Trhové Sviny vsadily na biomasu
Jihočeské město Trhové Sviny se včera stalo prvním místem v zemi, kde se
zároveň teplo i elektřina vyrábí z dřevního odpadu. Dosud se k takzvané
kogeneraci, tedy výrobě dvou forem energií z jednoho druhu paliva, nejčastěji
používá zemní plyn, propan-butan nebo bioplyn.
Investici za více než 90 miliónů korun podpořil z poloviny stát. Systém za
hodinu vyrábí 600 kilowatt elektřiny, kterou město přes svou firmu Tepelné
hospodářství prodává do sítě energetické společnosti E.ON [http://E.ON]. Ta za
kilowatt elektřiny platí 2,50 koruny. Radnice tak na jejím prodeji ročně vydělá
kolem šesti miliónů korun, které posílí její rozpočet. Díky této kogenerační
jednotce město také sjednotilo cenu tepla pro domácnosti a podnikatele na 340
korun za gigajoule. Základní škola tak například jen na teple letos ušetří
zhruba 150 tisíc korun.
"Je to průměrná cena, žádný extrém," říká Roman Koranda, generální ředitel
Teplárny České Budějovice. Pro srovnání - ta letos prodává nejdražší teplo
konečným zákazníkům v panelových bytech za 320 korun za gigajoule.
Teplo z biomasy vytápí v Trhových Svinech zhruba polovinu města, především
úřady, školy a byty v rodinných a panelových domech.
Jihočeské město Trhové Sviny se včera stalo prvním místem v zemi, kde se zároveň teplo i elektřina vyrábí z dřevního odpadu. Dosud se k takzvané kogeneraci, tedy výrobě dvou forem energií z jednoho druhu paliva, nejčastěji používá zemní plyn, propan-butan nebo bioplyn.
Investici za více než 90 miliónů korun podpořil z poloviny stát. Systém za hodinu vyrábí 600 kilowatt elektřiny, kterou město přes svou firmu Tepelné hospodářství prodává do sítě energetické společnosti E.ON. Ta za kilowatt elektřiny platí 2,50 koruny. Radnice tak na jejím prodeji ročně vydělá kolem šesti miliónů korun, které posílí její rozpočet. Díky této kogenerační jednotce město také sjednotilo cenu tepla pro domácnosti a podnikatele na 340 korun za gigajoule. Základní škola tak například jen na teple letos ušetří zhruba 150 tisíc korun.
"Je to průměrná cena, žádný extrém," říká Roman Koranda, generální ředitel Teplárny České Budějovice. Pro srovnání - ta letos prodává nejdražší teplo konečným zákazníkům v panelových bytech za 320 korun za gigajoule.
Teplo z biomasy vytápí v Trhových Svinech zhruba polovinu města, především úřady, školy a byty v rodinných a panelových domech.
Miliardové investice
Experti se přitom shodují, že Česko čeká v příštích letech rozvoj výroby elektřiny a tepla z biomasy. Úřady předpokládají, že do čtyř let by měla stoupnout zhruba čtyřnásobně. Ministerstvo životního prostředí na jaře uvádělo, že pro příští roky odhaduje investice do odvětví na téměř 30 miliard korun. Podle šéfa resortu Libora Ambrozka se proto počítá s přípravou podobných projektů v řádu miliard korun ročně. Významně by je měla podpořit také Evropská unie ze svých strukturálních fondů.
V Česku dala těmto aktivitám zelenou červencová novela zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která garantuje minimální výkupní ceny a podporu na 15 let. Stabilita výkupních cen má investorům zlepšit přístup k bankovním úvěrům, z nichž by projekty financovaly.
Energetický regulační úřad, který ceny a takzvané zelené bonusy stanovuje, může výkupní ceny meziročně snížit maximálně o pět procent. Letos je minimální výkupní cena jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobené z biomasy 2,52 koruny. Na příští rok úřad stanovil pro čisté spalování ceny od 2,29 do 2,90 koruny.
Laskavec byl mokrý
Největší podíl biomasy zatím tvoří "drahé" dřevní štěpky, za něž třeba v Trhových Svinech platí 300 korun za tunu. Firmy proto hledají další levnější biopalivo. Skupina ČEZ třeba koncem října ve své Elektrárně Hodonín testovala laskavec (amarant). Zatímco v laboratoři třímetrová plodina obstála, v provozu propadla. Hlavně proto, že byla málo vysušená. "Bylo toho přes 400 tun. Proti očekávání měl ale laskavec při spalování 60 až 70 procent vody. Výhřevnost tak byla nízká, do tří gigajoulů na tunu. U štěpky nebo otrub to je přes deset gigajoulů," uvedl Pavel Šušák, zástupce ředitele hodonínské elektrárny. S testováním laskavce se ale bude pokračovat.
Investici za více než 90 miliónů korun podpořil z poloviny stát. Systém za hodinu vyrábí 600 kilowatt elektřiny, kterou město přes svou firmu Tepelné hospodářství prodává do sítě energetické společnosti E.ON. Ta za kilowatt elektřiny platí 2,50 koruny. Radnice tak na jejím prodeji ročně vydělá kolem šesti miliónů korun, které posílí její rozpočet. Díky této kogenerační jednotce město také sjednotilo cenu tepla pro domácnosti a podnikatele na 340 korun za gigajoule. Základní škola tak například jen na teple letos ušetří zhruba 150 tisíc korun.
"Je to průměrná cena, žádný extrém," říká Roman Koranda, generální ředitel Teplárny České Budějovice. Pro srovnání - ta letos prodává nejdražší teplo konečným zákazníkům v panelových bytech za 320 korun za gigajoule.
Teplo z biomasy vytápí v Trhových Svinech zhruba polovinu města, především úřady, školy a byty v rodinných a panelových domech.
Miliardové investice
Experti se přitom shodují, že Česko čeká v příštích letech rozvoj výroby elektřiny a tepla z biomasy. Úřady předpokládají, že do čtyř let by měla stoupnout zhruba čtyřnásobně. Ministerstvo životního prostředí na jaře uvádělo, že pro příští roky odhaduje investice do odvětví na téměř 30 miliard korun. Podle šéfa resortu Libora Ambrozka se proto počítá s přípravou podobných projektů v řádu miliard korun ročně. Významně by je měla podpořit také Evropská unie ze svých strukturálních fondů.
V Česku dala těmto aktivitám zelenou červencová novela zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, která garantuje minimální výkupní ceny a podporu na 15 let. Stabilita výkupních cen má investorům zlepšit přístup k bankovním úvěrům, z nichž by projekty financovaly.
Energetický regulační úřad, který ceny a takzvané zelené bonusy stanovuje, může výkupní ceny meziročně snížit maximálně o pět procent. Letos je minimální výkupní cena jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobené z biomasy 2,52 koruny. Na příští rok úřad stanovil pro čisté spalování ceny od 2,29 do 2,90 koruny.
Laskavec byl mokrý
Největší podíl biomasy zatím tvoří "drahé" dřevní štěpky, za něž třeba v Trhových Svinech platí 300 korun za tunu. Firmy proto hledají další levnější biopalivo. Skupina ČEZ třeba koncem října ve své Elektrárně Hodonín testovala laskavec (amarant). Zatímco v laboratoři třímetrová plodina obstála, v provozu propadla. Hlavně proto, že byla málo vysušená. "Bylo toho přes 400 tun. Proti očekávání měl ale laskavec při spalování 60 až 70 procent vody. Výhřevnost tak byla nízká, do tří gigajoulů na tunu. U štěpky nebo otrub to je přes deset gigajoulů," uvedl Pavel Šušák, zástupce ředitele hodonínské elektrárny. S testováním laskavce se ale bude pokračovat.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
