Budeme zodpovědněji chránit artéské vody v Brně?

Podzemní artéské zdroje vody pod Brnem mohou být v ohrožení. Pramenů artéské vody v posledních letech ubylo, některé vrty zanikly a ani se neví, zda byly odborně zlikvidovány, jiné jsou ve špatném technickém stavu, protože se nikdo o ně pořádně nestará. Veřejně přístupný zdroj v Mírové ulici v Brně-Černovicích využívaný ještě nedávno občany pro místní pitné účely už prakticky neteče. Blízký textilní podnik totiž čerpá už několik měsíců z hloubky 70 metrů vodu nezbytnou pro zabezpečení výroby látek.

"Smlouva závodu dovoluje odebrat dvacet čtyři litry vody, která vyteče za vteřinu," řekla v létě deníku  Rovnost Ing. Marie Kuželová, vedoucí odboru vodního a lesního hospodářství magistrátu stautárního města Brna.

Množství odebrané vody má přímý vliv na podzemní zásobování pramene v Mírové ulici, přesto byl údajně vybudován 3 vrt, který má snad sloužit jako záložní zdroj. 

Někteří renomovaní  hydrogeologové však využití kvalitních podzemních vod pro průmyslové účely považují za plýtvání kvalitní surovinou. Jsou toho názoru, že taková kvalitní voda by měla být primárně určena k pitným účelů jako např. balená voda nebo k veřejnému využití formou vrtů, kde by si občané vodu nabrali do lahví apod (viz. vrty Balbínův pramen v Tuřanech, HV 101 Mírová - Černovice - již bohužel nefunkční, HV 400 Žabovřesky). Poukazují též na to, že dosud nebyla zpracována kompletní odborná studie, která by jednoznačně stanovila jakým způsobem by bylo možno strukturu bezproblémově exploatovat a zajistila by její ochranu před zavlečením znečištění. Podle některých vyjádření se jedná snad o poslední větší vodonosnou strukturu v ČR, která nebyla takto zodpovědně prozkoumána.

Dalším z důvodů, proč je voda pod Brnem v nebezpečí, je podle zpráv z letní Rovnosti dosud nerekultivovaná černovicko - tuřanská skládka. Nelze vyloučit, že by mohlo dojít ke kontaminaci těchto vod škodlivými látkami. Hydrogeologové již léta s občasnými výpadky sledují stav podzemních vod v okolí , aby dalšími údaji doplnili projekt na rekultivaci skládky, která k ukládání odpadu sloužila více než 50 let. Dle zpráv z brněnského magistrátu jsou podnikány kroky na zajištění finančních prostředků pro pilotní projekt rekultivace skládky.

ZDROJ: Rovnost, Ekolist, Enviweb