Pojem "pasivní dům" je u nás zatím málo známý, přestože efekty takto postavených budov jsou obrovské.
Domov vyhřívaný vlastním teplem
Znamenají radikálně sníženou spotřebu energie potřebné na vytápění a zvýšenou kvalitu bydlení.
Zvyšování cen energií nabírá na obrátkách a odborníci chmurně prorokují, že bude hůř. Každá snaha vedoucí k úsporám je proto cenná. Členové nedávno založeného občanského sdružení Centrum pasivního domu se sídlem v Brně tvrdí, že znají cestu vedoucí k značným úsporám při vyhřívání budov, především obytných.
CO JE PASIVNÍ DŮM
"Zjednodušeně řečeno, pasivní dům je takový, ve kterém není klasické topení, tj. kotel plus radiátory, ale veškeré potřebné teplo se získává z externích a vnitřních pasivních tepelných zisků. Externí pocházejí ze slunečního záření procházejícího okny, vnitřní "vyrábějí" lidé, kteří se v domě pohybují (každý člověk produkuje nějaké teplo) a používané domácí spotřebiče. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci tyto tepelné zisky neutíkají ven a většinou stačí k obstarání příjemné vnitřní teploty během celé vytápěcí sezóny. Pro ohřev teplé užitkové vody je nutný ještě nějaký dodatečný zdroj, ale spotřeba energie na vlastní vytápění je minimální," řekl Ing. Jan Bárta ze sdružení Centrum pasivního domu, který se snaží na základě zkušeností získaných v zahraničí prosadit tento trend i u nás.
Ve srovnání s běžně zateplenými budovami lze takto uspořit až 85 % energie. Potřebných zbývajících 15 % mohou obstarat obnovitelné zdroje energie. Za velmi nízkých teplot je nutná ještě vzduchotechnika, která vzduch dohřívá nějakým malým tepelným zdrojem. Spotřeba energie je však i v tomto případě nesrovnatelně menší než při klasickém topení.
POŽADAVKY NA VÝSTAVBU
Na výstavbu pasivních domů lze použít jakýkoli materiál - cihly, beton, dřevo, hlínu - žádné speciální požadavky tu nejsou. Zato požadavky na kvalitní zateplení, které zároveň umožní dostatečný prostup slunce zvenku, jsou velmi přísné. Je nutné počítat s vyšší spotřebou materiálu na izolační materiál - ve srovnání s nyní používaným množstvím až trojnásobně. Důraz se dále klade na vysokou účinnost vzduchotechnického zařízení.
Svou roli hraje také optimalizace základních prvků, jako jsou tvar budovy, její orientace vzhledem ke světovým stranám, výplně otvorů. Rozhodně je nutné si odpustit plýtvání energií například v podobě nyní velice módních architektonických ozvláštnění (různé věžičky, vikýře a další neúčelné ozdůbky). Proč? "Jde o malé prostory, nikterak využitelné, jimiž přitom uniká hrozně moc tepla," vysvětlil inženýr Bárta.
A proč poskytují pasivní domy výrazně vyšší kvalitu bydlení? "Perfektní utěsnění beze spár neumožňuje kondenzaci vody na stěnách, a tudíž se zde nevyskytují plísně. Veškerý vzduch, který se sem dostává, jde přes vzduchotechniku a filtry, které jej zbaví alergenů. Budova je kvalitnější i tím, že její případné nekvalitní provedení je už ze samé podstaty stavění vyloučeno."
V ZAHRANIČÍ UŽ ZAVEDENÁ PRAXE
Zatímco v Rakousku je postaveno už více než 900 pasivních domů a tento počet se každým rokem zdvojnásobuje, obdobně jako v Německu, u nás se dají spočítat na prstech jedné ruky. Několik desítek Čechů sice o tomto konceptu ví, ale v praxi je to novinka. Bytový dům postavený tímto způsobem u nás zatím neexistuje ani jeden, lze se setkat jen s několika málo rodinnými domy. Jeden je například v Rychnově nad Nisou na Jablonecku. Jeho majitel kromě toho, že si bydlení v něm nemůže vynachválit, jej ochotně předvádí zájemcům. Ještě do konce letošního roku se začne stavět 19 rodinných domů v Hradčanech u Brna. Součástí projektu je i vybudování parku s přírodním jezírkem. Areál by se tak měl stát místem setkávání nejen obyvatel nové čtvrti, ale i obce Hradčany.
Dále se připravuje projekt 13 rodinných domů pro obec Koberovy v Českém ráji, pro něž se zatím hledají investoři, resp. budoucí uživatelé. Náklady na postavení pasivního domu jsou pochopitelně o něco vyšší; podle zahraničních zkušeností asi o 10 % proti nákladům na běžný projekt. Zastánci pasivních domů však upozorňují na to, že každý stavebník by měl zvážit, do čeho se mu vyplatí investovat: Zda do zařízení, které mu bude náklady vracet, či třeba na bohaté vnitřní vybavení, které přitom třeba ani nebude tolik využívat. Nebo na dnes tak časté oplocení v podobě dvoumetrové stěny, která ve skutečností není ničím jiným než další krabicí, do níž se uzavírá původní dům.
CESTA JE JEŠTĚ DLOUHÁ
Je nepochybné, že úspory energií budou v následujících letech jedním z největších "hitů sezóny". Vzhledem k tomu, že v zemích EU připadá asi 40 % spotřebované energie na domácnosti a terciární sektor, je pozornost zaměřená tímto směrem jistě žádoucí. Členové občanského sdružení Centrum pasivního domu hodlají o užitečnosti svého konání přesvědčit zejména stavební firmy, developery, architekty, státní orgány a rovněž kraje a obce jako tvůrce a vykonavatele energetické politiky.
Prvním počinem je konference Pasivní domy 2005, která se uskuteční 18. až 19. 10. 2005 v Kongresovém centru v Brně, během níž budou jednotliví přednášející podrobně dokumentovat výše uvedené a mnohé další přednosti nového pojetí výstavby (www.2005. pasivnidomy.cz). Mediálním partnerem konference je Moderní obec.
Sdružení se hodlá rovněž zasazovat o to, aby energetické úspory respektovala dotační politika státu, stejně jako je tomu v Německu či Rakousku. Pomoci by mohly i stavební spořitelny a banky poskytující hypotéky svou úrokovou politikou.
Prosazovat úspory energií má v popisu práce Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive Česká energetická agentura. S tou nechce sdružení v žádném případě soupeřit; hodlá stavět na své úzké specializaci a zaměřovat se na ty, kteří chtějí stavět. Neznamená to ovšem, že je nutné se zcela vyhnout problematice rekonstrukcí. V tomto případě je ale nutné hledat ekonomickou hranici, kam až zajít. Zkušenosti z Berlína, kde některé panelové domy rekonstruovali až na úroveň pasivního domu, totiž ukazují, že náklady jsou obrovské a nemusí se vrátit. Stačí proto hledat rozumný kompromis, například dostat se na úroveň velmi dobrého nízkoenergetického domu.
AUTOR: JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Spotřeba energie v domech
Nezateplené budovy: 180 - 200 kWh/m2/rok
Budovy splňující stávající technické normy: 100 kWh/m2/rok
Nízkoenergetické domy: neexistuje obecně přijatá definice, v Rakousku se udává dům se spotřebou tepla na vytápění 50 kWh/m2/rok
Pasivní domy: 15 kWh/m2/rok (hraniční hodnota)
Zdroj: Centrum pasivního domu
Zvyšování cen energií nabírá na obrátkách a odborníci chmurně prorokují, že bude hůř. Každá snaha vedoucí k úsporám je proto cenná. Členové nedávno založeného občanského sdružení Centrum pasivního domu se sídlem v Brně tvrdí, že znají cestu vedoucí k značným úsporám při vyhřívání budov, především obytných.
CO JE PASIVNÍ DŮM
"Zjednodušeně řečeno, pasivní dům je takový, ve kterém není klasické topení, tj. kotel plus radiátory, ale veškeré potřebné teplo se získává z externích a vnitřních pasivních tepelných zisků. Externí pocházejí ze slunečního záření procházejícího okny, vnitřní "vyrábějí" lidé, kteří se v domě pohybují (každý člověk produkuje nějaké teplo) a používané domácí spotřebiče. Díky velmi kvalitní tepelné izolaci tyto tepelné zisky neutíkají ven a většinou stačí k obstarání příjemné vnitřní teploty během celé vytápěcí sezóny. Pro ohřev teplé užitkové vody je nutný ještě nějaký dodatečný zdroj, ale spotřeba energie na vlastní vytápění je minimální," řekl Ing. Jan Bárta ze sdružení Centrum pasivního domu, který se snaží na základě zkušeností získaných v zahraničí prosadit tento trend i u nás.
Ve srovnání s běžně zateplenými budovami lze takto uspořit až 85 % energie. Potřebných zbývajících 15 % mohou obstarat obnovitelné zdroje energie. Za velmi nízkých teplot je nutná ještě vzduchotechnika, která vzduch dohřívá nějakým malým tepelným zdrojem. Spotřeba energie je však i v tomto případě nesrovnatelně menší než při klasickém topení.
POŽADAVKY NA VÝSTAVBU
Na výstavbu pasivních domů lze použít jakýkoli materiál - cihly, beton, dřevo, hlínu - žádné speciální požadavky tu nejsou. Zato požadavky na kvalitní zateplení, které zároveň umožní dostatečný prostup slunce zvenku, jsou velmi přísné. Je nutné počítat s vyšší spotřebou materiálu na izolační materiál - ve srovnání s nyní používaným množstvím až trojnásobně. Důraz se dále klade na vysokou účinnost vzduchotechnického zařízení.
Svou roli hraje také optimalizace základních prvků, jako jsou tvar budovy, její orientace vzhledem ke světovým stranám, výplně otvorů. Rozhodně je nutné si odpustit plýtvání energií například v podobě nyní velice módních architektonických ozvláštnění (různé věžičky, vikýře a další neúčelné ozdůbky). Proč? "Jde o malé prostory, nikterak využitelné, jimiž přitom uniká hrozně moc tepla," vysvětlil inženýr Bárta.
A proč poskytují pasivní domy výrazně vyšší kvalitu bydlení? "Perfektní utěsnění beze spár neumožňuje kondenzaci vody na stěnách, a tudíž se zde nevyskytují plísně. Veškerý vzduch, který se sem dostává, jde přes vzduchotechniku a filtry, které jej zbaví alergenů. Budova je kvalitnější i tím, že její případné nekvalitní provedení je už ze samé podstaty stavění vyloučeno."
V ZAHRANIČÍ UŽ ZAVEDENÁ PRAXE
Zatímco v Rakousku je postaveno už více než 900 pasivních domů a tento počet se každým rokem zdvojnásobuje, obdobně jako v Německu, u nás se dají spočítat na prstech jedné ruky. Několik desítek Čechů sice o tomto konceptu ví, ale v praxi je to novinka. Bytový dům postavený tímto způsobem u nás zatím neexistuje ani jeden, lze se setkat jen s několika málo rodinnými domy. Jeden je například v Rychnově nad Nisou na Jablonecku. Jeho majitel kromě toho, že si bydlení v něm nemůže vynachválit, jej ochotně předvádí zájemcům. Ještě do konce letošního roku se začne stavět 19 rodinných domů v Hradčanech u Brna. Součástí projektu je i vybudování parku s přírodním jezírkem. Areál by se tak měl stát místem setkávání nejen obyvatel nové čtvrti, ale i obce Hradčany.
Dále se připravuje projekt 13 rodinných domů pro obec Koberovy v Českém ráji, pro něž se zatím hledají investoři, resp. budoucí uživatelé. Náklady na postavení pasivního domu jsou pochopitelně o něco vyšší; podle zahraničních zkušeností asi o 10 % proti nákladům na běžný projekt. Zastánci pasivních domů však upozorňují na to, že každý stavebník by měl zvážit, do čeho se mu vyplatí investovat: Zda do zařízení, které mu bude náklady vracet, či třeba na bohaté vnitřní vybavení, které přitom třeba ani nebude tolik využívat. Nebo na dnes tak časté oplocení v podobě dvoumetrové stěny, která ve skutečností není ničím jiným než další krabicí, do níž se uzavírá původní dům.
CESTA JE JEŠTĚ DLOUHÁ
Je nepochybné, že úspory energií budou v následujících letech jedním z největších "hitů sezóny". Vzhledem k tomu, že v zemích EU připadá asi 40 % spotřebované energie na domácnosti a terciární sektor, je pozornost zaměřená tímto směrem jistě žádoucí. Členové občanského sdružení Centrum pasivního domu hodlají o užitečnosti svého konání přesvědčit zejména stavební firmy, developery, architekty, státní orgány a rovněž kraje a obce jako tvůrce a vykonavatele energetické politiky.
Prvním počinem je konference Pasivní domy 2005, která se uskuteční 18. až 19. 10. 2005 v Kongresovém centru v Brně, během níž budou jednotliví přednášející podrobně dokumentovat výše uvedené a mnohé další přednosti nového pojetí výstavby (www.2005. pasivnidomy.cz). Mediálním partnerem konference je Moderní obec.
Sdružení se hodlá rovněž zasazovat o to, aby energetické úspory respektovala dotační politika státu, stejně jako je tomu v Německu či Rakousku. Pomoci by mohly i stavební spořitelny a banky poskytující hypotéky svou úrokovou politikou.
Prosazovat úspory energií má v popisu práce Ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive Česká energetická agentura. S tou nechce sdružení v žádném případě soupeřit; hodlá stavět na své úzké specializaci a zaměřovat se na ty, kteří chtějí stavět. Neznamená to ovšem, že je nutné se zcela vyhnout problematice rekonstrukcí. V tomto případě je ale nutné hledat ekonomickou hranici, kam až zajít. Zkušenosti z Berlína, kde některé panelové domy rekonstruovali až na úroveň pasivního domu, totiž ukazují, že náklady jsou obrovské a nemusí se vrátit. Stačí proto hledat rozumný kompromis, například dostat se na úroveň velmi dobrého nízkoenergetického domu.
AUTOR: JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Spotřeba energie v domech
Nezateplené budovy: 180 - 200 kWh/m2/rok
Budovy splňující stávající technické normy: 100 kWh/m2/rok
Nízkoenergetické domy: neexistuje obecně přijatá definice, v Rakousku se udává dům se spotřebou tepla na vytápění 50 kWh/m2/rok
Pasivní domy: 15 kWh/m2/rok (hraniční hodnota)
Zdroj: Centrum pasivního domu
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
