Krátce - různé

Vánoce škodí životnímu prostředí, tvrdí australská ekologická organizace Australian conservation foundation (ACF). Ta včera vydala zprávu s názvem "Skrytá cena vánoc," ve které vypočítává škody na životním prostředí, jež páchají masivní nákupy vánočních dárků. Knihy, alkohol, elektronika, oblečení, to všechno podle ACF přispívá k devastaci naší planety.
"Na každý dolar, který Australan utratí před Vánocemi za oblečení, aby jím potěšil své blízké, se spotřebuje 20 litrů vody a k výrobě je nutný prostor o rozloze 3,4 čtverečního metru," uvádí zpráva.
Loni přitom Australané nakoupili před vánočními svátky oblečení v hodnotě 1,5 miliardy dolarů a potřebovali tak k tomu půl miliónu hektarů země.
Na výrobu vánočních nápojů bylo spotřebováno takové množství vody, jež by spolehlivě zaplnilo 42 tisíc olympijských bazénů. Většina z ní byla použita na výrobu piva a vína.
Zpráva dále uvádí, že dary jako DVD přehrávače a kávovary vyprodukují až 780 tisíc tun emisí, které způsobují skleníkový efekt. A to ještě před tím, než je vůbec obdarovaný otevře. Třetina těchto emisí vznikne spotřebou paliva při výrobě.
Dokonce i krabice čokolády v hodnotě třiceti dolarů "spotřebuje" při výrobě 20 kilogramů přírodních materiálů a 940 litrů vody.

Teplota na zeměkouli se v roce 2005 vyrovnala dosud nejvyšším hodnotám, které byly zaznamenány v roce 1998. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Na svém serveru o tom včera informovala stanice BBC s tím, že výsledky svých měření zveřejnila také Světová meteorologická organizace. Klima se oteplilo o 0,6 stupně.
Údaje NASA a Světové meteorologické organizace se mírně liší. Obě instituce se však shodují, že údaje jsou znepokojující. Rok 1998 byl mimořádně teplý kvůli vlivu klimatického jevu El Niňo v tichomořské oblasti, ten však letos zaznamenán nebyl. Teplota roku 2005 je tak jen výsledkem globálního oteplování. Devět z deseti nejteplejších let připadá na poslední dekádu.

Evropská komise přijala detailní akční plán na zvýšení využití energie získané ze dřeva, zemědělských plodin a odpadů. Chce tak reagovat na problém vysokých cen ropy a využít domácí energetický potenciál pro výrobu elektřiny, k vytápění a pro dopravu. Komise také navrhla způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, je teď na členských státech, aby je využily a zároveň aby odstranily administrativní překážky přístupu zelené elektřiny do rozvodných sítí. Zatím to vypadá tak, že se nepodaří splnit cíl 12 % zelených energií v roce 2010.

Evropský parlament a Rada EU se nakonec dohodly na kompromisu nové směrnice o odpadech z důlní činnosti. Tyto odpady, pokud nejsou správně a bezpečně skladovány nebo recyklovány, mohou způsobit závažné ekologické problémy např. znečištěním spodních vod. Směrnice se zabývá nutností plánování skládkování důlního odpadu, vydáváním oprávnění s tímto odpadem nakládat, zacházením s odpady a také uzavíráním dolů a následnou péčí o ně. Nyní bude směrnice formálně schválena Evropským parlamentem a Radou EU.

Evropský parlament a Rada EU se dohodly na kompromisním znění směrnice o energetických úsporách do roku 2015. Podle této směrnice budou muset členské státy vypracovat národní plány úspor ve výši 1 % ročně. Úspory mají dosahovány na všech stupních dodavatelského řetězce - od výrobců přes distribuci i u konečných uživatelů, a to ve všech sektorech včetně zemědělství, vytápění v domácnostech a dopravě.

Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci, v rámci které se snaží získat podněty na praktické nástroje pro splnění cílů EU v oblasti poklesu biodiverzity (zastavení zhoršování biodiverzity v EU do roku 2010 a přispět k podstatnému snížení tempa ztráty biodiverzity na celém světě do roku 2010). Komise navrhuje klíčové oblasti a také celou řadu nástrojů a způsobů naplnění cílů a žádá zainteresované strany o jejich názor na využití takovýchto nástrojů. Uzávěrka veřejné konzultace je 6. února 2006.
Konzultace je přístupná on-line na následujícím odkazu:
http://europa.eu.int/yourvoice/ipm/forms/dispatch?
form=BIODIVERSITY

Podle dnešní zprávy odboru lesnictví provincie Si Chuanu v této provincii přibyly 3 přírodní rezervace, ve kterých žijí velké panda, tj. rezervace Mao Zhai a rezervace Dong Yang-gou v severosichuanské oblasti, rezervace na hoře Ma An v jihozápadní oblasti. Až do dneška bylo už v provincii Si Chuan založeno 38 přírodních rezervací pro velké pandy. Celková plocha rezervací dosáhla 20 tisíc čtverečních kiliometrů. V těchto rezervacích žije více než 50% velkých pand na světě. Velká panda je jedním z nejvzácnějších zvířat na světě a je nazývána živou zkamenělinou. V současné době je počet divoce žijících velkých pand jenom něco málo přes 1000. Žijí hlavně v čínských provinciích Si Chuanu a Shan Xi.

Partyzánské - Slovenští policisté vyšetřují, odkud se objevilo 300 tun smetí vysypaných u města Partyzánské. Podle německých nápisů na zbytcích usuzují, že nevítaná nadílka přišla z Rakouska nebo Německa. "V Evropské unii je vývoz odpadu k likvidaci do zahraničí zakázaný,"řekl mluvčí inspekce životního prostředí Michal Štefánek. Mohou se vyvážet jen druhotné suroviny jako papír, železo a sklo nebo staré pneumatiky a plasty jako palivo pro cementárny. Na hromadách u Partyzánského se povalují zbytky různých obalů, hadry, jednorázové plenky a zbytky koberců. "Pachateli za to hrozí pokuta pět milionů korun a odpad bude muset odvézt,"řekl Štefánek. Po vstupu do Evropské unie se přestaly prohlížet kamiony na hranicích, a tím skončila i možnost odhalit dovážený odpad. "Pokud jsou papíry ke kontejnerům v pořádku, celník nemá důvod je prohlížet,"potvrdil policejní specialista na životní prostředí Mário Kern. Ladislav Hegyi z ekologické společnosti Přátelé země se domnívá, že s odpady se kšeftuje. Například Rakušané mohou do Slovenské republiky vyvézt netříděný odpad a kvalitní plasty si zpracují doma. Mají doklady, že odpad vyvezli za účelem zhodnocení. "Potom vykládají, že zhodnocují 70 procent plastových lahví. Neřeknou, že 30 procent recyklují a zbytek pálí na Slovensku," řekl Ladislav Hegyi.