SDĚLENÍ sekretariátu rozkladové komise o některých správních rozhodnutích ministra životního prostředí

k § 11 odst. 1 písm. a) zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Požadovaná informace – stanovisko pro ministra – se vztahuje výlučně k vnitřnímu pokynu povinného subjektu, který má v daném případě charakter interního pracovního pokynu (ministra) směřovaného k subordinačně podřízeným pracovníkům. Tato informace slouží výhradně k interní komunikaci uvnitř ministerstva.

(Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 11. října 2005, č.j. 101496/ENV/M/05, SRK/550/R-1782/05)

Ministerstvo rozhodnutím nevyhovělo žádosti pana F. (dále jen „odvolatel“) o poskytnutí informace – dokumentů, které byly v rámci ministerstva vypracovány v příslušných odborech k návrhu změny usnesení vlády ČR ze dne 21. července 1999, č. 741 P. Vzhledem k požadovanému okruhu informací bylo možno žádost odvolatele vztáhnout pouze k poskytnutí jediného dokumentu - stanoviska pro ministra životního prostředí, do kterého sekce technické ochrany životního prostředí ministerstva zapracovala připomínky sekce ochrany přírody a krajiny a poradce ministra. Neposkytnutí tohoto stanoviska ministerstvo odůvodnilo tím, že se jedná o výlučně vnitřní dokument ministerstva ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jehož poskytnutí může povinný subjekt omezit. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolatel včasný rozklad, v němž namítá, že povinný subjekt měl jeho žádosti plně vyhovět.
Je toho názoru, že rozhodnutí ministerstva vychází z nesprávného právního posouzení věci a povinný subjekt při rozhodování postupoval v rozporu se zákonem. Ministr s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k závěru, že rozkladu je nutno v jeho části upozorňující na absenci zákonného ustanovení ve výroku rozhodnutí vyhovět a napadené rozhodnutí ministerstva změnil tak, že tento nedostatek bude odstraněn.

Z odůvodnění:

Nelze však pochybovat o tom, že informace, jejíž poskytnutí bylo ministerstvem omezeno, je informací vztahující se výlučně k vnitřnímu pokynu ministerstva. Tímto vnitřním pokynem ve smyslu zákona je individuální pracovní pokyn, jímž jsem nařídil svým náměstkům Ing. I. J. a RNDr. F. P. a svému poradci Mgr. K. vypracovat stanovisko k výše uvedené změně usnesení vlády. Tento pokyn byl ostatně odvolateli dle obsahu jeho sdělení ze dne 1. 9. 2005 zcela zjevně znám. Na základě popsaného právního názoru učinilo ministerstvo správní úvahu, že v případě požadovaného stanoviska pro ministra k návrhu změny usnesení vlády se jedná nepochybně o informaci, jejíž poskytnutí je ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) zákona možno omezit. Požadovaná informace – stanovisko pro ministra – se vztahuje výlučně k vnitřnímu pokynu povinného subjektu, který má v daném případě charakter interního pracovního pokynu (ministra) směřovaného k subordinačně podřízeným pracovníkům.
Tato informace slouží výhradně k interní komunikaci uvnitř ministerstva. Prvoinstanční orgán tedy postupoval správně, když rozhodl požadovanou informaci neposkytnout.