Životní prostředí se nelepší. Stát dává málo
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdělila České republice, že se
životní prostředí v této zemi v posledních letech nezlepšuje. Experti OECD
hodnotili Česko po sedmi letech.
"Zatímco v 90. letech vedly ekonomické změny, ekologická legislativa a investice
do životního prostředí k rychlému snižování emisí znečišťujících látek, během
hodnoceného období investice prudce propadly," píše se ve zprávě OECD hodnotící
životní prostředí od roku 1998.
Zpráva varuje, že se v posledních letech nedaří snižovat například koncentrace
oxidů dusíku či mikroskopického prachu v ovzduší. Také některé, především menší
řeky stále patří do nejhorší kategorie toků s největším znečištěním.
"České hospodářství zůstává velkým zdrojem znečištění," upozorňuje zpráva.
Například emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku vztažené na jednotku HDP jsou
přibližně dvojnásobné oproti evropskému průměru zemí OECD i oproti průměru
patnácti starých zemí Evropské unie. České emise oxidu uhličitého jsou dokonce
nejvyšší v celém regionu.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sdělila České republice, že se životní prostředí v této zemi v posledních letech nezlepšuje. Experti OECD hodnotili Česko po sedmi letech.
"Zatímco v 90. letech vedly ekonomické změny, ekologická legislativa a investice do životního prostředí k rychlému snižování emisí znečišťujících látek, během hodnoceného období investice prudce propadly," píše se ve zprávě OECD hodnotící životní prostředí od roku 1998.
Zpráva varuje, že se v posledních letech nedaří snižovat například koncentrace oxidů dusíku či mikroskopického prachu v ovzduší. Také některé, především menší řeky stále patří do nejhorší kategorie toků s největším znečištěním.
"České hospodářství zůstává velkým zdrojem znečištění," upozorňuje zpráva. Například emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku vztažené na jednotku HDP jsou přibližně dvojnásobné oproti evropskému průměru zemí OECD i oproti průměru patnácti starých zemí Evropské unie. České emise oxidu uhličitého jsou dokonce nejvyšší v celém regionu.
Investice rostou, ale málo
Zatímco v roce 1997 šlo na ekologii 2,5 procenta HDP, o pět let později to bylo jen 0,7 procenta.
Fakt, že investice do životního prostředí od roku 1998 klesaly, konstatuje i vládní zpráva o stavu životního prostředí, kterou kabinet projednal minulý týden. "Po pětiletém období poklesu v roce 2003 výdaje opět narostly," uvádí se zároveň v tomto dokumentu.
Podle OECD je však zvýšení investic do ekologie stále nedostatečné. "Výdaje na omezování a kontrolu znečišťování bude nutno zvýšit," doporučuje OECD.
Jen tak bude podle této organizace možné splnit závazky Česka vůči Evropské unii. Jde především o přísné limity při vypouštění odpadních vod. Republika se zavázala, že do roku 2010 budou své splašky čistit podle evropských norem všechny obce nad dva tisíce obyvatel, což si vyžádá náklady asi 61 miliard korun.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný uvedl, že peněz na nové čistírny odpadních vod a rekonstrukce starých zařízení už přibývá. A od roku 2007 by jen z evropských fondů mělo přijít na životní prostředí až 33 miliard korun. Čistírny přitom budou jednou z priorit.
Souboj o poplatky
OECD rovněž doporučila, aby Česko zvýšilo poplatky, které podniky odvádějí za vypouštění škodlivin. To by se zamlouvalo Státnímu fondu životního prostředí, pro který jsou poplatky hlavním příjmem. Z poplatků pak fond platí ekologické akce, například stavbu zmiňovaných čistíren odpadních vod. Vedení fondu dlouhodobě tvrdí, že jsou poplatky příliš nízké, a proto nedokáže uspokojit všechny zájemce o podporu ekologických staveb. Ministerstvo životního prostředí má stejný názor. Dnešní výše poplatků podle něj zdaleka neodráží veškeré ekonomické a společenské náklady, které znečišťovatelé působí. Například za tunu síry vypuštěné do ovzduší dnes zaplatí továrna tisíc korun. Podle studií je vyčíslitelný dopad na zdraví lidí či životní prostředí minimálně šedesátkrát vyšší.
Naopak ministerstvo průmyslu a podniky jsou proti zvyšování poplatků. Chtějí je naopak zrušit, čímž by ušetřily stovky miliónů korun ročně.
Firmám se nelíbí především to, že platí, i když splní zákonné limity pro síru, dusík či prachové částice. Například ČEZ zaplatil loni 118 miliónů korun.
Vladimír Novotný ze Svazu průmyslu a dopravy pak argumentuje tím, že Česko je jednou z mála zemí EU, které po podnicích poplatky za znečišťování vyžadují.
Poplatky za znečištění se zabývá meziresortní skupina pod vedením vicepremiéra Martina Jahna, která prověřuje i další ekologické předpisy a zákony, zda příliš nesvazují průmysl. Komise se zatím dohodla, že si nechá vypracovat analýzu těchto poplatků a pak rozhodne, jestli jejich výši upraví.
Varování a doporučení pro životní prostředí
Ovzduší
Zpomalily se, zastavily nebo se i zvrátily některé velmi pozitivní trendy z počátku 90. let (například koncentrace oxidů dusíku či mikroskopického prachu)
Hospodářství zůstává velkým zdrojem znečištění
Doprava
Z pohledu ochrany životního prostředí významným a rostoucím zdrojem obav
Ve velkých urbanizovaných oblastech klesá využívání hromadné dopravy
Dopravu ve městech je potřeba více řídit, například omezováním v centrech měst, zpoplatněním silnic a parkovacích míst
Postupně rozšiřovat silniční daň na osobní vozidla pro soukromé účely.
vodY
Labe je známkou podstatného zlepšení kvality českých řek. Převážná část toků je však nadále klasifikována jako "znečištěná" nebo "vysoce znečištěná".
Je potřeba dostavět a obnovit kanalizace a čistírny odpadních vod.
odpady
Po roce 2001 opět začalo přibývat komunálních odpadů.
Produkce nebezpečných odpadů na jednotku HDP je dvakrát až třikrát vyšší než ve většině ostatních států EU.
Příroda
Pokračuje destrukce cenných ekosystémů.
Krajina mimo chráněná území byla dramaticky zasažena těžbou nerostných surovin, urbanizací, průmyslovými zařízeními.
Zdroj: OECD
"Zatímco v 90. letech vedly ekonomické změny, ekologická legislativa a investice do životního prostředí k rychlému snižování emisí znečišťujících látek, během hodnoceného období investice prudce propadly," píše se ve zprávě OECD hodnotící životní prostředí od roku 1998.
Zpráva varuje, že se v posledních letech nedaří snižovat například koncentrace oxidů dusíku či mikroskopického prachu v ovzduší. Také některé, především menší řeky stále patří do nejhorší kategorie toků s největším znečištěním.
"České hospodářství zůstává velkým zdrojem znečištění," upozorňuje zpráva. Například emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku vztažené na jednotku HDP jsou přibližně dvojnásobné oproti evropskému průměru zemí OECD i oproti průměru patnácti starých zemí Evropské unie. České emise oxidu uhličitého jsou dokonce nejvyšší v celém regionu.
Investice rostou, ale málo
Zatímco v roce 1997 šlo na ekologii 2,5 procenta HDP, o pět let později to bylo jen 0,7 procenta.
Fakt, že investice do životního prostředí od roku 1998 klesaly, konstatuje i vládní zpráva o stavu životního prostředí, kterou kabinet projednal minulý týden. "Po pětiletém období poklesu v roce 2003 výdaje opět narostly," uvádí se zároveň v tomto dokumentu.
Podle OECD je však zvýšení investic do ekologie stále nedostatečné. "Výdaje na omezování a kontrolu znečišťování bude nutno zvýšit," doporučuje OECD.
Jen tak bude podle této organizace možné splnit závazky Česka vůči Evropské unii. Jde především o přísné limity při vypouštění odpadních vod. Republika se zavázala, že do roku 2010 budou své splašky čistit podle evropských norem všechny obce nad dva tisíce obyvatel, což si vyžádá náklady asi 61 miliard korun.
Náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný uvedl, že peněz na nové čistírny odpadních vod a rekonstrukce starých zařízení už přibývá. A od roku 2007 by jen z evropských fondů mělo přijít na životní prostředí až 33 miliard korun. Čistírny přitom budou jednou z priorit.
Souboj o poplatky
OECD rovněž doporučila, aby Česko zvýšilo poplatky, které podniky odvádějí za vypouštění škodlivin. To by se zamlouvalo Státnímu fondu životního prostředí, pro který jsou poplatky hlavním příjmem. Z poplatků pak fond platí ekologické akce, například stavbu zmiňovaných čistíren odpadních vod. Vedení fondu dlouhodobě tvrdí, že jsou poplatky příliš nízké, a proto nedokáže uspokojit všechny zájemce o podporu ekologických staveb. Ministerstvo životního prostředí má stejný názor. Dnešní výše poplatků podle něj zdaleka neodráží veškeré ekonomické a společenské náklady, které znečišťovatelé působí. Například za tunu síry vypuštěné do ovzduší dnes zaplatí továrna tisíc korun. Podle studií je vyčíslitelný dopad na zdraví lidí či životní prostředí minimálně šedesátkrát vyšší.
Naopak ministerstvo průmyslu a podniky jsou proti zvyšování poplatků. Chtějí je naopak zrušit, čímž by ušetřily stovky miliónů korun ročně.
Firmám se nelíbí především to, že platí, i když splní zákonné limity pro síru, dusík či prachové částice. Například ČEZ zaplatil loni 118 miliónů korun.
Vladimír Novotný ze Svazu průmyslu a dopravy pak argumentuje tím, že Česko je jednou z mála zemí EU, které po podnicích poplatky za znečišťování vyžadují.
Poplatky za znečištění se zabývá meziresortní skupina pod vedením vicepremiéra Martina Jahna, která prověřuje i další ekologické předpisy a zákony, zda příliš nesvazují průmysl. Komise se zatím dohodla, že si nechá vypracovat analýzu těchto poplatků a pak rozhodne, jestli jejich výši upraví.
Varování a doporučení pro životní prostředí
Ovzduší
Zpomalily se, zastavily nebo se i zvrátily některé velmi pozitivní trendy z počátku 90. let (například koncentrace oxidů dusíku či mikroskopického prachu)
Hospodářství zůstává velkým zdrojem znečištění
Doprava
Z pohledu ochrany životního prostředí významným a rostoucím zdrojem obav
Ve velkých urbanizovaných oblastech klesá využívání hromadné dopravy
Dopravu ve městech je potřeba více řídit, například omezováním v centrech měst, zpoplatněním silnic a parkovacích míst
Postupně rozšiřovat silniční daň na osobní vozidla pro soukromé účely.
vodY
Labe je známkou podstatného zlepšení kvality českých řek. Převážná část toků je však nadále klasifikována jako "znečištěná" nebo "vysoce znečištěná".
Je potřeba dostavět a obnovit kanalizace a čistírny odpadních vod.
odpady
Po roce 2001 opět začalo přibývat komunálních odpadů.
Produkce nebezpečných odpadů na jednotku HDP je dvakrát až třikrát vyšší než ve většině ostatních států EU.
Příroda
Pokračuje destrukce cenných ekosystémů.
Krajina mimo chráněná území byla dramaticky zasažena těžbou nerostných surovin, urbanizací, průmyslovými zařízeními.
Zdroj: OECD
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
