ČEZ plánuje zavřít čtyři elektrárny
Čtyři hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ nemají perspektivu a budou dříve či
později zavřeny. Vyplývá to z analýzy zabývající se budoucností těchto
energetických zdrojů během dalších 50 let, kterou nejvyšší vedení podniku
projedná do konce roku. Naplní-li se prognóza, pak Prunéřov I, Mělník III,
Chvaletice a Tisová po roce 2015 skončí. Důvodem bude hlavně nedostatek uhlí v
dané lokalitě.
Strategické rozhodnutí, před kterým manažeři ČEZ stojí, tak podstatně ovlivní
mapu vlastních výrobních zdrojů. Na ní mají "zelenou" elektrárny Tušimice II,
Prunéřov II, Počerady a Mělník II, které čeká kompletní obnova. V Ledvicích a
Počeradech pak mají být postaveny i nové, 660megawattové bloky. To je maximum,
co umožňují dostupné zásoby uhlí. Pro představu - 1000 megawattů zhruba
potřebuje denně město Praha.
Další nová výstavba už v severočeské hnědouhelné pánvi naráží na územní těžební
limity z roku 1991. Hlavně u Dolu ČSA, který patří Mostecké uhelné společnosti,
by jejich prolomení znamenalo zánik Horního Jiřetína a Černic. ČEZ uvádí, že
zrušení těchto limitů by umožnilo po dobu 40 let provozovat další dva bloky v
Počeradech a Prunéřově o celkovém výkonu asi 1300 megawattů.
"To je číslo, které slyším poprvé. Není ale tak závratné, aby se tento výkon
nedal nahradit jinými šetrnými zdroji. Ať už paroplynem nebo z obnovitelných
zdrojů," říká energetický expert Hnutí Duha Petr Holub. Podle něho se místní
referenda jasně vyslovila pro zachování obcí. A kdyby i přesto došlo k jejich
zbourání, byl by to v demokratickém státě bezprecedentní čin.
Podobná snaha se zřejmě objeví i u Severočeských dolů, kde má ČEZ hlavní slovo.
Především u Dolu Bílina, kde je "pod čarou" na 120 miliónů tun kvalitního uhlí a
nejsou tu vesnice či liniové stavby. Ekologové ale už dopředu varují, že proti
porušování ekosystémů a krajiny budou ostře protestovat.
Vedení ČEZ nemůže však s určením strategie dále otálet. Už za pět let, kolem
roku 2010, začnou jeho hnědouhelné elektrárny postupně dožívat. Úměrně tomu se i
krátí doba na přípravu, obnovu či výstavbu takových objektů.
Na stole šéfů ČEZ proto leží dvě varianty: s prolomením a bez prolomení limitů
těžby. V prvém případě by ale "pouhá" obnova a modernizace současných
hnědouhelných elektráren snížila jejich výkon z dnešních 5700 asi o tisíc
megawattů.
"Rozhodnutí čekáme na konci roku. Dříve by mohlo přijít definitivní schválení
kompletní obnovy Prunéřova," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pokud by firma obnovu zdrojů podcenila, při trvalé poptávce po elektřině by už v
letech 2015 a 2020 neměla co exportovat, protože růst domácí spotřeby by všechny
přebytky vyčerpal.
Jisté přitom je, že hnědouhelné elektrárny skončí po roce 2060. Co je nahradí?
Současné vedení ČEZ za pilíř pokládá jadernou energetiku. Ta se zatím na
instalovaném výkonu ČEZ podílí 31 procenty, zatímco uhlí 54 procenty. Zbytek
jsou vodní, sluneční a větrné zdroje. Také o jejich budoucnosti má být jasno
ještě letos.
Čtyři hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ nemají perspektivu a budou dříve či později zavřeny. Vyplývá to z analýzy zabývající se budoucností těchto energetických zdrojů během dalších 50 let, kterou nejvyšší vedení podniku projedná do konce roku. Naplní-li se prognóza, pak Prunéřov I, Mělník III, Chvaletice a Tisová po roce 2015 skončí. Důvodem bude hlavně nedostatek uhlí v dané lokalitě.
Strategické rozhodnutí, před kterým manažeři ČEZ stojí, tak podstatně ovlivní mapu vlastních výrobních zdrojů. Na ní mají "zelenou" elektrárny Tušimice II, Prunéřov II, Počerady a Mělník II, které čeká kompletní obnova. V Ledvicích a Počeradech pak mají být postaveny i nové, 660megawattové bloky. To je maximum, co umožňují dostupné zásoby uhlí. Pro představu - 1000 megawattů zhruba potřebuje denně město Praha.
Další nová výstavba už v severočeské hnědouhelné pánvi naráží na územní těžební limity z roku 1991. Hlavně u Dolu ČSA, který patří Mostecké uhelné společnosti, by jejich prolomení znamenalo zánik Horního Jiřetína a Černic. ČEZ uvádí, že zrušení těchto limitů by umožnilo po dobu 40 let provozovat další dva bloky v Počeradech a Prunéřově o celkovém výkonu asi 1300 megawattů.
"To je číslo, které slyším poprvé. Není ale tak závratné, aby se tento výkon nedal nahradit jinými šetrnými zdroji. Ať už paroplynem nebo z obnovitelných zdrojů," říká energetický expert Hnutí Duha Petr Holub. Podle něho se místní referenda jasně vyslovila pro zachování obcí. A kdyby i přesto došlo k jejich zbourání, byl by to v demokratickém státě bezprecedentní čin.
Podobná snaha se zřejmě objeví i u Severočeských dolů, kde má ČEZ hlavní slovo. Především u Dolu Bílina, kde je "pod čarou" na 120 miliónů tun kvalitního uhlí a nejsou tu vesnice či liniové stavby. Ekologové ale už dopředu varují, že proti porušování ekosystémů a krajiny budou ostře protestovat.
Vedení ČEZ nemůže však s určením strategie dále otálet. Už za pět let, kolem roku 2010, začnou jeho hnědouhelné elektrárny postupně dožívat. Úměrně tomu se i krátí doba na přípravu, obnovu či výstavbu takových objektů.
Na stole šéfů ČEZ proto leží dvě varianty: s prolomením a bez prolomení limitů těžby. V prvém případě by ale "pouhá" obnova a modernizace současných hnědouhelných elektráren snížila jejich výkon z dnešních 5700 asi o tisíc megawattů.
"Rozhodnutí čekáme na konci roku. Dříve by mohlo přijít definitivní schválení kompletní obnovy Prunéřova," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pokud by firma obnovu zdrojů podcenila, při trvalé poptávce po elektřině by už v letech 2015 a 2020 neměla co exportovat, protože růst domácí spotřeby by všechny přebytky vyčerpal.
Jisté přitom je, že hnědouhelné elektrárny skončí po roce 2060. Co je nahradí? Současné vedení ČEZ za pilíř pokládá jadernou energetiku. Ta se zatím na instalovaném výkonu ČEZ podílí 31 procenty, zatímco uhlí 54 procenty. Zbytek jsou vodní, sluneční a větrné zdroje. Také o jejich budoucnosti má být jasno ještě letos.
Strategické rozhodnutí, před kterým manažeři ČEZ stojí, tak podstatně ovlivní mapu vlastních výrobních zdrojů. Na ní mají "zelenou" elektrárny Tušimice II, Prunéřov II, Počerady a Mělník II, které čeká kompletní obnova. V Ledvicích a Počeradech pak mají být postaveny i nové, 660megawattové bloky. To je maximum, co umožňují dostupné zásoby uhlí. Pro představu - 1000 megawattů zhruba potřebuje denně město Praha.
Další nová výstavba už v severočeské hnědouhelné pánvi naráží na územní těžební limity z roku 1991. Hlavně u Dolu ČSA, který patří Mostecké uhelné společnosti, by jejich prolomení znamenalo zánik Horního Jiřetína a Černic. ČEZ uvádí, že zrušení těchto limitů by umožnilo po dobu 40 let provozovat další dva bloky v Počeradech a Prunéřově o celkovém výkonu asi 1300 megawattů.
"To je číslo, které slyším poprvé. Není ale tak závratné, aby se tento výkon nedal nahradit jinými šetrnými zdroji. Ať už paroplynem nebo z obnovitelných zdrojů," říká energetický expert Hnutí Duha Petr Holub. Podle něho se místní referenda jasně vyslovila pro zachování obcí. A kdyby i přesto došlo k jejich zbourání, byl by to v demokratickém státě bezprecedentní čin.
Podobná snaha se zřejmě objeví i u Severočeských dolů, kde má ČEZ hlavní slovo. Především u Dolu Bílina, kde je "pod čarou" na 120 miliónů tun kvalitního uhlí a nejsou tu vesnice či liniové stavby. Ekologové ale už dopředu varují, že proti porušování ekosystémů a krajiny budou ostře protestovat.
Vedení ČEZ nemůže však s určením strategie dále otálet. Už za pět let, kolem roku 2010, začnou jeho hnědouhelné elektrárny postupně dožívat. Úměrně tomu se i krátí doba na přípravu, obnovu či výstavbu takových objektů.
Na stole šéfů ČEZ proto leží dvě varianty: s prolomením a bez prolomení limitů těžby. V prvém případě by ale "pouhá" obnova a modernizace současných hnědouhelných elektráren snížila jejich výkon z dnešních 5700 asi o tisíc megawattů.
"Rozhodnutí čekáme na konci roku. Dříve by mohlo přijít definitivní schválení kompletní obnovy Prunéřova," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Pokud by firma obnovu zdrojů podcenila, při trvalé poptávce po elektřině by už v letech 2015 a 2020 neměla co exportovat, protože růst domácí spotřeby by všechny přebytky vyčerpal.
Jisté přitom je, že hnědouhelné elektrárny skončí po roce 2060. Co je nahradí? Současné vedení ČEZ za pilíř pokládá jadernou energetiku. Ta se zatím na instalovaném výkonu ČEZ podílí 31 procenty, zatímco uhlí 54 procenty. Zbytek jsou vodní, sluneční a větrné zdroje. Také o jejich budoucnosti má být jasno ještě letos.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích