Energie z větru - v Evropě zřejmě jen jako doplněk
Nahradit jaderné elektrárny odstavované na základě pět let staré dohody mezi
vládou a energetikami obnovitelnými zdroji si přejí v Německu. Díky masivním
subvencím tam dosud postavili 16 tisíc větrných turbín. Jejich další rozsáhlá
výstavba se chystá zejména na severomořském pobřeží a umělých ostrovech.
Nahradit jaderné elektrárny odstavované na základě pět let staré dohody mezi vládou a energetikami obnovitelnými zdroji si přejí v Německu. Díky masivním subvencím tam dosud postavili 16 tisíc větrných turbín. Jejich další rozsáhlá výstavba se chystá zejména na severomořském pobřeží a umělých ostrovech.
Na německém území dnes stojí téměř polovina (48,6 %) všech větrných turbín v unii. Ze 493,3 terawatthodin (TWh - miliarda kilowatthodin) německé elektřiny vyrobily 22 TWh, tedy 4,4 %. Nynějších 18 atomových bloků, které se mají podle dohody o likvidaci jaderné energetiky uzavřít do roku 2023, vyrobilo loni bezmála 160 TWh proudu, tedy 32,1 % německé výroby.
Likvidace jaderných zdrojů neprodukujících oxid uhličitý ani další skleníkové plyny však naléhavý problém jejich emisí neřeší a hrozbu klimatických změn odvrátit nedokáže. Větrníky běží totiž podle průzkumů v Evropě naplno v průměru jen 54 dní v roce, kdežto atomové elektrárny téměř devět měsíců. Pokud by tedy Němci chtěli nahradit odstavované jaderné zdroje větrnými, museli by k současným 16 543 instalovat 121 tisíc nových větrných turbín, které by podle propočtu mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Petra Spilky stály v přepočtu zhruba 5 bilionů korun, tedy asi tolik, co 50 Temelínů. Množství vypouštěných skleníkových plynů by se však prakticky nesnížilo, neboť pilířem tamní energetiky podle představ spolkového ministra životního prostředí Jürgena Trittina zůstanou uhelné zdroje.
Koncem loňského roku provozovaly země EU větrné elektrárny o celkovém výkonu 34 205 MW, o pětinu více než předloni a dokonce o 165 % více než na přelomu tisíciletí. Větrné turbíny jsou vynikající ekologický zdroj elektřiny, nemohou však nahradit jaderné zdroje, tvrdí šéf mezinárodní organizace Ekologové pro jádro Bruno Comby. "Na množství elektřiny, jaké vyrobí jediný evropský reaktor EPR, by ve Francii bylo potřeba 2 400 větrníků o výkonu 2 MW každý. Zabraly by francouzské středomořské pobřeží.
Elektřinu ze všech obnovitelných zdrojů jsou distribuční společnosti v ČR (i v Německu) povinny odebrat. Energetický regulační úřad stanovil výkupní cenu větrné elektřiny na 2,60 Kč/kWh pro turbíny uvedené do provozu od letošního roku a ponechal na 2,72 až 3 Kč/kWh pro starší stroje. Nejvíce se platí za solární proud (6,04 Kč/kWh). Na základě loni schváleného zákona o obnovitelných energiích se výkupní ceny větrného proudu v Německu pohybují mezi 5,5 a 9,1 eurocenty za kilowatthodinu (1,70-2,80 Kč/kWh).
Na německém území dnes stojí téměř polovina (48,6 %) všech větrných turbín v unii. Ze 493,3 terawatthodin (TWh - miliarda kilowatthodin) německé elektřiny vyrobily 22 TWh, tedy 4,4 %. Nynějších 18 atomových bloků, které se mají podle dohody o likvidaci jaderné energetiky uzavřít do roku 2023, vyrobilo loni bezmála 160 TWh proudu, tedy 32,1 % německé výroby.
Likvidace jaderných zdrojů neprodukujících oxid uhličitý ani další skleníkové plyny však naléhavý problém jejich emisí neřeší a hrozbu klimatických změn odvrátit nedokáže. Větrníky běží totiž podle průzkumů v Evropě naplno v průměru jen 54 dní v roce, kdežto atomové elektrárny téměř devět měsíců. Pokud by tedy Němci chtěli nahradit odstavované jaderné zdroje větrnými, museli by k současným 16 543 instalovat 121 tisíc nových větrných turbín, které by podle propočtu mluvčího Jaderné elektrárny Dukovany Petra Spilky stály v přepočtu zhruba 5 bilionů korun, tedy asi tolik, co 50 Temelínů. Množství vypouštěných skleníkových plynů by se však prakticky nesnížilo, neboť pilířem tamní energetiky podle představ spolkového ministra životního prostředí Jürgena Trittina zůstanou uhelné zdroje.
Koncem loňského roku provozovaly země EU větrné elektrárny o celkovém výkonu 34 205 MW, o pětinu více než předloni a dokonce o 165 % více než na přelomu tisíciletí. Větrné turbíny jsou vynikající ekologický zdroj elektřiny, nemohou však nahradit jaderné zdroje, tvrdí šéf mezinárodní organizace Ekologové pro jádro Bruno Comby. "Na množství elektřiny, jaké vyrobí jediný evropský reaktor EPR, by ve Francii bylo potřeba 2 400 větrníků o výkonu 2 MW každý. Zabraly by francouzské středomořské pobřeží.
Elektřinu ze všech obnovitelných zdrojů jsou distribuční společnosti v ČR (i v Německu) povinny odebrat. Energetický regulační úřad stanovil výkupní cenu větrné elektřiny na 2,60 Kč/kWh pro turbíny uvedené do provozu od letošního roku a ponechal na 2,72 až 3 Kč/kWh pro starší stroje. Nejvíce se platí za solární proud (6,04 Kč/kWh). Na základě loni schváleného zákona o obnovitelných energiích se výkupní ceny větrného proudu v Německu pohybují mezi 5,5 a 9,1 eurocenty za kilowatthodinu (1,70-2,80 Kč/kWh).
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích