Energie z jádra je čím dál přitažlivější

Jaderná energetika prožívá novou konjunkturu, a to zejména v Asii. Japonsko tento týden připojí na síť svůj 54. jaderný blok o výkonu tisíc megawatt. Tím se země posune na třetí místo globálního žebříčku zemí s největším množstvím energie vyrobené z jádra.. Na prvním místě jsou Spojené státy a na druhém Francie.
"Nemáme jinou možnost než podporovat rozvoj jaderné energetiky. Jinak nesnížíme závislost na dovozu zemního plynu a ropy a nesplníme ani své závazky snížení emisí takzvaných skleníkových plynů," řekl agentuře Reuters ministr průmyslu a obchodu Tošihiró Nikaí. Další jaderný blok je ve stavbě.
Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) hodlá jen Čína postavit do roku 2030 přes dvacet nových elektráren. Obdobnou cestou jde také Indie.
Podle odhadu IEA budou státy investovat do stavby nových jaderných bloků nejméně 200 miliard dolarů do roku 2030. Už teď je ve stavbě na 21 nových bloků. Důvody jsou stále stejné. Emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv a růst cen primárních zdrojů energie.
Prezident Spojených států George Bush dal letos zelenou stavbě nových reaktorů. Firmy činné v jaderném strojírenství dostanou daňové úlevy na vývoj ve výši 3,5 miliardy dolarů. Zatím má přibýt pět nových bloků.
Oproti tomu v Evropě skepse vůči jaderné energetice spíše přetrvává. Finsko sice začalo v září se stavbou nové jaderné elektrárny a parlament má rozhodnout o stavbě další. Francie se nikdy výroby elektřiny z jádra nevzdala a už dnes z něj vyrábí bezmála osmdesát procent potřeby.
Jaderná energetika se opět rozjíždí v Rusku či na Ukrajině. Ale státy Evropské unie vyjma Francie a Finska stojí zatím mimo. Německá kancléřka Angela Merkelová sice před volbami slibovala, že přehodnotí přístup k jaderné energetice. A že přinejmenším prodlouží provoz stávajících elektráren. Ale po volbách se ocitla ve velké koalici se sociálními demokraty. A ti jsou proti. Rovněž Švédsko pokračuje ve svém záměru odstavování jaderných elektráren.
Minulý týden britský premiér Tony Blair mluvil o tom, že Británie "zváží" svůj přístup k jádru. Argumentoval tím, že jeho země vyrábí 38 procent elektřiny spalováním zemního plynu. Toho měla v předchozích třiceti letech dost a z vlastních zdrojů. Ale ložiska v Severním moři u britských břehů se blíží vyčerpání. A od příštího roku by se mohla Velká Británie přesunout ze strany exportérů plynu na stranu dovozců.
Británie zatím kryje z reaktorů zhruba pětinu své potřeby. Uhlí se podílí 32 procenty. Pokud se zvýší podíl uhlí ve výrobě elektřiny, Blairova Británie nesplní své závazky vůči ochraně ovzduší.
Blair zatím nechal vypracovat studii, která má ukázat, zda jaderná energie splní očekávání. Studie má být hotová v roce 2006.
Protože stavba jaderné elektrárny trvá se všemi povolovacími procedurami až patnáct let, nelze čekat, že by v Británii postavili novou elektrárnu před rokem 2020.
V celosvětovém měřítku kryje jaderná energie zhruba šestnáct procent spotřeby.
K prvnímu lednu pracovalo ve světě 441 jaderných bloků. Ačkoli je počet bloků už několik let téměř stejný, protože odstavené bloky nahrazují nové, vyrábějí stále více elektřiny. Technické inovace dokážou zvýšit výkon elektrárny až o patnáct procent nad původní hodnoty. Odborný časopis International Journal for Nuclear Power tvrdí, že se tak do konce desetiletí podaří zvýšit výkon až o šest tisíc megawattů. To odpovídá přibližně šesti novým elektrárnám.