Ekologická daňová reforma není vůbec ekologická

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své zprávě České republice vytkla, že produkuje příliš mnoho odpadů a škodlivých plynů. Jsme vysoko nad průměrem Evropské unie v produkci oxidu siřičitého na tisíc dolarů vydělaných našimi podniky a v produkci oxidu uhličitého jsme dokonce nejhorší v celé EU. Autoři studie doporučují zavést ekologickou daňovou reformu, která do cen výrobků promítne náklady na životní prostředí.
S takovým názorem se nedá než souhlasit. Na zprávu OECD však hbitě zareagoval ministr Ambrozek, který nezapomněl zmínit hlavní nástroje pro zlepšení tohoto neutěšitelného stavu. Je to zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a připravovaná ekologická daňová reforma. Jenže ani zmíněný zákon, ani ekologická daňová reforma, tak jak ji navrhuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) emise nesníží.

Sluncem proti přírodě
Zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýhodňuje vybrané druhy zdrojů energie, ale nemá žádnou souvislost se snižováním emisí. Pokud by to MŽP myslelo se snižováním produkce oxidů síry, dusíku a uhlíku vážně, musel by takový zákon vypadat zcela jinak. Jak si jinak vysvětlit to, že podporuje kromě jiných i sluneční energii? Ano, není pro českého ekologického aktivistu příjemnější pohled než na roztočenou vrtuli větrné elektrárny nebo na sluneční paprsky odrážející se od panelů fotovoltaické elektrárny. Uvědomí si však takový aktivista, jak je náročné takový křemíkový panel vyrobit?
Americká studie The energy payback time of photovoltaic modules, která čerpala data od renomovaného výrobce fotovoltaických panelů Siemens Solar Industries, došla k závěru, že na vyrobení solárních panelů pro jeden instalovaný megawatt sluneční elektrárny se spotřebuje 2325 MWh elektrické energie. Výroba křemíkových panelů je extrémně energeticky náročná.
Dalším výsledkem, ke kterému autoři zmíněné studie došli, bylo zjištění, že v podmínkách státu Kalifornie, kde je průměrná využitelnost sluneční elektrárny 4,7 hodiny denně, by trvalo 4,1 roku, než by taková elektrárna vyrobila energii, která byla spotřebována při výrobě panelů. V našich podmínkách se odhaduje průměrná využitelnost slunečních elektráren 2,7 hodiny denně.

Emise neubudou
Pokud jde o návrh ekologické daňové reformy, je na tom s vlivem na snižování emisí podobně bídně. Pokud by měla být tato reforma skutečně ekologickou, musela by odrážet náklady, které musí být vynaloženy na nápravu ekologických škod danou výrobou způsobených. MŽP si s těmito úvahami nedělalo těžkou hlavu. Navrhuje daňové zatížení pro výrobu elektrické energie z hnědého uhlí na 1,30 Kč za vyrobenou kilowatthodinu, černé uhlí by mělo být zatíženo 90 haléři za kWh a elektřina vyrobená ze zemního plynu a jaderného paliva by měla být zdaněna 30 haléři za kWh. Je snad možné ocenit vliv jaderné elektrárny na životní prostředí jako jednu čtvrtinu vlivu elektrárny spalující hnědé uhlí?

Zcela scestná reforma
Podtrženo a sečteno: odpovídat na zprávu OECD o nadměrném znečišťování životního prostředí argumenty opírajícími se o zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a návrh ekologické daňové reformy je zcela nezodpovědné. Předpokládat, že 6 % podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přispěje k razantnímu zlepšení stavu našeho ovzduší, je scestné.
Ekologická daňová reforma, pokud by chtěla být skutečně ekologickou, by měla postavit jadernou energii vedle větru, vody, slunce a biomasy a nezatěžovat ji daňově vůbec.
Autor, člen České nukleární společnosti, pracuje jako reaktorový fyzik v JE Dukovany