Větrné elektrárny mají šanci. Ale na moři
V Německu se branže, které se zabývají technologiemi pro alternativní výrobu
energie, propadly po posledních volbách do nejistoty. Bude příští vláda
podporovat rozvoj alternativních zdrojů stejně intenzívně, jako ta, která byla u
moci do voleb?
Nic z nejistoty však není cítit na největším světovém veletrhu zaměřeném na
větrné elektrárny, který se koná v severoněmeckém Husumu. Pořadatelé si
pochvalují, že vystavuje 523 firem ze šestadvaceti zemí.
To, že je tento veletrh v Německu, odráží skutečnost, že tato země je v
technologiích pro větrné elektrárny skutečnou světovou jedničkou. Úřadující
ministr životního prostředí Jürgen Trittin (strana Zelených) si byl při zahájení
veletrhu v úterý jistý: "Subvence zůstanou."
V Německu letos poprvé překročil podíl elektřiny z "ekologických" zdrojů hranici
šesti procent, což je více, než pro celkovou bilanci dodávají jaderné
elektrárny. Nejde jen o energetický přínos. V branži větrných elektráren už
pracuje na třicet tisíc lidí, dalších patnáct tisíc pracovních míst má přibýt v
nadcházejících dvou letech. "Do deseti let bude elektřina z větrných elektráren
konkurenceschopná," ujišťoval ministr.
Němečtí výrobci cítí značný exportní potenciál. Firma Repower, třetí největší
výrobce v oboru, vyváží letos třicet procent produkce. V roce 2006 to už má být
přes čtyřicet procent. Větší zájem o větrné elektrárny zaznamenávají výrobci
například ze Spojených států, ale též z arabských zemí a z Asie.
Export je také hlavní nadějí branže. I v Německu panuje nechuť k zaneřádění
krajiny novými "mlýny". Pozornost se proto obrací k moři. Odhady říkají, že
investice do vývoje takzvaných offshore elektráren dosáhnou 50 miliard eur v
příštích pětadvaceti letech.
K ekonomickému využití energie z větru je však dlouhá cesta. Elektřina je drahá,
protože větrné elektrárny - zejména ty na pevnině - nejsou spolehlivé. Výpadek v
případě bezvětří musí vykrývat jiné zdroje. Stejně tak je drahá výstavba
přenosových sítí.
Důležité je, že do vývoje a výzkumu větrných elektráren investují velké
koncerny. Například General Electric nebo Siemens. "To, co je dnes jenom vizí,
může být za deset let vyzrálou technologií," řekl šéf amerického koncernu
General Electric listu Handelsblatt při příležitosti otevření výzkumného centra
pro alternativní zdroje energie v Garchingu u Mnichova. Výběr místa nebyl
náhodný. V Mnichově má centrálu také německý koncern Siemens, se kterým si
Američané konkurují. Do výzkumu a vývoje hodlá GE investovat ročně až 1,25
miliardy dolarů.
General Electric má ovšem v praktickém využití větru pro výrobu elektřiny
náskok. Od července provozuje v Irském moři větrnou elektrárnu s výkonem 25
megawatt. Dost pro zásobení šestnácti tisíc irských domácností. Další projekt
připravovaný s irským distributorem Airtricity má mít výkon 520 megawatt.
To je stále málo. Ale výrobci poukazují na studie, které větru na moři přisuzují
značný potenciál.
Ale ani větrné elektrárny na moři nejsou bez problémů. Představují vážnou
překážku pro plavbu i pro mořskou faunu. To platí zejména pro Severní moře,
které je pro své větrné počasí a malé hloubky pro stavbu "mlýnů" ideální. Ovšem
patří také k nejvytíženějším i po plavební stránce.
Německo i tak připravuje sedm projektů. V Severním moři má v roce 2007 vzniknout
větrná elektrárna s výkonem 1040 megawatt. V Baltském moři vzniká zdroj s
výkonem 330 megawatt u Rujány.
V Německu se branže, které se zabývají technologiemi pro alternativní výrobu energie, propadly po posledních volbách do nejistoty. Bude příští vláda podporovat rozvoj alternativních zdrojů stejně intenzívně, jako ta, která byla u moci do voleb?
Nic z nejistoty však není cítit na největším světovém veletrhu zaměřeném na větrné elektrárny, který se koná v severoněmeckém Husumu. Pořadatelé si pochvalují, že vystavuje 523 firem ze šestadvaceti zemí.
To, že je tento veletrh v Německu, odráží skutečnost, že tato země je v technologiích pro větrné elektrárny skutečnou světovou jedničkou. Úřadující ministr životního prostředí Jürgen Trittin (strana Zelených) si byl při zahájení veletrhu v úterý jistý: "Subvence zůstanou."
V Německu letos poprvé překročil podíl elektřiny z "ekologických" zdrojů hranici šesti procent, což je více, než pro celkovou bilanci dodávají jaderné elektrárny. Nejde jen o energetický přínos. V branži větrných elektráren už pracuje na třicet tisíc lidí, dalších patnáct tisíc pracovních míst má přibýt v nadcházejících dvou letech. "Do deseti let bude elektřina z větrných elektráren konkurenceschopná," ujišťoval ministr.
Němečtí výrobci cítí značný exportní potenciál. Firma Repower, třetí největší výrobce v oboru, vyváží letos třicet procent produkce. V roce 2006 to už má být přes čtyřicet procent. Větší zájem o větrné elektrárny zaznamenávají výrobci například ze Spojených států, ale též z arabských zemí a z Asie.
Export je také hlavní nadějí branže. I v Německu panuje nechuť k zaneřádění krajiny novými "mlýny". Pozornost se proto obrací k moři. Odhady říkají, že investice do vývoje takzvaných offshore elektráren dosáhnou 50 miliard eur v příštích pětadvaceti letech.
K ekonomickému využití energie z větru je však dlouhá cesta. Elektřina je drahá, protože větrné elektrárny - zejména ty na pevnině - nejsou spolehlivé. Výpadek v případě bezvětří musí vykrývat jiné zdroje. Stejně tak je drahá výstavba přenosových sítí.
Důležité je, že do vývoje a výzkumu větrných elektráren investují velké koncerny. Například General Electric nebo Siemens. "To, co je dnes jenom vizí, může být za deset let vyzrálou technologií," řekl šéf amerického koncernu General Electric listu Handelsblatt při příležitosti otevření výzkumného centra pro alternativní zdroje energie v Garchingu u Mnichova. Výběr místa nebyl náhodný. V Mnichově má centrálu také německý koncern Siemens, se kterým si Američané konkurují. Do výzkumu a vývoje hodlá GE investovat ročně až 1,25 miliardy dolarů.
General Electric má ovšem v praktickém využití větru pro výrobu elektřiny náskok. Od července provozuje v Irském moři větrnou elektrárnu s výkonem 25 megawatt. Dost pro zásobení šestnácti tisíc irských domácností. Další projekt připravovaný s irským distributorem Airtricity má mít výkon 520 megawatt.
To je stále málo. Ale výrobci poukazují na studie, které větru na moři přisuzují značný potenciál.
Ale ani větrné elektrárny na moři nejsou bez problémů. Představují vážnou překážku pro plavbu i pro mořskou faunu. To platí zejména pro Severní moře, které je pro své větrné počasí a malé hloubky pro stavbu "mlýnů" ideální. Ovšem patří také k nejvytíženějším i po plavební stránce.
Německo i tak připravuje sedm projektů. V Severním moři má v roce 2007 vzniknout větrná elektrárna s výkonem 1040 megawatt. V Baltském moři vzniká zdroj s výkonem 330 megawatt u Rujány.
Nic z nejistoty však není cítit na největším světovém veletrhu zaměřeném na větrné elektrárny, který se koná v severoněmeckém Husumu. Pořadatelé si pochvalují, že vystavuje 523 firem ze šestadvaceti zemí.
To, že je tento veletrh v Německu, odráží skutečnost, že tato země je v technologiích pro větrné elektrárny skutečnou světovou jedničkou. Úřadující ministr životního prostředí Jürgen Trittin (strana Zelených) si byl při zahájení veletrhu v úterý jistý: "Subvence zůstanou."
V Německu letos poprvé překročil podíl elektřiny z "ekologických" zdrojů hranici šesti procent, což je více, než pro celkovou bilanci dodávají jaderné elektrárny. Nejde jen o energetický přínos. V branži větrných elektráren už pracuje na třicet tisíc lidí, dalších patnáct tisíc pracovních míst má přibýt v nadcházejících dvou letech. "Do deseti let bude elektřina z větrných elektráren konkurenceschopná," ujišťoval ministr.
Němečtí výrobci cítí značný exportní potenciál. Firma Repower, třetí největší výrobce v oboru, vyváží letos třicet procent produkce. V roce 2006 to už má být přes čtyřicet procent. Větší zájem o větrné elektrárny zaznamenávají výrobci například ze Spojených států, ale též z arabských zemí a z Asie.
Export je také hlavní nadějí branže. I v Německu panuje nechuť k zaneřádění krajiny novými "mlýny". Pozornost se proto obrací k moři. Odhady říkají, že investice do vývoje takzvaných offshore elektráren dosáhnou 50 miliard eur v příštích pětadvaceti letech.
K ekonomickému využití energie z větru je však dlouhá cesta. Elektřina je drahá, protože větrné elektrárny - zejména ty na pevnině - nejsou spolehlivé. Výpadek v případě bezvětří musí vykrývat jiné zdroje. Stejně tak je drahá výstavba přenosových sítí.
Důležité je, že do vývoje a výzkumu větrných elektráren investují velké koncerny. Například General Electric nebo Siemens. "To, co je dnes jenom vizí, může být za deset let vyzrálou technologií," řekl šéf amerického koncernu General Electric listu Handelsblatt při příležitosti otevření výzkumného centra pro alternativní zdroje energie v Garchingu u Mnichova. Výběr místa nebyl náhodný. V Mnichově má centrálu také německý koncern Siemens, se kterým si Američané konkurují. Do výzkumu a vývoje hodlá GE investovat ročně až 1,25 miliardy dolarů.
General Electric má ovšem v praktickém využití větru pro výrobu elektřiny náskok. Od července provozuje v Irském moři větrnou elektrárnu s výkonem 25 megawatt. Dost pro zásobení šestnácti tisíc irských domácností. Další projekt připravovaný s irským distributorem Airtricity má mít výkon 520 megawatt.
To je stále málo. Ale výrobci poukazují na studie, které větru na moři přisuzují značný potenciál.
Ale ani větrné elektrárny na moři nejsou bez problémů. Představují vážnou překážku pro plavbu i pro mořskou faunu. To platí zejména pro Severní moře, které je pro své větrné počasí a malé hloubky pro stavbu "mlýnů" ideální. Ovšem patří také k nejvytíženějším i po plavební stránce.
Německo i tak připravuje sedm projektů. V Severním moři má v roce 2007 vzniknout větrná elektrárna s výkonem 1040 megawatt. V Baltském moři vzniká zdroj s výkonem 330 megawatt u Rujány.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích