Obnovitelné zdroje energie jsou přirozenou součástí Zdravých měst

Energie z obnovitelných zdrojů, neboli čistá či alternativní, je taková energie, která při svém vzniku minimálně zatěžuje životní prostředí. Se stále se zvyšující cenou energií hrozí nebezpečí, že některé regiony začnou opět s využíváním zdrojů škodlivých pro životní prostředí (např. hnědé uhlí). Jednou z možností, jak zabránit tomuto procesu, by se měl stát návrat k šetrným tzv. „obnovitelným“ zdrojům energie (OZE), využívajících většinou síly elementárních živlů: vody (vodní elektrárny), vzduchu (větrné elektrárny), ohně (sluneční elektrárny) a země (geotermální energetika, bioplyn). Využívání OZE tak nabývá významu ve sféře ekonomické, ekologické a v neposlední řadě také sociální (místní zaměstnanost).
V Evropě se za účelem energetického řízení a realizace projektů směřujících k efektivnějšímu hospodaření s energií, vytvářejí sítě měst pro diskusi a prosazení společných postupů, např. německá Climate Alliance, francouzské Energie-Cités nebo v Anglii Zero Carbon Cities (viz také níže). NSZM se snaží tohoto procesu účastnit, mj. také proto, že Česká republika má, např. díky zkušenostem v oblasti  centrálního zásobování teplem (CZT), Evropě co nabídnout. V současné době je v Evropě viditelná snaha budovat nové systémy CZT a prosazovat zařízení využívající biomasu, sluneční kolektory apod. Ačkoli náš stát za tímto evropským trendem velmi zaostává, existují zde regiony, které mají s obnovitelnými zdroji zkušenosti, jako např. Litoměřice, Letovice, Třebíč, Třeboň, Vsetín či Orlová - členové NSZM, ale i další.

Litoměřice

Severočeské město Litoměřice využívá především sluneční energii a tepelná čerpadla. Za aktivní prosazování obnovitelných zdrojů energie byli litoměřičtí v r. 2001 odměněni Českou sluneční cenou, udělovanou Národní sekcí evropského sdružení Eurosolar.

Získávání elektrické energie ze slunečního záření je podle odborníků nejčistší a nejšetrnější výrobou energie. V České republice jsou od roku 2003 Státním fondem životního prostředí (SFŽP ČR) poskytovány 30% dotace na instalace solárních systémů pro soukromé i právnické osoby; významnou akcí SFŽP ČR se také stal didaktický program „Slunce do škol“, do kterého se zapojily školy např. v Českých Budějovicích, Chrudimi, Vsetíně, Kroměříži či Prostějově. Úkolem projektu je žákům prakticky ukázat, že možnost získávání energie z obnovitelných zdrojů není pouhou technologickou utopií.

Litoměřice, které ještě na počátku devadesátých let 20. století patřily mezi nejznečištěnější města severočeského regionu, přešly sice během sedmi let na ekologičtější zemní plyn, avšak v době růstu cen plynu byli radní postaveni před problém, jak zachovat dosavadní trend zlepšování životního prostředí. Díky jednotnému postupu zastupitelstva a aktivní komunikaci městského úřadu, občané došli k názoru, že levnější klasická paliva by vedla zpět ke znečištění a dotace plynu k neperspektivnímu finančnímu zatížení radnice. Zvítězila varianta finanční motivace pro obyvatele města - ve formě státní dotace a příspěvku od obce, k využívání OZE - solárního systému vytápění a ohřevu teplé vody (TUV). Sluneční kolektory byly nejprve instalovány na veřejných objektech, jako např. na základní škole Na valech, či na budově dětského domova, tepelné čerpadlo pak v objektu městského krytého bazénu. Využívání obnovitelných zdrojů není podle místostarosty Petra Hermanna jen samostatnou aktivitou města, ale součástí komunitního Plánu zdraví a kvality života, zasahujícího do mnoha sfér rozvoje města. Příkladem může být ekologická městská doprava či zpracovávání územní energetické koncepce Litoměřic, která má určit, jaké množství energie město celkem spotřebovává.
„To nám umožní plánovat do budoucnosti a rozvíjet dále využívání obnovitelných zdrojů energie. Našim smělým plánem je pokrýt celkovou spotřebu energie přibližně z jedné třetiny z obnovitelných zdrojů. Kromě solární energie chceme využívat i elektřinu z malých vodních elektráren a geotermální energii“ sděluje vedoucí odboru životního prostředí Ing. Pavel Gryndler. Místostarosta Petr Hermann ještě dodává, že důležitou roli v celém procesu hraje i výchova: „Na našich základních školách jsou žáci vedeni k ohleduplnosti k životnímu prostředí a mají možnost se s využíváním obnovitelných zdrojů energie seznámit v praxi“.

Třebíč

Za výjimečný příklad může sloužit teplárenská soustava ve Zdravém městě Třebíči. Zde se podařilo navázat na její stávající systém a postupně jej rozšířit na téměř celé město, a to i přes jeho značnou členitost. Co je však ještě příkladnější, je skutečnost, že kromě rozšiřování teplárenské soustavy, je pro vytápění využíváno obnovitelného zdroje energie – biomasy, ve formě lesní štěpky, pilin a v budoucnu i cíleně pěstovaných energetických plodin. V červnu letošního roku zde byl navíc spuštěn kogenerační zdroj nového typu, založený na spalování biomasy a výrobě elektřiny prostřednictvím nejmodernějších technologií. Jedná se o ojedinělou kombinaci původního systému CZT a nových způsobů vytápění nejen na území ČR.

Letovice

Podobnou cestou jako Litoměřice šly jihomoravské Letovice. „Při výstavbě domova důchodců, ve kterém v současnosti žije šedesát spoluobčanů, jsme řešili otázku vysokých nákladů na energii. Jako jedna z alternativ, jak ulehčit rozpočtu, se nabízela možnost využívání slunečních kolektorů“ říká místostarosta města Bohuslav Kuda. Ten v tomto směru ještě zdůraznil, že v rozhodování jim pomohla nejen názorná ukázka využívání tohoto zdroje v Litoměřicích, ale také získávání informací na nejrůznějších setkáních (např. Dny Země) a seminářích asociace Zdravých měst ČR. V Letovicích se plánuje využívání OZE i v dalších objektech města.

Orlová

Moravskoslezská Orlová patří mezi města využívající bezodpadové technologie tepelného čerpadla. Zdravé město Orlová čerpadlem typu vzduch-voda, na jehož vybudování získali zastupitelé příspěvek od SFŽP ČR, vytápí radnici a polikliniku.

Vsetín

Vsetín se stal iniciátorem založení Městského energetického poradenského střediska (MEPS) při České energetické agentuře. Město rovněž poskytuje úrokově zvýhodněné půjčky z Fondu rozvoje bydlení na vybudování ekologického vytápění v již stávajících domech.

Toto jsou jen vybrané příklady z využívání OZE ve městech, obcích a regionech ČR. Ty nejúspěšnější z nich budou nabízeny k inspiraci všem prostřednictvím internetové databáze příkladů dobré praxe, kterou asociace NSZM připravuje.

Autor: NSZM ČR