Jde např. o odpadní plyny v průmyslových procesech, energeticky lze využívat komunální odpad, což ovšem naráží na ekologické námitky, protože nejde o nic jiného než o odmítané spalovny. Priorita spořit energii se však zřejmě prosadí, i když spalovny budou mít z hlediska znečišťování ovzduší těžký život. Mnoho průmyslových zařízení produkuje odpadní teplo či vodu, stát počítá s tím, že investice do jejich využití bude rovněž podporovat.
Investoři a majitelé budov neujdou řadě povinných opatření, jako jsou energetické audity, které zhodnotí potenciál úspor energie a navrhnou opatření, jak ho využít. U nových objektů to bude naprostá samozřejmost - už v projektu se musí prokázat splnění minimálních požadavků na energetickou náročnost.
Návrh novely zákona o hospodaření energií je schválen vládou a nachází se před prvním čtením v parlamentu.
PŘÍLIŠ AMBICIÓZNÍ CÍLE má pode šéfa IEA Mandila Česká republika v oblasti obnovitelných zdrojů (OZE). IEA navíc doporučuje, aby se více dbalo na ekonomičnost investic do těchto zdrojů, aby se nestavěly "za každou cenu".
Dosažení osmiprocentního podílu v roce 2010 je některými odborníky v ČR zpochybňováno, protože obnovitelné zdroje nepřibývají dost rychlým tempem a jsou většinou relativně málo výkonné. Zachránit to může jedině biomasa, ale ani ta nevyrobí požadované množství elektřiny z roku na rok, zejména když se využívá hlavně k výrobě tepla.
"Budeme se snažit tohoto cíle dosáhnout," potvrdil Ekonomu ministr Urban. "V roce 2030 bychom podle naší energetické koncepce měli již 15 % veškeré elektřiny vyrábět z OZE."
Podle IEA by ale bylo vhodnější přesměrovat náklady na podporu obnovitelných zdrojů na energetické úspory: jejich přínos k dosažení požadovaných cílů je stejný, ale náklady na uplatnění jsou nižší.
V ELEKTROENERGETICE A PLYNÁRENSTVÍ v ČR vidí IEA nebezpečí dominance dvou společností, doporučuje proto např. změnit situaci, kdy noví hráči vstupující na trh mají problémy např. se zásobníky plynu (ve věci probíhá správní řízení na Energetickém regulačním úřadu) a spotřebitelé nemají možnost výběru z více nabídek. Pokud jde o ČEZ, je podle IEA třeba vyjasnit různé role státu vůči této společnosti (stát je zároveň majoritním vlastníkem, ale i tím, kdo činnost firmy ze zákona nezávisle reguluje).
Úřad na ochranu hospodářské soutěže má hloubkově monitorovat energetické trhy a bránit zneužívání silné pozice jednotlivých hráčů na trhu. Důkladnou znalost energetiky má jistě nový předseda tohoto úřadu, bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, pokud ovšem dokáže změnit svůj zaběhaný úhel pohledu na tuto problematiku.
Mandil připomněl, že v Česku je třeba posilovat nezávislost Energetického regulačního úřadu, a to jak nezávislost na průmyslových organizacích, tak politických orgánech. Dobrá připomínka v době, kdy docela nedávno premiér republiky ohlásil národu, že dojednal s regulačním úřadem o něco nižší cenu plynu, než původně hrozila.
Mezinárodní energetická agentura se zabývá také energetickými problémy v dopravě. Doporučuje nám zdaňovat paliva, vozidla, odstavovat energeticky málo účinná vozidla, zpoplatňovat používání silnic a parkování. Máme také podporovat i používání obnovitelných zdrojů v dopravě, což se nám zatím příliš nedaří. Např. přípravy na plošné míchání biosložky do paliv se stále zadrhávají kvůli sporům ministerstev o to, jak zajistit výrobu potřebného lihu.
AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
