Ekonomika roste, odnáší to životní prostředí
Po silnicích jezdí stále více automobilů a vzrůstající ekonomika si žádá více
energie. Na druhou stranu v přírodě ubývá divokých ptáků a staví se málo malých
vodních elektráren či spaloven na biomasu.
To jsou některé závěry ze zprávy o tom, jak se daří plnit cíle Strategie
udržitelného rozvoje, schválené vloni vládou. První hodnotící dokument dostali
včera na stůl ministři. U většiny z 36 hodnocených hledisek přitom stojí
poznámka, že se ke stanoveným cílům nepřibližuje anebo se od nich dokonce
vzdaluje.
Experti z různých ministerstev a úřadů zjišťovali například to, jak se v
posledních letech spotřebovávají suroviny, jaký je podíl energie z obnovitelných
zdrojů, jak se využívají odpady, ale také, jaké jsou výdaje na vědu a výzkum
anebo jaká je očekávaná délka života.
Třeba u spotřeby prvotních energetických zdrojů (kapalná či tuhá paliva, teplo,
elektřina) dokument uvádí, v druhé polovině 90. let klesalo jejich využívání o
tři až pět procent ročně. V roce 2000 ale nastal obrat a loni se dokonce spálilo
a protopilo rekordní množství energetických zdrojů. Dlouhodobým cílem přitom je
spotřebu těchto zdrojů nezvyšovat.
Hodnotící zpráva o udržitelném rozvoji tak potvrzuje to, na co před nedávnem
upozornili i odborníci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD): v
posledních letech se nedaří dosáhnout toho, aby s růstem ekonomiky klesalo i
znečišťování životního prostředí. Některých škodlivin dokonce přibývá.
"Během sledovaného období byl dosažen jen malý pokrok při oddělování růstu HDP
od negativních dopadů na životní prostředí," uvedla OECD, která hodnotila
ekologii od roku 1998. Například ostravský Mittal vloni vyrobil 3,2 miliónu tun
tekuté oceli, nejvíce za posledních patnáct let. Podobně se vedlo i dalším
ocelářským firmám. Ačkoli oceláři nepřekročili povolené limity, z komínů přesto
vypustili o téměř čtyři tisíce tun oxidu uhličitého více než v roce 2003,
přibylo i síry či oxidů dusíku.
Zpráva o plnění Strategie udržitelného rozvoje sice v některých kapitolách
konstatuje, že se vybrané indikátory v posledních letech nezhoršují, ale i tak
nejsou konkrétní hodnoty dobré. Třeba v případě emisí oxidu uhličitého patří
Česko v porovnání s počtem obyvatel i v přepočtu na HDP k nejhorším evropským
zemím.
"Jde už o několikátou ze série podobných varujících zpráv během několika
měsíců," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, podle něhož by se špatné ekologické
zprávy měly promítnout do zákonů či daňových reforem. Návrh ekologické daňové
reformy Ministerstva životního prostředí ovšem v kabinetu nejspíš narazí na
tvrdý odpor.
Po silnicích jezdí stále více automobilů a vzrůstající ekonomika si žádá více energie. Na druhou stranu v přírodě ubývá divokých ptáků a staví se málo malých vodních elektráren či spaloven na biomasu.
To jsou některé závěry ze zprávy o tom, jak se daří plnit cíle Strategie udržitelného rozvoje, schválené vloni vládou. První hodnotící dokument dostali včera na stůl ministři. U většiny z 36 hodnocených hledisek přitom stojí poznámka, že se ke stanoveným cílům nepřibližuje anebo se od nich dokonce vzdaluje.
Experti z různých ministerstev a úřadů zjišťovali například to, jak se v posledních letech spotřebovávají suroviny, jaký je podíl energie z obnovitelných zdrojů, jak se využívají odpady, ale také, jaké jsou výdaje na vědu a výzkum anebo jaká je očekávaná délka života.
Třeba u spotřeby prvotních energetických zdrojů (kapalná či tuhá paliva, teplo, elektřina) dokument uvádí, v druhé polovině 90. let klesalo jejich využívání o tři až pět procent ročně. V roce 2000 ale nastal obrat a loni se dokonce spálilo a protopilo rekordní množství energetických zdrojů. Dlouhodobým cílem přitom je spotřebu těchto zdrojů nezvyšovat.
Hodnotící zpráva o udržitelném rozvoji tak potvrzuje to, na co před nedávnem upozornili i odborníci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD): v posledních letech se nedaří dosáhnout toho, aby s růstem ekonomiky klesalo i znečišťování životního prostředí. Některých škodlivin dokonce přibývá.
"Během sledovaného období byl dosažen jen malý pokrok při oddělování růstu HDP od negativních dopadů na životní prostředí," uvedla OECD, která hodnotila ekologii od roku 1998. Například ostravský Mittal vloni vyrobil 3,2 miliónu tun tekuté oceli, nejvíce za posledních patnáct let. Podobně se vedlo i dalším ocelářským firmám. Ačkoli oceláři nepřekročili povolené limity, z komínů přesto vypustili o téměř čtyři tisíce tun oxidu uhličitého více než v roce 2003, přibylo i síry či oxidů dusíku.
Zpráva o plnění Strategie udržitelného rozvoje sice v některých kapitolách konstatuje, že se vybrané indikátory v posledních letech nezhoršují, ale i tak nejsou konkrétní hodnoty dobré. Třeba v případě emisí oxidu uhličitého patří Česko v porovnání s počtem obyvatel i v přepočtu na HDP k nejhorším evropským zemím.
"Jde už o několikátou ze série podobných varujících zpráv během několika měsíců," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, podle něhož by se špatné ekologické zprávy měly promítnout do zákonů či daňových reforem. Návrh ekologické daňové reformy Ministerstva životního prostředí ovšem v kabinetu nejspíš narazí na tvrdý odpor.
To jsou některé závěry ze zprávy o tom, jak se daří plnit cíle Strategie udržitelného rozvoje, schválené vloni vládou. První hodnotící dokument dostali včera na stůl ministři. U většiny z 36 hodnocených hledisek přitom stojí poznámka, že se ke stanoveným cílům nepřibližuje anebo se od nich dokonce vzdaluje.
Experti z různých ministerstev a úřadů zjišťovali například to, jak se v posledních letech spotřebovávají suroviny, jaký je podíl energie z obnovitelných zdrojů, jak se využívají odpady, ale také, jaké jsou výdaje na vědu a výzkum anebo jaká je očekávaná délka života.
Třeba u spotřeby prvotních energetických zdrojů (kapalná či tuhá paliva, teplo, elektřina) dokument uvádí, v druhé polovině 90. let klesalo jejich využívání o tři až pět procent ročně. V roce 2000 ale nastal obrat a loni se dokonce spálilo a protopilo rekordní množství energetických zdrojů. Dlouhodobým cílem přitom je spotřebu těchto zdrojů nezvyšovat.
Hodnotící zpráva o udržitelném rozvoji tak potvrzuje to, na co před nedávnem upozornili i odborníci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD): v posledních letech se nedaří dosáhnout toho, aby s růstem ekonomiky klesalo i znečišťování životního prostředí. Některých škodlivin dokonce přibývá.
"Během sledovaného období byl dosažen jen malý pokrok při oddělování růstu HDP od negativních dopadů na životní prostředí," uvedla OECD, která hodnotila ekologii od roku 1998. Například ostravský Mittal vloni vyrobil 3,2 miliónu tun tekuté oceli, nejvíce za posledních patnáct let. Podobně se vedlo i dalším ocelářským firmám. Ačkoli oceláři nepřekročili povolené limity, z komínů přesto vypustili o téměř čtyři tisíce tun oxidu uhličitého více než v roce 2003, přibylo i síry či oxidů dusíku.
Zpráva o plnění Strategie udržitelného rozvoje sice v některých kapitolách konstatuje, že se vybrané indikátory v posledních letech nezhoršují, ale i tak nejsou konkrétní hodnoty dobré. Třeba v případě emisí oxidu uhličitého patří Česko v porovnání s počtem obyvatel i v přepočtu na HDP k nejhorším evropským zemím.
"Jde už o několikátou ze série podobných varujících zpráv během několika měsíců," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha, podle něhož by se špatné ekologické zprávy měly promítnout do zákonů či daňových reforem. Návrh ekologické daňové reformy Ministerstva životního prostředí ovšem v kabinetu nejspíš narazí na tvrdý odpor.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích